Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Od ledna by mohla první dáma v Česku dostávat měsíční náhrady výdajů na reprezentaci a mít hrazené zdravotní a sociální pojištění. To si její předchůdkyně doposud musely platit samy či z příjmu manžela. Eva Pavlová by z dané částky mohla financovat například služby kadeřníka, ošacení, cestovné nebo stravné.
Novela zákona o Kanceláři prezidenta republiky však rozvířila společenskou debatu a názory na ni se mnohdy rozcházejí.
V úterý 8. října se k ní vyjádřil i prezident Petr Pavel. „Nikdy jsem nežádal navýšení finančních prostředků, naopak, můj návrh zněl, aby část mých náhrad byla snížena a převedena na manželku, tak aby mohla plnohodnotně vykonávat svoji práci a nebyla závislá na manželovi,“ upřesnil ve videu na síti X.
Více o náhradách pro Evu Pavlovou
- Průkopnice. I tak by se dala popsat první dáma Eva Pavlová, která na Hrad vnáší jednu novinku za druhou.
- Prezident Petr Pavel se vyjádřil k návrhu, podle kterého by první dáma mohla dostávat měsíční náhrady na reprezentaci.
Ve světě je praxe různá a odměňování prvních dam není běžné. V některých zemích má první dáma neformální a reprezentativní roli, jako je tomu u nás, ale existují i výjimky, kdy má první dáma oficiální status či kancelář a disponuje rozpočtem na své činnosti.
Slovensko a Polsko
Současný slovenský prezident Peter Pellegrini nemá partnerku, a reprezentativních událostí se tak účastní sám. Zajímavá byla role Juraje Rizmana, který se jako protějšek první slovenské prezidentky Zuzany Čaputové ocitl v roli prvního gentlemana. Žádné finanční prostředky však nečerpal.
Obecně má funkce první dámy u našich nejbližších sousedů podobně jako u nás neformální a fakticky reprezentativní charakter. Její představitel či představitelka nemá oficiální státní postavení ani s tím spojené legislativně definované pravomoci. Účastní se oficiálních státních akcí, reprezentuje zemi ve světě a podporuje nejrůznější charitativní projekty.
Situace je podobná i u našich polských sousedů. Činnost první dámy je tu dobrovolná a její aktuální představitelka Agata Kornhauserová-Dudová za ni nepobírá žádnou odměnu.
Rakousko a Německo
Za svou reprezentativní a společensky prospěšnou činnost nedostává plat ani rakouská první dáma Doris Schmidauerová či její německá kolegyně Elke Büdenbenderová.
Funkce je i u našich západních sousedů neformální a není nijak legislativně ukotvena. První dáma se v obou německy mluvících státech účastní státních ceremonií a její aktivity mají obvyklou charitativní náplň – podporuje různé projekty a otevírá společenská témata.
Francie
Ve Francii byla role první dámy tématem během první volební kampaně současného prezidenta Emmanuela Macrona v roce 2017. Ten se zasazoval o vytvoření jasně definovaného statusu první dámy, jež by tak zemi reprezentovala oficiálně a k náplni její činnosti by kromě veřejně prospěšných aktivit patřilo kupříkladu pořádání akcí v Elysejském paláci. Nemělo však jít o právní status, spíše o jakýsi „závazek“.
Proti tomuto záměru se však zvedla vlna nevole nejen v řadách francouzské opozice, ale také u široké veřejnosti. Internetová petice proti zřízení funkce první dámy nasbírala více než 300 000 podpisů a i v průzkumu veřejného mínění se výrazná většina respondentů vyjádřila proti.
Po svém zvolení Macron na situaci reagoval vydáním „Charty transparentnosti“, která – byť ne přímo legislativně – poprvé konkrétně definovala roli a postavení první dámy Francie. Dokument, který lze nalézt na stránkách Elysejského paláce, mimo jiné stanovuje, že manželka hlavy státu není odměňována, nepobírá žádné náhrady reprezentačních výdajů a nemá vlastní rozpočet ani samostatný kabinet.
Dva zaměstnanci, kteří jsou manželce prezidenta republiky k dispozici, jsou podle Macronova manifestu nedílnou součástí kabinetu hlavy státu. První dáma také může využívat vlastní sekretariát. Provozní náklady spojené s výkonem její funkce pak měly být transparentně uvedeny v systému nákladového účetnictví Elysejského paláce, který podléhá auditu Účetního dvora.
V roce 2018 byly podle webu Politico za tímto účelem v rozpočtu vyhrazeny prostředky ve výši 440 000 eur, tedy kolem 11 milionů korun.
Spojené státy americké
Speciální postavení má první dáma v USA. Z rozpočtu Bílého domu je financován provoz její kanceláře a funkce tu má i oficiální status. Manželka prezidenta sice nepobírá za svůj výkon mzdu, má však svůj tým i vlastní rozpočet. Jeho výše se mění v závislosti na celkovém rozpočtu.
Význam první dámy se i ve Spojených státech vyvíjí a její kompetence se rozrůstají. Edith Rooseveltová, manželka prezidenta Theodora Roosevelta, byla historicky první, která měla vlastního zaměstnance – federálně placeného sociálního tajemníka.
Dne 2. listopadu 1978 podepsal prezident Jimmy Carter veřejný zákon 95-570. Ten kodifikoval a upřesnil pravomoci pro najímání zaměstnanců kanceláře Bílého domu a výkonné rezidence. Rovněž formálně schválil podporu manželkám prezidenta „v souvislosti s pomocí, kterou tyto manželky prezidentovi poskytují při plnění jeho povinností a odpovědnosti“. Pokud prezident manželku neměl, mohl určit jiného rodinného příslušníka, kterému by tato podpora byla poskytována.
Zákon z roku 1994 pak vyžaduje, aby prezident vždy 1. července předložil Kongresu výroční zprávu s podrobnými údaji o jménech, titulech a platech všech osob zaměstnaných v kanceláři Bílého domu. Díky tomu lze podrobně sledovat i výdaje delegované na výkon funkce první dámy.
Ty v posledních letech výrazně narostly – kancelář Jill Bidenové vykazovala v roce 2022 celkem šest zaměstnanců se mzdovými náklady ve výši necelých 765 000 dolarů, v roce 2024 jsou v rozpočtu uvedeny výdaje dosahující bezmála 2,4 milionu dolarů (cca 55 milionů korun) a kancelář zaměstnává 24 osob. Oproti svým předchůdkyním rozšířila současná první dáma svůj tým například o poradce pro otázky rakoviny nebo zdraví žen.
Jak už bylo uvedeno, samotná „First Lady“ žádnou mzdu nepobírá. Zvolena totiž nebyla ona, ale její manžel. A ten ji nemůže oficiálně jmenovat do žádné funkce – v takovém případě by šlo o nepotismus, tedy obsazování funkce, v níž jsou preferováni příbuzní či další spřízněné osoby oproti dalším, potenciálně i lépe kvalifikovaným kandidátům.
I v USA je ovšem tento fakt předmětem diskuze. Komentoval ho již Ronald Reagan v roce 1982 s tím, že vláda má v první dámě zaměstnance zdarma, protože jeho žena Nancy je stejně vytížená, jako je on.
Na jistou nespravedlnost upozorňoval i Barack Obama, který se vyjádřil v tom smyslu, že v Bílém domě pro něj a jeho ženu nepanují stejné finanční podmínky a že tedy jde o svého druhu diskriminaci. Nároky na výkon funkce první dámy jsou totiž v USA natolik vysoké, že její představitelky obvykle s nástupem manžela do Bílého domu rezignují na své vlastní kariéry. Michelle Obamová se kupříkladu vzdala pozice manažerky nemocnice, Hillary Clintonová zase skončila jako partnerka ve významné právní kanceláři.
Anketa
Česko a bývalé první dámy
Ani v Česku se téma financování pozice první dámy neobjevuje poprvé. Na situaci si veřejně stěžovala již Dagmar Havlová.
Zatímco výdaje Olgy Havlové spojené s cestováním a reprezentací obvykle hradila její nadace, její nástupkyně musela veškeré náklady platit ze soukromých prostředků. A ačkoli se jí nepodařilo prosadit plné finanční ohodnocení funkce první dámy, dosáhla alespoň proplácení cestovních výdajů. Ostatní náklady, ať už jde o výdaje na reprezentativní oděvy, nebo úhradu zdravotního a sociálního pojištění, si v dosavadní praxi musejí české první dámy platit samy.