Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Dlouho připravovaný a několikrát odkládaný audit odhalil několik klíčových pochybení, která při přípravě projektu digitalizace stavebního řízení jeho tvůrci udělali. Seznam Zprávy mají k dispozici dokument ve verzi „k připomínkám“, který zpracovaly advokátní kanceláře Portos a MT Legal.
Součástí je kapitola Shrnutí klíčových zjištění. Auditoři je rozdělili do 35 kapitol a podkapitol. Ty pak barevně vybarvili, aby byla zjištění zřejmá. Červená barva je „vážný nesoulad“, oranžová méně závažné a lze to opravit, zelená barva značí bez problému.
Zelená barva svítí celkem třikrát.
Oranžová čtrnáctkrát.
A nejvíc je červené. Rovnou osmnáctkrát.
„V tuto chvíli se jedná o pracovní verzi auditu. Návrh auditní zprávy nyní prochází standardním vnitřním připomínkovým řízením. Zpráva bude dokončena v příštím týdnu, kdy její závěry a následné kroky ministerstvo představí veřejnosti. V tuto chvíli auditní zprávu nemůžeme více komentovat,“ uvedla mluvčí resortu Karolína Nová.
Chyby při uzavírání smluv a jejich znění
Podle klíčových shrnutí materiálu nicméně na straně ministerstva neexistoval žádný analytický tým a vůbec nebyly obsazeny klíčové projektové role. Úřad také podle auditu nedodržel nejvýhodnější a legální varianty dalšího postupu – tedy nechoval se hospodárně.
Zároveň ministerstvo mělo začít s výběrem firem dříve, protože bylo zjevné, že se práce na digitalizaci nestihnou.
Vzhledem k nesplnění některých milníků je podle auditorů ve hře i možnost sankce ze strany Evropské komise. Ve zprávě se píše, že její výši nelze jednoduše stanovit, horní hranice by ale mohla být až 13,7 miliardy korun.
Klíčová zjištění auditu DSŘ
- Neexistence analytického týmu na straně ministerstva.
- Neobsazení některých projektových rolí, tedy často klíčových pozic pro stavbu složitého systému, ministerstvo podle auditu vůbec nezdůvodnilo.
- Nedodržení nejvýhodnější a legální varianty dalšího postupu.
- Ministerstvo zahájilo proces takzvaného jednacího řízení bez uveřejnění neoprávněně. Auditoři se tedy přiklonili na stranu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
- Neustále se měnící stavební zákon. Podle auditorů se stavební zákon měnil a s ním i vyhlášky. Některé měly nastavenou účinnost během července 2024. Jenže už od 1. července měly systémy fungovat.
- (Ne)proplácení částek z Národního plánu obnovy. Podle auditu nebude proplacen milník č. 75 (tedy vytvoření agendového informačního systému). „Bez ohledu na funkčnost systému, a tedy splnění milníku, nebude možné celkovou částku z NPO proplatit z důvodu porušení pravidel, která upravují zadávání veřejných zakázek,“ stojí ve zprávě.
- Chybějící technický dozor: „Zpracovatel (auditoři, pozn. red.) současně nebyl schopen posoudit faktické zapojení technického dozoru na straně Ministerstva pro místní rozvoj do projektu digitalizace stavebního řízení. Zpracovatel neobdržel žádné podklady prokazující charakter činnosti technického dozoru.“
Ministerstvo podle auditorů pochybilo i při uzavírání některých smluv. „Smlouvy, které byly uzavřeny s významnými dodavateli, totiž neobsahovaly ustanovení týkající se možnosti odstoupení od smlouvy v případě změny kontroly nad dodavatelem,“ stojí ve zprávě.
Konkrétně u smlouvy k informačnímu systému pro úředníky pak auditoři například zjistili, že je „samotná smlouva vnitřně rozporná a proces jejího uzavření byl v rozporu s interními pravidly Ministerstva pro místní rozvoj“. To také přijalo jednotlivé plnění a dodávky, ačkoli obsahovaly nedostatky.
U jiných smluv zase ministerstvo dopředu nespecifikovalo, co přesně chce, a dílčí úkoly přicházely ad hoc.
Auditoři také potvrdili už předchozí zjištění Seznam Zpráv, tedy že ministerstvo systém nezkolaudovalo, protože neposlalo projekt ke schválení Digitální a informační agentuře. Tu založil tehdejší ministr Ivan Bartoš (Piráti), který měl zároveň projekt digitalizace stavebního řízení na starosti. Bartoš tehdy řekl, že když se o tom dozvěděl, „zadal okamžitě zjednání nápravy“.
Pirátský poslanec na zjištění Seznam Zpráv reagoval slovy, že „na rozdíl od médií nemám jakékoliv závěry ani informace o auditu k dispozici, nikdo mě nekontaktoval, což samo o sobě vzbuzuje u postupu vlády otazníky“.
A dodal: „Nemohu se tak vyjádřit k jeho obsahu, pokud se s ním nemohu seznámit. Obecně za mě platí, že audity mají vypovídající hodnotu, pokud je zajištěna jejich nezávislost, objektivita a kvalita. Pak jsou v pořádku a rozhodně by byly zajímavé i u řady jiných ministerstev. U auditu, který zadala vláda, teprve uvidíme jeho kvalitu a nezávislost, či zda jde o volební kampaň za peníze daňových poplatníků.“
Podle něj systémy z větší části fungují. „Sama vláda označuje Piráty dodanou digitalizaci stavebního řízení za z 80 procent hotovou a za velký posun kupředu. O to víc je nepochopitelné, že vláda za půl roku s digitalizací nikam nepohnula a spíše rozpoutala chaos, i když stačilo navázat na naši práci a projekt dotáhnout,“ řekl redakci.
Nový systém poběží až v roce 2028
S digitalizovanými systémy stavebního řízení mají stavebníci a úředníci problémy od jejich spuštění v červenci 2024. Potíže koncem září vyústily v odvolání tehdejšího vicepremiéra pro digitalizaci Bartoše z vlády a v následný odchod jeho strany do opozice.
Vláda se v říjnu rozhodla vypsat na systém digitálního stavebního řízení novou zakázku. Současně také umožnila dočasně používat původní systémy s těmi spuštěnými letos v létě, což má novela uzákonit. Letos začal platit také takzvaný „legislativní bypass“, který potrvá tři roky a má pomoci stavebním úřadům připravit se na nový systém.
Novelu stavebního zákona, přezdívanou bypass, předložila skupina poslanců napříč stranami v čele s ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS). Původně pod ní byl podepsán i zástupce Pirátů Jakub Michálek, který ale svůj podpis dodatečně odvolal. Právě tři pirátští poslanci byli jediní, kdo se při hlasování o návrhu zdrželi, všichni ostatní napříč stranami jej podpořili.
Bývalý ministr Bartoš v minulosti uvedl, že samotnou myšlenku odlehčení stavebním úřadům podporuje. Vadí mu ale, že vláda přechodnou dobu prodloužila na tři roky. Podle zástupce ministra Kupky má ale tato lhůta přinést státu jistotu, že získá řádně vysoutěžený nástroj, který nebude nikdo zpochybňovat.
Novela, kterou schválil Senát a podepsal prezident Petr Pavel, stanoví dvě přechodná období. První z nich má trvat do poloviny letošního roku a platit má pro účely územního plánování a národního geoportálu územního plánování.
Druhé období potrvá do konce roku 2027 a platí pro digitalizaci stavebního řízení. Od 1. ledna 2028 má pak podle záměru vlády začít fungovat zcela nový systém.
