Článek
Vláda ve středu schválila zavedení korespondenční volby. Česko je jednou ze zbývajících pěti zemí Evropské unie, kde tento způsob volby ze zahraničí není umožněn. Kromě tuzemska není zjednodušená volba dopisem možná v Chorvatsku, na Islandu, na Maltě a ve Francii. V poslední jmenované zemi je však od roku 2020 možné volit ze zahraničí přes internet.
„Prostě si jen osobně nebo on-line alespoň 40 dní předem požádají o identifikační lístek s osobními údaji a o dvě obálky. Svůj volební lístek nejprve vloží do obálky, která je menší. Tuto menší obálku s volebním lístkem pak spolu s identifikačním lístkem pošlou ve větší obálce na zastupitelský úřad. Tak bude zajištěna tajná a naprosto bezpečná volba všem občanům Česka žijícím v zahraničí. Jde tak o zcela logický a dlouho očekávaný krok k modernější a férovější společnosti,“ popsal princip vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti).
Současná pětikoaliční vláda má zavedení korespondenční volby jako součást programového prohlášení. Jde především o prioritu hnutí STAN.
Návrh by podle předsedy hnutí STAN a vicepremiéra Víta Rakušana měl zajistit korespondenční hlasování už pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025.
Podle současných pravidel mohou Češi v zahraničí volit pouze na zastupitelských úřadech. Předtím si musí vyřídit voličský průkaz. V mnoha zemích pro ně cesta k volbám znamená nutnost překonat stovky až tisíce kilometrů.
Odvolit ze zahraničí je například velmi složité pro Čechy žijící na Novém Zélandu, kteří musí kvůli hlasování letět do Austrálie. Korespondenční volba by jim tak ušetřila spoustu času a peněz.
„Korespondenční volba přispěje k tomu, že více našich občanů uplatní své právo ovlivnit budoucnost České republiky. Tak jako je to standardem v naprosté většině demokratických zemí EU,“ uvedla k tomu předsedkyně TOP 09 a Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.
Prosazení zákona až dosud vázlo. Ve Sněmovně už od roku 2021 leží návrh na zavedení korespondenční volby navržený Senátem. Poslanci ho ale dosud neschválili – mimo jiné kvůli odporu opozice.
Proti jsou obě opoziční strany, hnutí ANO a SPD. Jejich představitelé v minulosti opakovaně zdůrazňovali, že jsou kvůli zákonu ochotni rozpoutat dlouhotrvající obstrukce.
Toto odhodlání potvrzují i nyní. „Hnutí SPD je nadále připraveno bránit principy svobodných, spravedlivých, přímých, rovných a tajných voleb všemi silami a všemi zákonnými nástroji a prostředky,“ uvedl už před koncem roku předseda SPD Tomio Okamura.
„Už se těšíme na boj s opozicí v parlamentu. Že budou proti, je jasné, i když to historicky prosazovali. V zahraničí jim totiž pšenka nekvete,“ napsali na sociální síti X koaliční Piráti.
