Lobbing v Česku čekají změny

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Čeští poslanci se zabývají zákonem o regulaci lobbingu, který předložilo Ministerstvo spravedlnosti. Novela počítá s definicí lobbingu a pravidel, která musejí lobbisti při výkonu své činnosti splňovat.

Hlavní novinkou by měl být registr lobbistů, v rámci kterého by mělo být dohledatelné, v čím zájmu lobbují. Zároveň by museli jasně hlásit, s jakými zákonodárci se scházejí. Podobnou povinnost by pak měly mít i lobbované osoby, tedy poslanci a senátoři.

„Ten zákon je potřeba a zavedení pravidel je krok dobrým směrem. Diskutuje se o tom už od roku 2009, ale jde o politické rozhodnutí, které zatím nepadlo,“ říká politolog Petr Vymětal z Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT, který se lobbingem dlouhodobě zabývá.

Podle poslance a místopředsedy Ústavně právního výboru Marka Bendy (ODS) zákon „není potřebný“. Vnímá ho ale jako cestu k evropským penězům. Prosazení zákona o regulaci lobbingu do poloviny roku 2025 je totiž podmínkou k získání peněz z evropského Národního plánu obnovy. Pokud by ho poslanci neschválili, Česká republika by přišla o půjčku ve výši 19,4 miliardy korun.

Benda tak alespoň v rámci Ústavně právního výboru prosazuje pozměňovací návrhy, které by podle něj měly předpis „maximálně zjednodušit“. Zákon totiž původně počítal s tím, že vedle poslanců a senátorů budou jako „lobbované“ osoby označováni i jejich asistenti. To se ale má změnit.

„Vypouštíme nejen asistenty, ale i všechny osoby bez rozhodovací pravomoci,“ konstatuje Benda a naráží přitom na poradní orgány vlády.

Podobně se k vyškrtnutí asistentů v minulosti vyjádřil i Radek Vondráček (ANO), předseda Ústavně-právního výboru, od kterého vyškrtnutí asistentů vzešlo. Podle něj za jednotlivá rozhodnutí nesou odpovědnost zákonodárci, nikoliv jejich asistenti.

Tento krok se ale nelíbí Pirátům v čele s Jakubem Michálkem. „V tom zákoně vznikne díra a bude až moc jednoduché ho obejít. Kdokoliv přijde do Sněmovny, bude moci tvrdit, že jde za asistentem a tím pádem se na něj nebudou vztahovat ty povinnosti, takže půjde o polovičatý zákon,“ říká s tím, že by byl rád, aby se zákon na asistenty vztahoval.

Podobně se k úpravě staví i Vymětal, podle kterého je vyškrtnutí asistentů poměrně rizikovým krokem. Už jen z toho důvodu, že řada méně známých lobbistů má ze začátku problém navázat kontakt s poslanci, a proto se obrací na jejich asistenty.

„Podle mě by měli být zahrnutí. Uvedu příklad ze zahraničí, protože to sleduji dlouho: Když byla pravidla přijata na úrovni Evropského parlamentu, nebyli tam asistenti. Během dvou let je ale zavedli, protože zjistili, že to je ten nejslabší článek,“ konstatuje.

Zároveň poukazuje i na příklad Velké Británie, kde zákonodárci dokonce prosadili vznik registru asistentů. „Protože se předpokládalo, že přesně asistenti mohou být nějakým klíčovým vstupním bodem pro lobbisty nebo ostatní zájmové skupiny.

Vedle vyškrtnutí asistentů se objevily i další pozměňovací návrhy. Zákon už nyní počítá s výjimkou pro obce a kraje, což Benda vysvětluje tím, že jde o orgány veřejné správy. Poslanec za hnutí ANO Milan Brázdil by zase chtěl ze zákona vyjmout profesní komory zřízené zákonem.

Poslankyně Eliška Olšáková (STAN) by zase ráda zajistila výjimku pro organizace, jako jsou Asociace krajů, Svaz měst a obcí nebo Sdružení místních samospráv, na které by se jinak koukalo jako na lobbisty.

„Tyto organizace hájí veřejný zájem, nejde o žádné profesní komory. Proto jsem to podala a přijde mi to logické. Navíc když jste lobbista, máte přiměřený plat a je to vaše práce. V tomto případě se ale bavíme o úřednících neziskovek, kteří rozhodně nejsou lobbisty v právem slova smyslu,“ vysvětluje Olšáková.

Vymětal si nicméně myslí, že by měl zákon výše zmíněné organizace zahrnovat. „Všechna tato sdružení by tam za mě měla být, protože reprezentují nějaký zájem a velmi často reprezentují zájem samospráv, což je trošku jiná činnost, než je státní správa,“ říká. Při pohledu na pozměňovací návrhy se navíc obává osekávání zákona.

„Velký problém vidím v tom, že jakmile se začnou diskutovat výjimky, kdo tam má být a kdo tam nemá, tak se utopíme ve změti výjimek a ten zákon vyloženě nebude fungovat,“ dodává.

Pozměňovací návrh předložil i Michálek, podle kterého by měly mít obchodní společnosti povinnost zveřejňovat ve svých výročních zprávách, kolik je lobbing stál. „Jde o to, aby veřejnost jasně viděla, kdo ty zákony tlačí a kolik za to utrácí. Protože lidé často mají zkreslený dojem, že vše pochází od poslanců, kteří to bohulibě vymýšlejí ve svém volném čase, ale to je samozřejmě úplně jinak,“ dodává. Návrh zákona o lobbingu schválila vláda už začátkem března, v úterý prošel druhým čtením.