Článek
Prezident Petr Pavel přijel do Poslanecké sněmovny hodinu po poledni. Ještě předtím, než vystoupil před poslanci, se setkal s novým vedením dolní komory. Během jeho poslední návštěvy v červnu vládl totiž ještě Fialův kabinet, v čele Sněmovny tak stála Markéta Pekarová Adamová.
Pavel předstoupil před poslance po 14. hodině. „Volby proběhly svobodně, demokraticky a složení této Sněmovny je výsledkem vůle voličů,“ řekl prezident poslancům s tím, že píší historii země.
Hned úvodem se věnoval rozdílným postojům jednotlivých stran, zejména těch vládních a opozičních. „Názorové rozdílnosti jsou hnacím principem demokracie. Smyslem demokratické soutěže je nabízet alternativy. Neměli byste se však setkávat s neochotou se vzájemně poslouchat,“ řekl poslancům s tím, že právě nacházení společné řeči a naslouchání názorovým oponentům jsou v dnešní době nutností.
Zákonodárce proto vyzval, aby byli pro společnost „vzorem“ a neuzavírali se do „bublin, které své členy jen ujišťují ve vlastní pravdě proti všem“. Následně apeloval na oba politické tábory, aby se snažily najít shodu alespoň v několika stěžejních oblastech – například v kvalitě zdravotnické péče, vzdělávání nebo bezpečnosti.
Důraz na členství v NATO a EU
To ostatně zmínil i v případě priorit, o „kterých bude mluvit do konce svého působení na Hradě“. Jak je u Pavla zvykem, vyzdvihl pevné zakotvení v Evropské unii a v NATO. Právě Severoatlantická aliance, ve které prezident působil coby předseda Vojenského výboru, je podle hlavy státu „garancí naší suverenity“. Dodal ale, že jak NATO, tak EU potřebují změny. „Bude zásadní, abychom byli spoluaktéry těchto změn,“ řekl poslancům.
Vedle toho apeloval, aby česká vláda prosazovala takovou zahraniční politiku, která bude hrdě prosazovat národní zájmy a zároveň bude čitelná, jednotná a „předvídatelná a není v žádném ohledu znehodnocována vnitropolitickými půtkami“.
Podle Pavla je také potřeba chránit instituce, které podporují důvěru občanů ve stát a demokracii. Zmínil třeba autonomii vysokých škol, nezávislou justici nebo veřejnoprávní média. Těm chce současná vláda zrušit koncesionářské poplatky.
Poslanci se mají navíc po návštěvě prezidenta zabývat senátní ústavní novelou o pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu prověřovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Tyto kroky vláda avizovala ještě před volbami.
Ačkoliv hlava státu dle svých slov věří, že má většina poslanců k demokratickým principům respekt, vládě nepřímo vzkázal, že s některými jejími kroky není spokojený. „Například narychlo připravovaná změna zákona o státní službě nutí k ostražitosti. I proto, že se vyhýbá standardnímu připomínkovému řízení, a tedy i odborné diskuzi, která vždy prospívá kvalitě naší legislativy,“ namítl Pavel.
Vedle toho zmínil i snižující se podporu nevládním organizacím. Připomenul, že jejich úlohou je často péče o potřebné nebo ochrana přírodního a kulturního dědictví. „Často pomáhají tam, kde je nikdo, ani stát, nedokáže nahradit. Neziskový sektor se dostává pod tlak státu a jsem přesvědčen, že nezaslouženě,“ zmínil.
„Není důvod, aby výdaje na obranu stagnovaly“
Hlava státu navíc navštívila Sněmovnu v týdnu, kdy zákonodárci projednávají návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 310 miliard korun. Samotným rozpočtem by se měli poslanci zabývat ve středu, na programu totiž mají jeho projednání ve druhém čtení.
V případě Fialovy vlády měl prezident vůči rozpočtu své výtky. A ani rozpočet nové vlády ho v některých ohledech příliš nenadchl. Už před pár týdny totiž kritizoval snižování výdajů na obranu, což během návštěvy Prahy označil za „nezodpovědné“.
Něco podobného zopakoval i před poslanci. „Stupňující se hrozby nás nutí více myslet na to, jak zajistit a posílit naši odolnost a obranyschopnost. Dnes není jediný důvod pro to, aby výdaje na obranu a bezpečnost stagnovaly,“ prohlásil s tím, že by výdaje na obranu naopak měly růst.
Podle hlavy státu je totiž nutné, aby byla země připravená na případné krizové situace. „Apeluji na vaši odpovědnost. Posilování naší obrany není příprava na válku, ale naopak cesta pro zajištění míru. Nestačí si ho jen přát a čekat, že sám od sebe nastane, ale je nutné se o něj dlouhodobě zasazovat,“ dodal.
Prezident také zmínil, že byť se může v některých postojích s vládou rozcházet, není to pro něj důvod pro zbytečné konflikty. „Ostatně i ze svých prvních setkání s novými ministry si odnáším, že na mnohá témata se díváme velmi podobně,“ řekl s tím, že je připraven jednat o řadě otázek jak s vládou, tak s opozicí.
Závěrem ještě dodal, že věří ve shodu na změně jednacího řádu Sněmovny, aby nedocházelo k paralyzujícím obstrukcím. „Stojíte v čele země v období, které nebude vůbec jednoduché. Občané od vás očekávají řešení a jistotu vedení. K tomu budete potřebovat hodně dobré vůle, spolupráce a odvahy,“ dodal s tím, že poslancům přeje, aby na svou práci mohli být za čtyři roky hrdí.
Opozice chce řešit situaci na Blízkém východě
Sněmovna zažívá poměrně nabitý týden. Vedle rozpočtu má ve čtvrtek řešit vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) k trestnímu stíhání.
Po prezidentově návštěvě chce koalice projednat senátní ústavní novelu o pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu prověřovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Tento postup ostatně zástupci současné vlády slibovali už v předvolební kampani, stejně jako zrušení koncesionářských poplatků, k čemuž Babišův kabinet směřuje.
Na programu jsou pak další předlohy v prvním čtení. Mezi nimi namátkou návrh premiéra Babiše na uzákonění významného Dne české vlajky. Opoziční poslanci nicméně plánují prosadit i další body do programu – mezi nimi třeba rozpravu o situaci na Blízkém východě.
„To je věc, kterou já osobně otevřu na plénu Poslanecké sněmovny,“ avizoval například šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Dodal, že jeho osobně bude zajímat postoj ministra zahraničí Petra Macinky. Podobný záměr má i opoziční ODS, která chce navrhnout společné usnesení, v rámci kterého chce podpořit USA a Izrael.
