Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Výběrové řízení na dostavbu jednoho nového bloku v Dukovanech je v plném běhu, členové vlády ale dali do pohybu větší jaderný plán. Zatím v politické rovině.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce, aby kabinet Petra Fialy ještě v tomto funkčním období přišel s plánem na stavbu celkem čtyř nových jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně.
„Přikládám tomu enormní význam a domnívám se, že ještě tato vláda by měla rozhodnout o výstavbě ne jednoho, ale rovnou čtyř nových jaderných bloků. Z pohledu české energetiky jde o jednoznačnou prioritu,“ řekl Seznam Zprávám Stanjura.
Slova o tom, že jeden nový blok nestačí, zaznívala i za minulé vlády. Ministr financí však chce přípravu dalších tří nyní akcelerovat.
Ve hře je podle ministra i možnost, ze vítěz dukovanského tendru dostane příležitost stavět více než jeden blok. „Je to jedna z variant, o které bude vláda jednat,“ uvedl.
Téma běží zejména na trase mezi Stanjurou, ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou (STAN) a národním bezpečnostním poradcem Tomášem Pojarem.
Před rokem zahájený tendr na dostavbu jednoho dukovanského bloku byl označený za největší novodobou českou investici, finanční rozměr čtyř bloků by tak byl ohromný. I proto výstavbu nových bloků bude vláda řešit jako celek, v příštích týdnech by se tím měl zabývat i Stálý výbor pro výstavbu nových jaderných zdrojů.
„Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s dalšími rezorty, včetně Ministerstva financí, připravuje podkladový materiál pro vládu, na základě kterého se rozhodne o dalším postupu ohledně výstavby nových jaderných zdrojů. Předpokládáme diskuzi na úrovni vlády ještě v tomto roce. Stálý výbor budeme informovat o přípravě materiálu v prvním pololetí,“ řekla Seznam Zprávám Miluše Trefancová z tiskového oddělení Ministerstva průmyslu a obchodu.
Podle poradce premiéra pro národní bezpečnost Pojara budou čtyři bloky pro Česko nezbytné mimo jiné vzhledem k čím dál většímu využívání automobilů na elektřinu či vodík. Dodává však, že klíčové je začít stavět první dukovanský blok a následně začít s plánováním zbylých reaktorů.
„Určitě potřebujeme začít stavět, co nejdříve to bude možné. A jeden blok nám stačit nebude. Stejně tak důležité je začít co nejdříve plánovat stavbu dalších bloků,“ řekl Pojar Seznam Zprávám.
Bývalý zmocněnec pro jádro Jaroslav Míl plán na čtyři bloky kritizuje. Soustředil by se primárně na výstavbu jednoho bloku, který by v budoucnu mohly doplnit menší modulární reaktory.
„Diskuze a mediální mlha o čtyřech blocích celý proces zkomplikuje a zdrží. Pokud chceme uspět v notifikaci nového jaderného bloku u Evropské komise, je nezbytné se držet filozofie jednoho bloku. Jeho potřebu totiž nemůže ani Rakousko, ani Německo zpochybnit. Jakákoliv větší výstavba povede ke zdržení schvalovacího procesu a riziku neschválení z titulu dostatečné přiměřenosti zdrojů v regionu,“ varoval Míl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Obří úkol hoden státu
Zatím není jasné, jakým způsobem by vláda vybrala dodavatele. Možnost jí dává opce na dostavbu druhého bloku v Dukovanech a dalších dvou v Temelíně.
Jak připustil Stanjura, teoreticky by se o to mohl postarat vítěz aktuálně probíhajícího tendru v Dukovanech, o který se uchází francouzská společnost EDF, jihokorejská KHNP a severoamerický Westinghouse.
Variantou je i to, že zatímco druhý dukovanský blok by postavil vítěz nynějšího tendru, zbylé dva v Temelíně by vyhotovil jiný zájemce.
Temelínská lokalita byla původně nachystána pro čtyři bloky, vláda ale v minulosti rozhodla, že se postaví pouze dva reaktory. Z hlediska kapacity však je Temelín připravený na dva další bloky.
Zkušenosti ze světa ukazují, že stavba více bloků může stlačit cenu dolů. „Varianta uplatnění nezávazné opce má logiku z hlediska úspory nákladů při stavbě více bloků stejného typu, zároveň to přináší úspory při budoucím provozu a údržbě bloků, ale například i při licencování,“ dodává Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Podle ČEZ, který má výběrové řízení pro blok v Dukovanech na starosti, je třeba, aby rozhodnutí o výstavbě celkem čtyř bloků předcházela odborná i politická debata.
„Už součástí poptávkové dokumentace v současném tendru je nezávazná opce na další tři bloky, tedy Dukovany 6 a Temelín 3 a 4. ČEZ tak může od budoucího dodavatele nového jaderného zdroje v Dukovanech zároveň poptat další tři bloky. Tomu by samozřejmě musela předcházet diskuze nad energetickou politikou i nad budoucností ČEZ. Stavět takto velký počet bloků by logicky předpokládalo velkou roli státu, protože obchodní společnost není schopna takto obří projekt sama financovat,“ řekl Seznam Zprávám tiskový mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Ohromná cena
Nejasný je finanční rozměr obří výstavby čtyř bloků. Co se týká výběru dukovanského dodavatele, ceny z roku 2020 hovořily o sumě kolem 160 miliard korun za jeden reaktor, který by měl být hotový do roku 2036 (odhadovaná cena však nezahrnuje finanční náklady na výstavbu).
Kritici poukazují, že výsledná cena bude výrazně vyšší. Přesnější číslo bude zřejmé až na konci tendru. Kolik by stály čtyři nové bloky a zda je to vůbec ekonomicky uskutečnitelné, zatím nikdo netuší.
„Šlo by o ohromnou investici, ale mělo by to být pro ČR prioritou. Již nyní se ví, že přes všechny úspory poroste spotřeba elektrické energie – například i díky elektrifikaci dopravy a tak dále. Z vývozce elektrické energie se tak v budoucnu ČR může stát snadno jejím dovozcem. A vzhledem k tomu, že podobný vývoj čeká řadu jiných zemí, tak by mohl být dovoz elektrické energie do ČR přinejmenším obtížný. Proto je výstavba čtyř bloků tak důležitá,“ dodal ministr financí.
Jeho rezort ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu finanční náročnost výstavby čtyř bloků v současnosti rozpracovává. „Aby bylo možno zlevnit náklady na realizaci jaderného bloku, je mimo jiné vhodné využít synergické zlevňující efekty víceblokové výstavby. Navíc předpokládaná cena jednoho jaderného bloku je v relaci s cenami obdobných zařízení ve světě,“ dodal rezort.
Prostor pro menší
Podle bývalého zmocněnce pro jádro Jaroslava Míla není plán na čtyři bloky ekonomicky proveditelný.
„Autoři této myšlenky ignorují nejen ekonomické možnosti státního rozpočtu, ale i možnosti české ekonomiky na financování takového programu. To je závazek na minimálně 1000 miliard v dnešních cenách. Proč se zavazovat k něčemu takovému na dalších 25 let, když dneska už víme, že budoucnost není ve velkých zdrojích, ale ve flexibilitě a přiměřenosti? Jak budete velké bloky provozovat?“ ptá se Míl.
Podle něho je třeba brát v potaz i hledisko bezpečnosti. „Filozofie velkých bloků je stavěna na dobu míru a spolupráce. Energetiku musíte stavět i na krizová období, kdy nefunguje propojení trhů a okolní země například nespolupracují,“ dodal někdejší šéf ČEZ.
Podobně to vidí i minoritní akcionář ČEZ a kritik nákladnosti výstavby velkých zdrojů Michal Šnobr.
„Chcete investovat tak velkou částku, s takovým rizikem, v čase dvaceti let do technologií, které známe dnes, ale nevíme, jaké budou za dvacet let? Riskujete, že během dvaceti let stavby té velké jaderné elektrárny se ukáže, že jsou nějaké jiné, lepší varianty. Ale když se do ní rozhodnete investovat, tak přirozeně bráníte rozvoji celého zbytku energetiky,“ uvedl před časem v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Míl by proto vedle výstavby jednoho bloku napnul úsilí do rozvoje a výstavby malých modulárních reaktorů. „Trh s malými modulárními reaktory teprve vzniká a ČR se musí vrátit na světovou špičku nejen jaderné energetiky, ale i strojírenství. Soustředění všech lidských a finančních kapacit na výstavbu velkých zdrojů, které už ve Spojených státech stavěny nebudou, je chyba,“ řekl Míl Seznam Zprávám.
Na rozvoj a vývoj malých reaktorů by vsadil i náměstek ministra pro evropské záležitosti Tomáš Pojar. „Pevně doufám, že půjdeme i cestou modulárních reaktorů a že budeme hrát vetší roli než být pouhými nákupčími. Vývoj a stavba malých reaktorů je stejně jako výstavba velkých bloků u nás i jinde v Evropě obrovskou příležitostí pro náš průmysl i pro vědecká pracoviště,“ řekl Seznam Zprávám národní bezpečnostní poradce.
Jako doplněk, avšak ne jako alternativu plánuje využít malé a střední jaderné reaktory pro českou energetiku ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
„Povedu komplexní diskuzi o velkých i malých, respektive středních reaktorech včetně koncepce a skladby těchto nových jaderných zdrojů. Modulární reaktory mohou být vhodným doplňkem, nikoli alternativou k velkým blokům, ČR bude potřebovat obojí, jak v oblasti výroby elektřiny, tak tepla,“ řekl ministr Seznam Zprávám.
