Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Průzkum společnosti Kantar pro Českou televizi ilustroval v únoru značná očekávání, která si Češi spojují s vládou Petra Fialy (ODS) po 100 dnech, kdy je u moci.
Politickou situaci hodnotilo v únoru jako „velmi dobrou“ nebo „spíše dobrou“ 42 procent Čechů, tedy dvojnásobek proti tomu, co hlásily průzkum loni na podzim. Delší časové řady pak ukazují, že se s tím předchozí premiéři nemohou rovnat.
„Bude to pravděpodobně zapříčiněno součtem několika vlivů,“ míní ve zprávě o průzkumu experti Kantaru. „Jednak už funguje nová vláda, jednak ustupuje zimní vlna covidu-19 a v neposlední řadě může do hodnocení vstupovat velkou vahou postoj vlády během invaze ruských vojsk na Ukrajinu,“ vypočítávají celkem tři příčiny.
Totéž potvrzuje i sociolog Jan Herzmann: „Není třeba hledat hlubší důvody. Spokojenost se situací i obliba vlády se vezou na vlně dní,“ shrnuje. Upozorňuje však, že se hodnocení premiéra, vlády i politické situace může ještě zlepšit. Kantar se totiž na postoje veřejnosti dotazoval ještě před premiérovou úspěšnou cestou do Kyjeva.
Očekávání lepších časů, a to nejen v politice, přineslo prvních 100 dnů každé vlády. Svědčí o tom mimo jiné průzkumy České televize po nástupu Bohuslava Sobotky (ČSSD) a Andreje Babiše (ANO). O pět až deset procent se zlepšilo hodnocení politiky i na několik měsíců po ustavení kabinetů Petra Nečase (ODS) a Mirka Topolánka (ODS).
V případě obou občanských demokratů se nálada rychle obrátila k horšímu. Sobotkova a Babišova garnitura však relativně vysokou spokojenost s politikou okolo 30 procent udržela až do příchodu covidu.
„Tehdy jsme si žili jako o jarních prázdninách. Nikdo nic nepodnikal a měli jsme se dobře,“ hodnotí bezproblémové časy vlád ANO a ČSSD Jan Herzmann. Po nástupu pandemické krize v březnu 2020 obliba vlády vyrostla, jak bývá v krizích zvykem. Rázný postoj politiků v prvním okamžiku ocenily dvě třetiny Čechů, bojovné nadšení však za pár měsíců vystřídala nevídaná frustrace.
Stejný pád může potkat i vládu Petra Fialy, kolem níž se národ semkl při ukrajinské krizi. „Vlna sympatií s uprchlickou vlnou nemůže trvat rok,“ varuje sociolog Herzmann.
Situace se může změnit zvlášť ve chvíli, až se potíže zahraniční politiky a obchodu propíšou do běžného života. „Pak bude záležet, co udělá česká ekonomika,“ míní citovaný expert.
Pozici vlády mohou oslabit i přehmaty některých ministrů. Veřejnost většinu z nich nestačila během sta dnů ještě ani zaregistrovat.
Při začátcích svého vládnutí se Fialova vláda nejvíc podobá kabinetu Vladimíra Špidly.
Záhy po Špidlově nástupu v roce 2002 zasáhly Česko ničivé povodně a premiér svým citlivým přístupem vzbudil široké sympatie. Důvěra vládě přesáhla podle průzkumu CVVM polovinu populace a byla nejvyšší od vzniku České republiky. Avšak po konfliktech uvnitř vládní koalice a prvních zprávách o zvyšování daní se začala obliba ztrácet. A po roce od nástupu byla popularita Špidlovy vlády nižší než obliba předchozího kabinetu Miloše Zemana před volbami.
Na druhé straně je dnes podle sociologa Herzmanna možné, že dobrá vláda s podporou dobré společnosti krizi zvládne a po jejím odchodu se poměry ve veřejném životě a ekonomice rychle zlepší.
Výsledky Kantaru potvrdilo internetové šetření agentury Sanep z počátku března. Sanep se sice nehlásí ke standardům kvality SIMAR jako ostatní zavedené agentury, nikdo jiný však od voleb průzkumy k politické situaci nezveřejnil.
Potvrzením výjimečnosti zdejší situace byl ještě prosincový Eurobarometr, podle kterého vyrostla spokojenost s demokracií v Česku za poslední rok o 14 procent, tedy nejvíc v Evropské unii.
