Článek
Vládě Petra Fialy se ulevilo. Prezident Petr Pavel přes své výhrady podepsal rozpočet na rok 2025. A poslanci se tak nemusí narychlo scházet mezi svátky nebo hned na začátku ledna, aby přehlasovali prezidentské veto.
Pavel, který své rozhodnutí oznámil v úterý pozdě odpoledne, se ale rozmýšlel do poslední chvíle termínu, který si stanovil. „Nedělalo se mi to lehce, dlouho jsem podpis pod návrhem zvažoval,“ uvedl prezident s tím, že si to nakonec vyhodnotil jako lepší řešení pro občany.
Seznam Zprávy se pokusily zmapovat, co způsobilo, že Pavel nakonec nedal na rady některých svých poradců, aby rozpočet vetoval, nebo alespoň zákon nepodepsal.
Poprvé prezidentovi rozpočet představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na podzim. Prezident měl ale výhrady, zejména proto, že Stanjura si parametry trošku „přikrášlil“ tak, aby mu čísla vyšla.
Některé údaje podsekl – například náklady na obnovitelné zdroje, jiné zase nadhodnotil – třeba příjmy z emisních povolenek. U dalších výdajů, jako jsou například platy nepedagogických pracovníků, se zase Stanjura opřel o zákony, které ještě neexistují.
Jak Seznam Zprávám popsalo několik zdrojů z Hradu, pokud by Pavel se zákonem nesouhlasil ekonomicky (tedy kam se má posílat kolik peněz), do kritiky by se nepouštěl. Protože samotná podoba rozpočtu je věcí zvolené vlády, nikoli prezidenta.
Jenže když nesouhlasí čísla a vláda se nedrží platných zákonů, bylo to podle některých poradců něco zcela jiného. A prezident by tomu neměl nečinně přihlížet. Proti rozpočtu se vyslovili dva prezidentovi ekonomičtí poradci – David Marek a Vladimír Bezděk, kteří prezidentovi radili nepodepsat.
„Některé položky jsou v rozporu s principem, že by se návrh rozpočtu měl sestavovat na základě platné legislativy,“ uvedl například Marek.
Premiérův dojem
9. prosince se proto za prezidentem vydal premiér Petr Fiala i ministr financí, aby prezidenta přesvědčili. Na schůzce údajně připustili, že některé položky v rozpočtu mohou být problém, především dotace na obnovitelné zdroje.
Přesto po jednání premiér novinářům řekl, že doufá, že se mu prezidenta podařilo naklonit na svou stranu. „Můj dojem byl, že jsme předložili dost argumentů, abychom pana prezidenta přesvědčili,“ řekl tehdy premiér.
Ve skutečnosti ale jasno nebylo a premiér byl údajně nepříjemně překvapen, že od prezidenta rovnou nezískal příslib podpisu.
Situaci ještě více zkomplikovalo, když se ukázalo, že premiérovi poradci kritičtí k návrhu měli ve svých obavách pravdu. 11. prosince Sněmovna schvalovala omezení podpory obnovitelných zdrojů. Ačkoli omezení prošlo, ne v takovém rozsahu, s jakým Stanjura v rozpočtu dopředu počítal.
O vývoji ve Sněmovně byl prezident na konci minulého týdne informován a na Hradě se řešil. Pavel už se znovu s ekonomickými poradci nescházel s tím, že nejdřív absolvuje jednání V4 a poté se sám definitivně rozhodne.
Nebýt jako Klaus
Část hradních poradců v té době navrhovala ještě třetí řešení situace – nechat uplynout lhůtu určenou k podpisu. Prezident by touto „střední cestou“ dal najevo nesouhlas, zároveň by ale rozpočet začal platit bez nutnosti svolávat narychlo Sněmovnu.
Tuto variantu ale Pavel osobně zamítl. Nelíbí se mu, že podobným způsobem v minulosti nesouhlas s některými zákony řešil například Václav Klaus – jehož postupy současná hlava státu přejímat nechce.
Zda prezident svůj podpis pod zákon o rozpočtu připojí, nebylo jasné ještě v úterý ráno – tedy v den, který si jako termín stanovil sám prezident. (Zákonnou lhůtu měl delší, nechtěl ale rozhodnutí vzhledem k blížícímu se konci roku protahovat.)
Že rozpočet přece jen podepíše, oznámil Pavel spolupracovníkům na dopolední schůzce, po zbytek dne se pak ladily detaily prohlášení.
Prezident nakonec dal na ujišťování premiéra a ministra financí, že pokud by sporné položky přece jen nevyšly, vláda je vyrovná z jiných zdrojů. S touto zárukou se rozhodl, že do „zákona roku“ nebude zasahovat.
„Bylo by snadné udělat silné gesto, když je zřejmé, že moje veto Sněmovna přehlasuje,“ komentoval to Pavel. A zmínil osobní garanci, že schodek se nezvýší, kterou mu dal jak Stanjura, tak Fiala.
„Za tuto garanci ponese vláda politickou odpovědnost,“ varoval Pavel.
