Článek
Hladík po svém jmenování řekl, že získal maximální rozsah kompetencí, které může ministr na svého náměstka delegovat. Například všechny věci, které se týkají zastupování resortu na úrovni vlády, obou komor parlamentu nebo i na mezinárodní úrovni, uvedl pro ČTK.
„Ministerstvo životního prostředí vnímám jako ministerstvo budoucnosti. Prioritou jsou hlavně české rodiny, abychom jim pomohli s úsporami energií a s instalací obnovitelných zdrojů. Do budoucna se musíme stát více soběstační, a to se týká České republiky, ale i každé české rodiny. Na ministerstvo chci přinést energii a zodpovědný přístup k péči o naši krajinu,“ uvedl Hladík.
Prezident Miloš Zeman v neděli zopakoval, že kvůli pokračujícímu vyšetřování kauzy privatizace brněnských bytů a také podle něj nedostatečné odborné způsobilosti kandidáta nevyhoví návrhu premiéra Petra Fialy (ODS) na Hladíkovo jmenování ministrem životního prostředí. Vládní koalice chce proto počkat s nominací na vypršení Zemanova mandátu do března.
Hladík minulou středu navštívil na Hradě prezidenta Zemana. Ten mu řekl, že jej v tuto chvíli nehodlá jmenovat ministrem. V rozhovoru pro Seznam Zprávy Hladík připustil, že jmenování Zemanem se zřejmě do konce jeho prezidentského mandátu nedočká.
„Nevím, proč se to stalo, a trochu mne to překvapilo,“ komentoval v rozhovoru Hladík po středeční události. Z úvodního rozhovoru měl prý dojem, že je s prezidentem ve shodě, a ten mu měl dokonce říci, že je mu lidsky sympatický.
Hladík měl původně na Ministerstvo životního prostředí nastoupit po Anně Hubáčkové, která rezignovala ze zdravotních důvodů. Jmenování ale oddálil policejní zásah na brněnské radnici, kde Hladík působil jako 1. náměstek primátorky.
V souvislosti s případem přidělování městských bytů policie prohledala jeho kancelář a zajistila mobilní telefon a počítač. Lidovecký místopředseda v případu figuruje jako podezřelý, policistům byl podat vysvětlení. Z ničeho ho však dosud neobvinili.
Premiér Fiala proto s návrhem na jeho jmenování váhal a prezidentovi jej odeslal až na konci prosince. V současnosti tak ministerstvo prozatímně řídí předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, který vedle toho šéfuje i Ministerstvu práce a sociálních věcí.
Spory kolem jmenování ministrů
Prezident podle ústavy jmenuje předsedu vlády a „na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů“. O možnosti vetování návrhu premiéra se ústava nezmiňuje. Zeman však tvrdí, že mu ústava neukládá povinnost, aby musel akceptovat každý předložený návrh. V minulosti už několikrát své výhrady ke kandidátům prezident prosadil.
Například při sestavování koaliční vlády Andreje Babiše (ANO) Zeman odmítl návrh, aby se ministrem zahraničí stal Miroslav Poche (ČSSD). Sociální demokracie nakonec prezidentovi ustoupila a na post nominovala Tomáše Petříčka.
Podobně se zachoval prezident i v případě ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD). Jeho demisi nejprve odmítl přijmout, následně nechtěl jeho nástupcem jmenovat Michala Šmardu (ČSSD). Zeman neustoupil a Šmarda se své nominace vzdal. Ministrem se stal Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Při vzniku Fialovy vlády na konci roku 2021 Zeman nechtěl jmenovat ministrem zahraničí Jana Lipavského (Piráti). Vyčítal mu nízkou kvalifikaci nebo vztahy k Izraeli a visegrádské čtyřce a doporučil mu, aby se kandidatury vzdal. Fiala tehdy uvedl, že nominace na členy vlády měnit nebude. Nakonec prezident i přes svoje výhrady Lipavského šéfem české diplomacie jmenoval.
V souvislosti s postoji prezidenta jeho kritici zmiňují možnost ústavní stížnosti. V situaci, kdy o víkendu čeká Česko první kolo volby nového prezidenta, ji lidovci podle Jurečky nechtějí využít.
Aktualizace: Doplnili jsme vyjádření Petra Hladíka a další spory kolem jmenování ministrů.
