Dospívání s voliči, nebo otočka vpravo? Jaké jsou vize možných šéfů Pirátů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když Ivan Bartoš oznámil, že už se nebude ucházet o funkci předsedy Pirátů, začaly se šířit obavy, zda má strana jinou „vůdčí“ osobnost. Teď na funkci předsedy kandiduje rovnou šest lidí, dalších deset uchazečů by chtělo zastávat post místopředsedy.

Piráti si obecně počet uchazečů pochvalují. „Je to super i z pohledu demokratické volby. Bylo nám říkáno, že jsme strana jednoho muže, protože jsme měli Ivana Bartoše v čele tak dlouho. No a teď je vidět, že je tu spousta lidí, kteří se o post uchází – navíc v nejtěžších časech, kterým Piráti kdy čelili,“ říká dosluhující místopředsedkyně strany Klára Kocmanová, která z osobních důvodů post obhajovat nebude.

O funkci předsedy se uchází pět mužů a jedna žena. Favority jsou především bývalý senátor Lukáš Wagenknecht a současný náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib. Do klání se připojil i bývalý ostravský radní David Witosz nebo senátorka Adéla Šípová.

Zvednout stranu, která v poslední době prošla turbulentním obdobím, se chce pokusit i končící náměstek libereckého hejtmana Zbyněk Miklík nebo bývalý místostarosta Prahy 3 Štěpán Štrébl.

I když se v některých bodech – třeba v ideovém směřování strany – pirátští kandidáti rozcházejí, všichni se shodují v tom, že hlavním úkolem nového předsednictva bude příprava strany na volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční za rok.

„Chtěla bych koncentrovat naše síly k tomu, abychom v příštím roce byli úspěšní ve sněmovních volbách a posílili poslanecký klub,“ popisuje svoje plány pirátská senátorka Šípová. Spolupráci si umí představit se současnými dosluhujícími místopředsedkyněmi – zastupitelkou Telče Hanou Hajnovou a europoslankyní Markétou Gregorovou. Na rozdíl od Kocmanové chtějí obě dvě post obhajovat, stejně jako další místopředsedkyně Dominika Poživilová Michailidu.

Hlavní vizí Zdenka Hřiba je zase „vycentrování strany“. „Chci, abychom byli hlavní politickou silou na liberálním středu a prosazovali politiku opřenou o expertizu a data, zaměřenou na problémy běžných lidí,“ říká pražský náměstek pro dopravu.

Mezi jeho priority patří především ekonomická témata, jako je rozhýbání trhu práce nebo nastavení přívětivějších podmínek pro podnikatele a investory. „V místopředsednických pozicích bych rád viděl lidi se zkušeností z exekutivy. S ohledem na to, že sám jsem z prostředí komunální a krajské politiky, tak mám na mysli zejména lidi s praktickou zkušeností,“ říká Hřib.

Uvítal by například kolegy z krajských samospráv jako Hanu Hajnovou, Pavla Bulíčka či Martina Šmídu. „Nebo osoby, které mají renomé i mimo politiku, což je například Michal Bláha z Hlídače státu,“ dodává.

Ekonom a auditor Lukáš Wagenknecht kandiduje s vizí sjednocování a upuštění od konfliktů z dob minulých. „Pokud se stanu předsedou, budu předsedou vás všech,“ slibuje bývalý senátor.

Obecně považuje za důležité, aby se Piráti přiblížili lidem, zároveň se chce zaměřit i na komunikaci strany. Podle Wagenknechta by mělo dnes už opoziční uskupení nabízet komplexní řešení hned v několika oblastech. Konkrétně by se rád zaměřil na podporu občanů – ať už rodin s dětmi, nebo seniorů.

Mezi další priority pak řadí i „ochranu klimatu s rozumem“, efektivní dopravu, dostupnou energetiku, minimum regulace nebo kvalitní vzdělávání a zdravotnictví. „Budeme tvrdým, ale férovým politický hráčem. Dáme voličům důvod nám znovu důvěřovat,“ věří Wagenknecht a doufá v dvouciferný výsledek strany v dalších sněmovních volbách.

Wagenknechtova vize sjednocování ale příliš neoslovuje dalšího kandidáta – Štěpána Štrébla. „Upřímně nevím, na co sází. Nedokázal ani obhájit mandát v senátních volbách. Nemyslím si, že má nějakou pozitivní vizi nebo že je to lídr,“ řekl Štrébl s tím, že si v čele strany nedokáže představit ani senátorku Adélu Šípovou. Ta prý představuje „levicové aktivisty“, od kterých by se strana měla podle Štrébla odvrátit.

„Chci otočit kormidlem prudce vpravo a chci, aby strana zase generovala osobnosti, které se jasně postaví za svobodu a soustředí se na věci, které jsou podstatné. Což je rušení byrokracie a ukončení stagnace Česka,“ dodává. Zároveň mluví o tom, že je potřeba „vyřešit komouše“, aby se strana mohla soustředit na prosperitu Česka.

Rozdělování na pravici a levici se ale nelíbí Davidu Witoszovi, který v minulosti působil jako ostravský radní. Podobnou rétoriku proto označuje za strategii „rozděl a panuj“. „Proti tomu budu vždy vystupovat,“ říká s tím, že základem má být liberální politika. Ostatní soupeře jako ohrožení strany obecně nevnímá, riziko spatřuje maximálně v nominaci Zdeňka Hřiba.

„Uvítal bych ho jako místopředsedu, ale kdyby byl lídrem, šlo by o reputační riziko vzhledem ke kauze Dozimetr. To není nic proti Zdeňkovi, ale myslím si, že bude celý příští rok v těžké defenzivě. A to si teď strana doopravdy dovolit nemůže,“ dodává. Obecně by v předsednictvu opět rád viděl místopředsedkyně Dominiku Poživilovou Michailidu a Markétu Gregorovou. Zmiňuje i Martina Šmídu, u kterého cítí sjednocující potenciál, protože se ve straně těší široké oblibě.

Končící náměstek Libereckého kraje Zbyněk Miklík zase považuje za důležité, aby Piráti dospěli, podobně jako jejich cílová skupina. „Na začátku jsme oslovovali především mladé lidi, ale myslím si, že ta doba už je pryč. Naši voliči už vyrostli, mají svoje rodiny, děti, jsou to třeba čtyřicátníci a tuhle skupinu voličů je potřeba oslovit, protože si myslím, že na ně máme cílit,“ vysvětluje Miklík. Na postu místopředsedy by pak rád viděl třeba Pavla Bulíčka, někdejšího náměstka hejtmana Královéhradeckého kraje.

Za další důležitou cílovou skupinu pak považuje i dnešní mladou generaci. Podobně jako Wagenknecht se domnívá, že je důležité nastavit ve straně lepší komunikaci směrem k občanům.

O složení nového předsednictva Piráti rozhodnou na Celostátním fóru, které se uskuteční v sobotu 9. listopadu v Kongresovém centru Masarykova kolej v pražských Dejvicích.