Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Totálně zničené budovy, které vypadají jako po válce. V budovách chybí dveře, okna jsou vysklená. Na ostatních budovách je vidět, že jsou staré. Ve vojenském areálu v Líních u Plzně je na první pohled vidět, že tady budou třeba investice.
Armáda oznámila, že chce na tomto svém záložním letišti postavit po převzetí logistické centrum pro české vojáky i vojáky NATO a vybudovat tu i základnu aktivních záloh krajského vojenského velitelství pro 600 lidí.
Zatím se ale nejnovějším vybavením zdají být kamery u brány. Území letiště je oplocené a nechybí cedule na zrezlém plotu s upozorněním, že jde o střežený areál, do kterého je zákaz vstupu.
Podívejte se, jak to vypadá na letišti Líně u Plzně:
Ještě loni to přitom vypadalo, že by v místě mohlo dojít na výstavbu továrny na baterie do elektromobilů. Záměr ale padl. A nové plány počítají s využitím pro obranu.
Návrat armády rozděluje místní
„Nejsem za to ráda, že tam bude armáda, hlavně v dnešní době. Je to pro mě zvláštní pocit, že se sem armáda vrací. Dřív jsem to cítila jako pocit bezpečí, dneska to cítím spíš tak, že jsou zbraně o něčem jiném. A při konfliktu je to hlavní cíl napadení,“ říká na náměstí T. G. M. v nedalekém městě Dobřany důchodkyně Irena.
Měnící se plány s letištěm Líně vadí i 77letému seniorovi, který míří do pekárny. Když se ho reportér na téma zeptá, začne nadávat. „Dejte mi s tím pokoj, furt se to mění. Já jsem na letišti v Líních dělal 14 let. Už to poslouchat nemůžu. Armáda ať tady klidně je, ale ať tady hlavně nelétá a není tady kravál,“ popisuje v emocích.
Naopak důchodkyně Milena se na návrat armády vyloženě těší. „Jo, ať tady armáda zase je. Byla tady vždy, ať jsou lidé rádi, že tady bude a bude nás chránit,“ přidává svůj názor.
Starosta Dobřan Martin Sobotka (Aktivní Dobřany) v rozhovoru pro Seznam Zprávy popsal, že letiště Líně, kterému dominuje 2,5 kilometru dlouhá přistávací dráha, je v dost hrozném stavu.
„Jsou tam budovy, které jsou vesměs zdemolované, zničené. Ve slušném stavu je areál záchranky a to, co si opravily aerokluby,“ říká starosta.
„Logistické centrum, zastávkový bod pro přesuny se možná obejde bez stálých staveb, že tam bude plocha, kde se postaví stanové městečko. Investice, aby to mohlo fungovat pro armádu, jsou obrovské. Jen projekční práce budou drahé,“ dodává.
Armáda nepočítá, že by v Líních byly F-35
Starosta obce Líně Michal Gotthart uvedl, že v Líních žije mnoho lidí, kteří na letišti pracovali nebo do teď pracují a vítají, že místo stavby továrny se na letistě vrátí armáda.
„Byli jsme ubezpečeni, že by tam neměla být vrtulníková základna, a byli jsme ubezpečeni, že by tady neměla být klasická letecká základna. I v médiích zaznělo, že by sem mohly přijít stíhačky F-35, tak jsme byli ubezpečeni, že to opravdu ne,“ říká starosta obce Líně.
Je to plnohodnotné letiště, a v České republice již nikdy, nikde žádné nové letiště obdobných parametrů zkrátka nevznikne.
Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký připomíná, že se jedná o velmi strategické letiště.
„Nejen svou polohou a rozsahem služeb, které může nabídnout, ale i také tím, že je to plnohodnotné letiště, a v České republice již nikdy, nikde žádné nové letiště obdobných parametrů zkrátka nevznikne. Proto jeho likvidace pod záminkou vybudování Gigafactory, kterou zde stejně nikdo reálně nechtěl stavět, nebo jeho další devastace pod bývalým nájemcem by bylo nenapravitelnou škodou,“ uvedl ve vyjádření pro Seznam Zprávy.
U vjezdu na letiště nestojí vojáci jako v minulosti, protože letiště má v pronájmu firma PlaneStation. Jednatel firmy Petr Kutný se však tento týden u Krajského soudu v Plzni dozvěděl, že firma musí do dvou měsíců vyklidit letiště.
V roce 2000 si firma letiště na 50 let pronajala od Ministerstva obrany. To však nájemní smlouvu před 11 lety jednostranně vypovědělo kvůli neplacení nájmu, firma s tím nesouhlasí a roky se soudí.
„Jsem pořád přesvědčený, že máme pravdu a jsme v právu. Přišla výpověď, o které si myslíme, že je neoprávněná. Možnost nehradit nájem za to, že předmět nájmu neodpovídá tomu, co máme ve smlouvě, je možné. Poté, co dostaneme rozsudek, tak na 99 procent podáme dovolání a požádáme o odklad výkonu,“ nastínil další postup jednatel Kutný.
Dovolání ale nemá odkladný účinek. Nejvyšší soud může odložit vykonatelnost rozhodnutí, a posunout tak dvouměsíční dobu pro vyklizení, která začíná plynout od nabytí právní moci. Firma PlaneStation se podle jednatele zatím nechystá letiště vyklidit a počká na rozsudek.
V areálu jsou desítky firem
Kutný také popsal, kdo všechno v areálu letiště podniká. „Lidé si představují, že je tady jen letiště a pár hangárů. Areál má 390 hektarů. Jsou tady další nájemci, logistika, autodoprava, výrobní, zámečnická firma, auto opraváři, sklady. Je tady asi 60–70 firem,“ dodává.
Fakt, že je areál letiště hodně využívaný, je vidět i v okolí letiště. Během dne tam jezdí mnoho aut a kamionů. Veškeré podnikání firem v Líních ale nejspíš skončí, protože armáda s ním má po verdiktu soudu jiné plány.
„Vedle již existující letecké záchranné služby s výcvikovým střediskem chce armáda v areálu letiště Líně vybudovat zázemí pro prapor aktivní zálohy Ozbrojených sil České republiky a logistické centrum se skladovými prostory pro potřebu jak armády, tak aliančních jednotek. Využití aliančními jednotkami je podmíněno krizovým stavem vojenského i nevojenského charakteru,“ uvedla mluvčí Generálního štábu Magdalena Dvořáková.
Spor mezi Ministerstvem obrany a firmou PlaneStation
- PlaneStation Pilsen s. r. o. si letiště od státu pronajal v roce 2000 na 50 let s opcí na dalších 50 let. Ministerstvo obrany mu ale v únoru 2012 nájemní smlouvu vypovědělo kvůli neplacení nájmu od února 2010. V roce 2013 pak ministerstvo podalo žalobu na vyklizení areálu.
- Firma PlaneStation přestala v roce 2010 hradit nájem kvůli tomu, že nemůže letiště plně využívat. Dlouhodobě argumentuje tím, že jí ministerstvo předložilo nepravdivé parametry přistávací a vzletové dráhy letiště, a proto tam nemohou přistávat a startovat větší dopravní letadla. Proto požadovala slevu na nájemném a úpravu nájemní smlouvy, což ministerstvo odmítlo.
Zdroj: ČTK
Ministerstvo obrany pro Seznam Zprávy uvedlo, že soud opětovně potvrdil, že stávající provozovatel využíval areál letiště Líně vzhledem k platně ukončeným nájemním smlouvám neoprávněně.
„Bylo stanoveno datum, do kdy musí letiště vyklidit, a my věříme, že se společnost bude rozhodnutím soudu řídit. Jakmile bývalý nájemce prostor vyklidí, budeme moci dál nakládat s celým areálem v souladu s našimi dlouhodobými záměry,“ napsala ve vyjádření Simona Cigánková za resort obrany.
Podle bezpečnostního analytika Milana Mikuleckého je rozsudek spravedlivý.
„Vnímám ho jako tragickou zprávu o stavu našeho státu. Nejenom proto, že justici trvalo jedenáct let, než se dobrala tohoto prvního finálního rozsudku, ale i toho, že Ministerstvo obrany řadu let neřešilo, že nájemce neplní podmínky smlouvy a devastuje jeho majetek,“ uvedl expert pro Seznam Zprávy.
Jednatel Kutný argumentuje tím, že když předmět nájmu – areál v Líních – neodpovídal tomu, co měli ve smlouvě, byl to důvod nájem nehradit.
„V případě, že společnost nebude respektovat rozhodnutí soudu, lze se splnění uložené povinnosti domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí, případně návrhem na nařízení exekuce,“ říká Mikulecký a předpokládá, že stát splní své sliby, které dal v době, kdy zde plánoval Gigafactory a vybuduje vše, co plánoval. Tedy obchvaty obcí a náhradní letiště pro současné letecké provozovatele.
V areálu bude nadále pokračovat armádní provoz letecké záchranné služby až do roku 2028.
Letiště Líně
- Letiště v Líních, které leží asi deset kilometrů jihozápadně od centra Plzně, vzniklo původně pro potřeby československé armády a vojenská letadla odtud také většinu času létala.
- Fungovat začalo v roce 1952 a nahradilo původní plzeňské vojenské letiště nedaleko borské věznice, jehož historie se začala psát ještě před první světovou válkou.
- V Líních působil zejména 5. stíhací letecký pluk, který se do Plzně přesunul v červenci 1949 z Českých Budějovic – nejprve na Bory a o tři roky později na nové letiště. Jednotka, která po válce navázala na činnost 312. čs. perutě Královského letectva (RAF), odtud létala s proudovými letouny MiG-15 a později nadzvukovými stroji MiG-19. Od roku 1970 pluk používal různé verze stíhaček MiG-21, a to až do svého zrušení v srpnu 1991.
- Od začátku 60. let minulého století létají z Líní vrtulníky, jejichž provoz – na rozdíl od strojů s pevnými křídly – zde armáda nikdy úplně nezrušila.
- Od poloviny 80. let zde působil 11. vrtulníkový pluk se stroji Mi-17 a bitevníky Mi-24, rozpuštěn byl na přelomu let 1994 a 1995. Od první poloviny 90. let v Líních funguje v režii armády letecká záchranná služba, provozovaná s vrtulníky W3-A Sokol.
- Zdejší vzletová a přistávací dráha byla původně dlouhá 2000 metrů, při rekonstrukci v 80. letech se prodloužila na nynějších 2,5 kilometru.
- Po odchodu stíhačů a později bojových vrtulníků je letiště od roku 1996 veřejné, ovšem armáda jej má jako záložní. Zůstává v majetku Ministerstva obrany (MO), které je před 24 lety pronajalo firmě PlaneStation Pilsen, jež by letiště po dnešním rozsudku měla vyklidit.
Zdroj: ČTK