Článek
Převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele škol nebo slučování menších škol patřily k nejkritizovanějším změnám novely školského zákona, kterou v úterý v noci Sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování. Kvůli oběma sporným úpravám novelu odmítla podpořit opoziční hnutí ANO a SPD.
Koalice chce novelou od letošního září předat financování platů školníků, kuchařek nebo uklízeček zřizovatelům škol, tedy převážně krajům a obcím. Samosprávy, které školy zřizují, by měly financovat také učebnice a učební pomůcky, vzdělávání učitelů či výlety a exkurze. Stát by jim na to měl vyčlenit část daňových příjmů. Letos by měl poskytnout 11 miliard korun, příští rok 32,4 miliardy korun.
Nový systém má podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) zohledňovat náročnost provozu jednotlivých typů škol a bude zřizovatele motivovat například k tomu, aby provozovali mateřské školy nebo vytvářeli svazkové základní školy. Podle kritiků, k nimž patřily také školské odbory, Asociace krajů i školské organizace, je změna nepřipravená a neprodiskutovaná. Podle Pirátů by novinka měla začít platit až od září příštího roku, aby bylo možné změnu připravit.
Rozdělení peněz mezi obcemi a kraji má nastavit vládní nařízení, podle kterého by samosprávy dostávaly peníze s ohledem na to, kolik mají dětí v různých typech škol a školských zařízení. Více peněz mají získat obce například za děti v mateřských školách.
„Novela přináší systémovou destabilizaci,“ uvedla za ANO jeho poslankyně Jana Berkovcová. Podle ní kraje a obce nebudou vědět, s jakou částkou budou moci na platy nepedagogů počítat. Podle Zdeňka Kettnera (SPD) budou některé kraje zřejmě na nepedagogické pracovníky doplácet z vlastních zdrojů. „Stát by neměl opratě pouštět z rukou,“ mínil Kettner.
Poslanci k novele předložili sérii pozměňovacích návrhů, které se týkaly například zavedení pozic sociálního pedagoga, školního metodika prevence rizikového chování nebo zachování pozice „dalšího učitele“ pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, kterým by nestačili asistenti pedagoga.
Některé z úprav mají přinést změny v přijímacím řízení na střední školy, například zrušit takzvanou hybridní formu přihlášky. Do budoucna by si uchazeči mohli vybrat z elektronické nebo papírové přihlášky. Navrhované změny se týkaly i konkurzů na ředitele škol nebo odborných učitelů. Úpravy projedná před jejich schvalováním sněmovní školský výbor. O pozměňovacích návrzích stejně jako o osudu celé novely poslanci rozhodnou ve třetím, závěrečném čtení.
Druhé kolo projednávání školské novely bylo posledním bodem úvodního dne schůze dolní parlamentní komory. K dalšímu jednání se poslanci sejdou dnes ráno.
