Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Otázka, jestli Andrej Babiš obhájí pozici českého premiéra, byla pro voliče základním motivem říjnových parlamentních voleb.
Podle průzkumu, který udělala společnost STEM po volbách, si totiž nejlépe vedly strany, jež v této klíčové otázce nabízely jasnou, ať negativní, nebo pozitivní odpověď. Podle autorů průzkumu to byl také důvod, proč se pro ANO respektive koalici PirSTAN rozhodly tři čtvrtiny jejich voličů, zásadní názor měly i dvě třetiny z těch, kteří volili koalici Spolu.
To, že hnutí ANO volby těsně prohrálo, nezpůsobilo z pohledu zakladatele STEM Jana Hartla to, že jeho kampaň selhala. I když se na jaře kvůli covidu propadla popularita Babišovy vlády, marketing hnutí ANO dokázal přesto přitáhnout k volebním urnám většinu z těch, kdo o jeho podpoře v uplynulém roce uvažovali.
Kampaň ANO měla jinou nevýhodu. „Podporu velké většiny svých voličů mělo ANO jistou už počátkem léta,“ popisuje zjištění STEM sociolog Hartl. O neúspěchu však rozhodlo to, že v předvolebním týdnu přetáhla hlasy nerozhodných voličů konkurence obou pravostředových koalic. „Babiš udržel své tradiční příznivce, sociálním apelem získal část voličů ČSSD a KSČM, avšak v zásadě platí, že nikoho nového nepřesvědčil,“ vysvětluje Hartl.
Možné důvody selhání z předvolebního týdne pak poodhaluje další průzkum - od expertů z CVVM. Podle něho slovenskému miliardáři vždy u voličů pomáhala image silné osobnosti, která je kompetentní především v ekonomických otázkách.
„Příznivý vývoj národního hospodářství dokázal prodat jako zásluhu své vlády, případně toho, jak řídil Ministerstvo financí,“ vysvětluje Jan Červenka z CVVM.
To se však změnilo během pandemické krize. Velkou ránu pro důvěru veřejnosti tehdy znamenalo především zrušení superhrubé mzdy, které podle předběžných odhadů prohloubilo schodek veřejných financí v roce 2021 o 100 miliard korun.
Otřes z časů covidu by k premiérově porážce sám o sobě nestačil, Babiš se podle CVVM stal obětí efektu „negativní popularity“. Průzkumy ukazují, že se politikům postupně sčítají jejich hříchy a tím v čase roste celková nedůvěra. Pokud dosáhne určité hranice, pak se politik stává nevolitelným, jak se přihodilo Miroslavu Kalouskovi, kterému od roku 2013 nedůvěřovaly více než čtyři pětiny voličů.
Proti tomu Babišovi nedůvěřovala v roce 2014 jen třetina voličů. Postupně jich přibývalo vinou aféry Čapí hnízdo a kvůli potížím při sestavení vlády po roce 2017. Nikdy jich však nebylo přes 60 procent. A právě to se změnilo těsně před říjnovými volbami, když premiér neměl důvěru 69 procent voličů a tím podle Jana Červenky ztratil možnost oslovit ve volebním finiši nerozhodné.
Negativní popularita diskvalifikovala Babiše v boji o premiéra, podle sociologů to však nutně neznamená, že nemá šanci v případném boji o prezidentskou funkci, o němž sám Babiš v poslední době opakovaně hovořil.
„Může do něho vstoupit jako lídr opozice, ale musí změnit svůj ukřičený styl,“ míní Jan Hartl.
Současný premiér se neustále rozčiluje a ostře napadá své protivníky, očekávané prezidentské kandidatuře však lépe odpovídá „lídr pohodové opozice“, který vystupuje jako tichá síla v pozadí. „Může třeba ironicky komentovat rozhodnutí nové vlády, která sice slibovala, že všechno změní, nakonec jí však nezbyde než pokračovat v dosavadní Babišově politice,“ doporučil by Babišovi expert.
Výzkumníci se shodnou, že Babišovy vyhlídky v boji o Pražský hrad záleží na tom, jak kvalitního soupeře případně dostane v druhém kole. Šanci porazit současného premiéra má podle Červenky i Hartla člověk, který se dokáže vyhnout negativní popularitě a také tím zajistí, aby se za ním spojili všichni, kdo Babiše nechtějí.
Babiš naopak dostane šanci, pokud se lidé budou rozhodovat, který z finalistů představuje menší zlo.
