Článek
Zeman dnes v Bělehradě ocenil, že Srbsko odsoudilo ruskou agresi na Ukrajině. Díky své neutralitě by se podle něj mohlo stát v konfliktu společně s Čínou a Tureckem mediátorem.
Vučić na tiskové konferenci po vzájemném jednání blahopřál Petru Pavlovi k vítězství v českých prezidentských volbách. Doufá v dobrou spolupráci.
Srbský prezident vyzdvihl oblibu, které se Zeman těší mezi tamními obyvateli. Řekl, že nezná žádného jiného prezidenta, který by byl v zemi tak populární jako Zeman. Je to podle něj díky tomu, že Zeman projevil odvahu a před několika lety se omluvil za bombardování Srbska Severoatlantickou aliancí.
„To, co řekl prezident Zeman, na to nikdy srbský národ nezapomene,“ uvedl.
Podle srbského prezidenta panuje mezi ČR a Srbskem shoda ohledně ruské agrese na Ukrajině. Řekl, že Srbsko uznává teritoriální integritu Ukrajiny, včetně například Donbasu a Krymu. Zároveň požádal o pochopení, že se Srbsko kvůli své situaci nepřipojilo k protiruským sankcím.
Zeman řekl, že si váží toho, že Srbsko odsoudilo ruskou agresi na Ukrajině. „Nelze připustit, aby jakákoli země bezdůvodně napadla svého souseda,“ podotkl. Poznamenal, že by se Srbsko díky své neutrální pozici mohlo stát zprostředkovatelem mezi Ukrajinou a Ruskem, dalšími zeměmi by mohly být Čína a Turecko.
„Právě neutrální pozice Srbska, kdy třeba není podporovatelem sankcí, může být svým způsobem výhodou pro případnou roli mediátora, protože zprostředkovatel nesmí zastávat pozice jedné, nebo druhé strany,“ řekl Zeman.
Zeman řekl, že mu Vučić slíbil, že po smrti po něm bude v Bělehradě pojmenována ulice. Připomněl svou snahu o to, aby Česko zrušilo své uznání Kosova. Někdejší jihosrbská provincie vyhlásila samostatnost v roce 2008, tehdejší vláda v čele s Mirkem Topolánkem jeho suverenitu uznala ještě téhož roku.
„Taková je demokracie, převážily síly, které Kosovo uznaly. Já nejsem diktátor, jsem demokraticky zvolený prezident,“ uvedl Zeman.
Při setkání dál řekl Zeman Vučičovi, že má pouze dva oblíbené státy, a to Srbsko a Izrael, protože mají odvahu se postavit jakémukoli nepříteli. Vučić ocenil vzájemnou spolupráci, vyzdvihl například rostoucí vzájemný obchod.
Do Srbska Zeman přiletěl v neděli odpoledne. Vučić mu v hlavním městě Srbska přichystal srdečné uvítání, když na něj s čestnou jednotkou čekal přímo na letišti. Cesta z letiště do hotelu, kde Zeman přespal, byla navíc lemována českými a srbskými vlaječkami.
Podle českého velvyslance Tomáše Kuchty podobné přijetí Srbsko chystá pro návštěvy, kterým chce dát najevo, že si jich váží. Značný zájem o Zemana projevují i srbská média, podle zástupců české ambasády se jich na odpolední tiskovou konferenci akreditovalo asi 150.
Kromě soukromého setkání prezidentů je v plánu i jednání národních delegací. Za Česko do Bělehradu přiletěl například místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS) nebo Jaroslav Foldyna (SPD), člen meziparlamentní skupiny ČR–Srbsko.
Český dům v Bělehradě
Oba prezidenti dnes podepsali memorandum, ve kterém se Srbsko zavazuje České republice darovat Český dům v Bělehradě. Darovací smlouvy budou uzavřeny následně mezi příslušnými institucemi obou zemí. Budovu, kterou postavila před 100 lety česká krajanská komunita a v 60. letech ji zkonfiskovala Jugoslávie, Srbsko opravilo. Vučić se Zemanem ji odpoledne slavnostně otevřeli. Sídlit v ní budou Česká centra, české organizace, firmy a krajani.
Zeman se o otevření Českého domu dlouhodobě zasazoval. S Vučičem o něm mluvil například při své návštěvě v Srbsku v roce 2019 i při loňském setkání na Pražském hradě. Srbský prezident mu slíbil, že se o vyřešení majetkoprávních sporů zasadí.
Češi v Bělehradě se podle Pražského hradu snažili již v 19. století o zajištění školy pro své děti. Projekt ale zhatily na počátku 20. století balkánské války a následně první světová válka. Na stavbu se složili výhradně Češi žijící v Bělehradě a Československá obec v Bělehradě. Škola byla otevřena na konci 20. let. Kromě ní se dům stal centrem spolkového života českých krajanů. Mezi lety 1939 a 1941 v něm našli útočiště uprchlíci z protektorátu.
V roce 1964 byla většina domu znárodněna. České spolky se pak snažily o vyřešení majetkoprávních sporů, podařilo se to až po osobním angažmá Vučiče. Srbsko dům před předáním České republice zrekonstruovalo. Část objektu i nadále zůstane v soukromém vlastnictví.
Zeman s Vučičem podepsali Společné prohlášení prezidentů obou zemí o rozvíjení kulturní spolupráce a o zřízení Českého domu v Bělehradě, které má představovat politické stvrzení záměru dům Česku darovat. Darovací smlouvy následně uzavřou příslušné instituce obou zemí.
S Vučičem se český prezident naposledy setkal loni v říjnu u příležitosti konání summitu Evropského politického společenství (EPC) na Pražském hradě. Mluvili tehdy například o migrační krizi a vysokém růstu počtu migrantů, kteří přes Českou republiku mířili z Turecka do Německa.
