Jsme tu a chceme vládnout. SPD se prvně snaží zbavit nálepky opoziční strany

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Potřebujeme koncepční řešení a současná vládní pětikoalice ho nemá,“ prohlásil před několika desítkami hostů, kteří se ve středu sešli v jednom ze sálů Poslanecké sněmovny, poslanec SPD Radim Fiala. Zahájil tak seminář své strany s názvem Alternativy řešení ekonomické krize. Cílem akce bylo ukázat, že stranou, která naopak řešení má, je právě Svoboda a přímá demokracie. A že má také po ruce i řadu expertů, kteří jí toto řešení pomáhají připravit.

Sněmovní seminář je součástí trendu, který partaj nastoupila v posledních týdnech. Šéf SPD Tomio Okamura několikrát zopakoval, že strana je připravená vládnout a opakovaně vyzval ke spolupráci šéfa dalšího opozičního hnutí ANO Andreje Babiše.

Partaj také nedávno na tiskové konferenci představila skupinu expertů, k odhalení dalších jmen se chystá v příštích dnech. Záměrem je vykreslit SPD jako kompetentní stranu, která je reálnou alternativou při příštím sestavování vlády.

„Dá se říct, že je to součást snahy víc ukázat veřejnosti, jaké máme experty, jaké jsou naše názory v ekonomických otázkách. A budeme v tom dál pokračovat mimo jiné i prostřednictvím těchto seminářů,“ líčí o přestávce pořadatel akce, poslanec SPD Jan Hrnčíř.

Strana chce také bojovat s nálepkou, že se jí do vládních lavic vlastně moc nechce. „O nás se šíří takové klišé, že nám vyhovuje sedět v opozici a jenom kritizovat a nic nedělat. Tímto chceme dát mimo jiné najevo, že to není pravda,“ říká Josef Nerušil, šéf loni založeného stranického Institutu svobody a přímé demokracie.

Ono klišé o SPD pohodlně usazené v opozici podle šéfa Okamury šíří hlavně „provládní aktivističtí novináři“, což je termín, který v rozhovoru s politickou redaktorkou Seznam Zpráv několikrát zopakuje.

„Názory máme konzistentní, s odborníky spolupracujeme dlouho. Ale teď jsme se rozhodli je představit tak, aby i provládním aktivistickým novinářům, kteří tak adorují Fialovu vládu, bylo zřejmé, že je máme a jsme kompetentní převzít vládní odpovědnost,“ říká předseda hnutí.

SPD je v opozici druhé volební období. Pokud započítáme i předchozí Okamurův projekt - Úsvit přímé demokracie - sedí v opozici přesně deset let a jeho voliči nikdy nezažili, že by se podílel na vládě.

A to už je doba, kdy se může část voličů začít poohlížet jinde: po straně, která dokáže své sliby skutečně prosadit. Právě po volbách v roce 2021, když bylo jasné, že SPD podruhé skončí v opozici, se podle Nerušila rozhodlo, že je potřeba začít opravdu intenzivní práci směrem k příštím volbám.

Tomio Okamura k tomu říká, že na Západě trvalo voličům i desítky let, než pochopili, jak je tato politika potřebná. V současných podmínkách to ale prý v Česku půjde rychleji. Na otázku, zda voliči neztratí trpělivost s opoziční rolí, Okamura odpovídá, že je to na nich. „Ale podle mě je důležité, že naši voliči vidí, že za to bojuji ze všech sil. I když je politická realita, jaká je.“

SPD potřebuje šlápnout do pedálů z více důvodů. Na politické scéně se to začíná hýbat a mezi stranami se přesouvají celé skupiny voličů - a kdo je uloví, vyhraje.

Podle čerstvého průzkumu agentury Kantar se zvedá odliv zklamaných podporovatelů vládních stran. Třeba koalici Spolu chce momentálně volit o osm procent voličů méně, než kolik pro ni hlasovalo před dvěma lety. A ač se to může zdát překvapivé, z dat vychází, že na část z nich si může myslet i SPD.

„Voliči odcházejí pryč z vládního tábora, zejména od ODS, což je trend, který začal už na jaře a teď ještě o něco více zesílil. Z deseti bývalých voličů ODS jich osm odešlo mimo vládní strany, typicky například k ANO, další k SPD, Svobodným nebo Přísaze,“ komentovala výsledky pro ČT analytička Kantaru Nikola Kopáčová.

V tuto chvíli je podpora SPD víceméně stabilní. Oproti předchozímu roku, kdy měla v průzkumech kolem 12 procent, zaznamenala lehký pokles na 10 %. Uškodila jí hlavně neúspěšná prezidentská kandidatura Jaroslava Bašty.

Podle sociologa Martina Buchtíka z agentury STEM ale není pro SPD menší oslabení mezi volbami ničím neobvyklým. „I v minulosti jim v takové době preference klesaly. Jejich elektorát je v čase mezi kampaněmi spíše demobilizovaný. Zatímco volič koalice Spolu řeší, koho volit, voliči SPD spíš, jestli jít volit,“ říká Buchtík.

Přesto v SPD cítí, že je potřeba uhájit své tradiční voliče, na které si myslí konkurence z obou stran.

„Z jedné strany je hnutí ANO, které roste a je pravděpodobné, že dva až tři procentní body mohly od SPD jít právě tímto směrem. Z druhé strany jsou atakováni dalšími radikálnějšími stranami, jako je PRO, KSČM nebo nová hnutí,“ popisuje Michal Kormaňák z agentury Ipsos.

Část problému chce SPD vyřešit tím, že zafunguje jako „dostředivá síla“ u menších subjektů. Tomu ostatně odpovídá i výběr expertů, kteří se rekrutují z široce rozprostřených politických směrů. Od Miroslava Ševčíka spojeného s Trikolorou na jedné straně přes bývalé sociální demokraty Martina Pecinu a Zdeňka Koudelku až po Petra Macha ze Svobodných.

SPD se pokouší nalákat i někdejší zklamané voliče ODS - na seminář dorazil i exministr Vlastimil Tlustý, pozván byl i exprezident Václav Klaus, který SPD volil v komunálních volbách. „Zval jsem ho, ale říkal, že dokud bude ve Sněmovně řádit Markéta Pekarová Adamová, nemůže přijít,“ řekl na semináři Radim Fiala a nenechal si tak ujít příležitost rýpnout si do politické konkurence.

Větší problém bude s ANO, s nímž má SPD podobnou cílovku. „Opravdu velká skupina voličů váhá mezi ANO a SPD. Průnik je až 14 procent,“ říká Buchtík.

„V tomto případě je otázka, jak moc se SPD vyplatí říkat, že je připraveno vládnout s ANO. V takovém případě si totiž jejich voliči mohou říct, že vlastně SPD nepotřebují a dají to raději silnějšímu subjektu. Přesně to se stalo na Slovensku, kde rétorika Republiky byla až moc otevřená k tomu, že by mohli vládnout se Smerem,“ myslí si Komarňák.

Hnutí ANO se k pokusům o sbližování s Okamurou staví spíš odmítavě. Když se SPD chtělo minulý týden připojit ke svolání schůze k vyslovení nedůvěry vládě, ANO to odmítlo. Alena Schillerová pak říká, že se stranou, která chce vystoupit z EU a NATO, se vládnout nebude.

ANO straší jednak mediální obraz spolupráce s tak radikální stranou, jednak praktický provoz s nekompromisním Okamurou. Objevuje se i obava, zda má hnutí dost kompetentních lidí. Velkou překážkou jsou i spory obou šéfů stran, které vyvrcholily v prezidentské volbě - Babiš Okamurovi nemůže dodneška zapomenout, že proti němu SPD postavila vlastního kandidáta a nepodpořila ho v druhém kole.

Když je dnes Babiš na Okamurovo hnutí dotázán, mračí se. „Voliče SPD se přebrat nesnažím a spolupráci s nimi neřeším. Nevím, proč nás k tomu vyzývají. Jeden den chtějí spolupracovat, pak na nás útočí,“ říká v kuloárech Sněmovny.

Limity možné spolupráce si uvědomují i v SPD. Straníci mimo záznam říkají, že Babišovi pravděpodobně poslouží jen jako strašák, až budou lákat některou ze stran současné vládní koalice.

„Naší podmínkou je, že nebudeme spolupracovat s žádnou stranou Fialovy pětikoalice. A ANO v tomto lavíruje a chce spolupracovat s ODS. Ale jiná strana než ANO tu v tuto chvílí není. Tak já říkám, zahoďme antipatie a ega,“ vzkazuje Babišovi znovu Okamura.