Prezident? Nebo premiér? Babiš si musí vybrat do prázdnin

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V názoru na Andreje Babiše je Česko rozděleno na dvě části. Rozdíly se mohou během roku ještě prohloubit, pokud expremiér v roli opozičního vůdce vyhlásí nesmiřitelný boj vládě Petra Fialy a pokusí se vrátit do čela státu.

Podle situace může bývalý premiér zamířit do prezidenských komnat na Pražském hradě, anebo také zkusit rychlý návrat do Strakovy akademie.

V případě kandidatury na Hrad by podle zkušeného sociologa Jana Herzmanna bylo paradoxně pro Babiše lepší, kdyby se nesnažil příkopy ve společnosti dál prohlubovat, ale naopak se mu je podařilo aspoň částečně zasypat.

Samotný Andrej Babiš už koncem minulého roku umístil na facebookový profil větu nevylučující, že na prezidenta kandidovat bude:

„Ale nechci předjímat, teď to fakt není téma.“

Další signál přišel počátkem ledna, když „pověsil“ na stránky iDnes.cz video svého nového obytného vozu od firmy Bürstner. Koupil ho prý, „protože se vracíme do roku 2013, kdy jsem hlavně jezdil za lidma“.

Budou tedy spanilé jízdy součástí prezidentské volební kampaně? To už nevysvětlil.

Babiš se nemusí bát, že Češi nebudou mít zájem. Průzkum STEM brzy po říjnových volbách ukázal, že s jejich výsledkem není spokojeno 90 procent voličů ANO a tři čtvrtiny příznivců SPD i stran, které se nedostaly do Sněmovny. A že politická krajina je rozdělena na dvě zhruba stejné poloviny, přičemž lídrem jedné z nich je nepochybně Babiš.

Proč tedy znovu nemobilizovat příznivce a nezískat místo prezidenta? Už z toho důvodu, že po odchodu ze Strakovy akademie znovu nepříjemně ožil nejen případ Čapí hnízdo, v němž je Andrej Babiš jedním ze dvou obviněných z dotačního podvodu, ale také vedlejší větev aféry, v níž se řeší podezřelé reklamní zakázky.

Pokud Babiš nastoupí na Hrad, stíhání bude zastaveno. Pravomoc jmenovat radní České národní banky navíc prezidentovi zajišťuje vliv na finanční sektor, ve kterém firmy z Babišových svěřenských fondů dluží desítky miliard.

Svazovat se však předčasnými sliby, že bude usilovat o místo prezidenta, nedává smysl z podstatného důvodu.

Od říjnových voleb do konce roku 2021 proběhly v Česku tři průzkumy obliby politických stran, ve dvou případech bylo Babišovo ANO nejsilnější, v průzkumu Kantaru se o první pozici dělilo s koalicí Spolu.

V Česku se ještě nestalo, že šéf nejsilnější strany z průzkumů rezignoval na možnost stát se příštím předsedou vlády, ani s vidinou prezidentské funkce. Přece jenom funkce na Hradě je pro politika spíše lepší důchod a její držitel, jak poznal i Miloš Zeman, může premiérovi s většinou v Parlamentu nejvýš sekundovat.

Naopak návrat bývalého předsedy vlády do čela státní exekutivy není v sousedství ničím neobvyklým.

Svědčí o tom hlavně příklad Babišova vzoru, dlouholetého italského premiéra Silvia Berlusconiho, který „řídil stát jako firmu“ už od roku 2001. V květnu 2006 ovšem jeho strana Forza Italia prohrála o desetinu procenta volby s šestičlennou levicovou koalicí Romana Prodiho. O půl roku později měl Berlusconi lepší preference, v únoru 2008 se Prodiho koalice rozpadla a Berlusconi se spojenci předčasné volby suverénně vyhrál.

Velký návrat se v letech 2010–2012 podařil rovněž slovenskému premiérovi Robertu Ficovi. Také jemu stačilo počkat, až se rozpadne čtyřčlenná vládní koalice. Před dvěma lety něco podobného zažil i slovinský lídr Janez Janša, nepotřeboval ani předčasné volby. Na místo premiéra se vrátil, když se rozpadla pětičlenná menšinová vláda a on jako šéf nejsilnější frakce ve sněmovně nabídl spolupráci dvěma jejím členům.

Babišovu hnutí ANO stačilo jen několik týdnů, aby v preferencích přeskočilo volebního vítěze. Listopadový průzkum Medianu mu přisoudil 29,5 procenta hlasů, Fialovo Spolu zaostávalo o tři a půl procenta.

„Změna tak rychle po volbách je neobvyklá,“ podotkl k průzkumům sociolog Herzmann, podle kterého po volbách na popularitě obvykle získávají strany, které je vyhrály.

Teď – teroreticky – stačí Babišovi počkat, až se naplní další předpoklad Berlusconiho operace, kterým je rozpad koalice pěti stran.

„Je možné, že nová vláda situaci nezvládne hned na začátku, protože musí okamžitě vyřešit rozpočtový deficit, covid i cenu energií,“ potvrzuje Jan Herzmann, který zdůrazňuje, že jde pouze o spekulaci.

Je tu totiž i tlak času – případný rozkol Fialovy vlády by se musel projevit do prázdnin, tedy do chvíle, kdy se kandidáti na prezidenta obvykle představují veřejnosti.

Babišovi se v této chvíli nevyplatí dále vyostřovat politické poměry a slibovat pomstu.

Pro případné získání většiny ve Sněmovně musí přesvědčit některé z šéfů dalších stran, že se s ním dá jednat. A pro případné druhé kolo prezidentských voleb zase musí získat přívržence mezi dosavadními odpůrci, přinejmenším aby ho volili jako menší zlo.

Expremiér si to uvědomuje, o čemž v posledních týdnech svědčí jeho ústup z politické scény, kdy vládu jménem hnutí ANO kritizují Karel Havlíček a hlavně Alena Schillerová.