Článek
„Je nutné, abychom teď dali na druhou kolej oxid uhličitý. Nepřátelé svobodného světa nepočkají, až Evropa dokončí zelenou tranzici. Rusko se nezastaví. Trvá mu čtyři až šest let, než se po jedné válce připraví na další,“ řekl na dnešní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě premiér Petr Fiala (ODS).
Svět se podle premiéra ve své podstatě nezměnil, je stále stejně nebezpečný. „Pod tlakem okolností jsme se naučili vnímat realitu bez iluzí. Musíme více investovat do obrany, mít kontrolu nad vnitřní bezpečností a budovat silnou ekonomiku. Evropa se o sebe musí postarat,“ řekl na úvod premiér Petr Fiala.
Diplomacie bez podpůrných vojenských argumentů podle něho nefunguje. „Realistický mír není zadarmo, žijeme v nebezpečném světě,“ zdůraznil.
Prezident: Politika stranou
Podle prezidenta Petra Pavla, který na konferenci vystoupil odpoledne, zažíváme nyní zásadní proměnu bezpečnostního světového řádu, která zpochybňuje řadu našich historických jistot. „Naší preferencí bude vždy pracovat společně s USA, ale pokud se Spojené státy rozhodnou jít jinou cestou, měli bychom být připraveni adekvátně reagovat,“ poznamenal prezident.
Vyzval zároveň i udržování partnerství s ostatními spojenci mimo transatlantický prostor, zmínil se například o Indo-pacifickém regionu, Austrálii, Novém Zélandu, Jižní Koreji či Japonsku.
Podle hlavy státu je i důležité hledat shodu napříč politickým spektrem na definici toho, co jsou reálné hrozby. „Jestli budeme schopni vnímat ohrožení napříč politickým spektrem. Nedělat z toho politiku, protože pak bychom dlouhodobě ohrožovali sami sebe,“ řekl prezident.
Co obětujeme, ptá se Pavel?
Za důležitou má také vůli hrozbám čelit a to, zda jsme připraveni něco obětovat pro obranu svobody, demokracie, hodnot a způsobu života. Může jít o uvědomění, že v nastalé situaci je nutné vynaložit větší prostředky na zajištění obrany a vnější i vnitřní bezpečnosti, posilovat odolnost celé společnosti proti krizím či zdokonalovat mechanismy krizového řízení.
„A v případě, že dojde k nejhoršímu, tak že budeme i připraveni vzít případně zbraň do ruky a se zbraní v ruce svoji zemi chránit,“ podotkl.
Pokud možno v souhře všech hlavních politických stran je podle hlavy státu nutné čelit názorům, že není nutné se bránit. „Budeme-li živit nálady, že domluvit se, podrobit se, je lepší, než se bránit, zachovat si svoji čest a důstojnost, pak samozřejmě bude velice těžké dát společnost dohromady a vynaložit více prostředků a úsilí pro naši vlastní bezpečnost,“ dodal nejvyšší ústavní činitel.
Investice do obrany, jejichž zvyšování vadí především zástupcům opozičních stran, jsou podle Tomáše Pojara, vládního poradce pro národní bezpečnost, i příležitostí pro českou ekonomiku, pro české firmy a zdaleka ne jen zbrojařské. „Českým firmám se otevřou možnosti ucházet se o evropské zakázky,“ dodal. Šanci má například high tech sektor, na své by si mohla přijít i česká věda, výzkum a inovace.
Návrat k dřívějším cifrám
Postupné zvyšování výdajů na obranu, které by mělo do roku 2030 došplhat k třem procentům HDP, česká ekonomika zvládne, soudí ekonomové. „Česká ekonomika má rozhodně na to, aby ufinancovala 3,5 procenta HDP. Peníze na to určitě můžeme najít,“ uvedla ekonomka Jana Matesová, která Česko v minulosti zastupovala u Světové banky.
Připomněla, že snížení výdajů na obranu přišlo až po pádu železné opony, předtím západní státy i v době míru utrácely na obranu čtyři až šest procent HDP. Československo za komunismu rovněž vydávalo na obranu šest procent HDP.
Matesová také zdůraznila, že strategie zběhnutí na druhou stranu, tedy k Rusku, je ještě nákladnější. Své o tom prý vědí Maďarsko i Slovensko.
Podle ekonomky český obranný průmysl, i vzhledem k tomu, jaká nastala globální situace, má šanci se stát buď paralelně druhým pilířem české ekonomiky, vedle automobilového průmyslu, nebo ho spíš ještě v té roli nahradit.
O tom, že si Česko může dovolit více investovat do své obrany, nepochybuje ani Tomáš Salomon, viceprezident České bankovní asociace a předseda představenstva České spořitelny. „Peníze jsou ten nejmenší problém,“ řekl s tím, že to dokonce může být motorem české ekonomiky a průmyslu.
Pavel navštíví Zelenského
Na konferenci vystoupil i poradce ukrajinského prezidenta Oleksandr Kamyšin, který uvedl, že prezident Petr Pavel velmi brzy navštíví Kyjev, kde se setká s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Hlavy státu proberou, jak posílit Evropu s ohledem na společné budování svobodného světa.
Pavel navštívil Ukrajinu krátce po své inauguraci v roce 2023 společně se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Jednal tehdy se Zelenským a navštívil i východoukrajinské Dnipro. Zelenskyj byl na oficiální návštěvě v Praze v červenci 2023.
