Článek
Předseda vlády a šéf hnutí ANO Andrej Babiš na Pražský hrad dorazil ve 14 hodin. Schůzka na Hradě skončila kolem třetí hodiny, premiér poté ihned odjel do Strakovy akademie, kde se konal jeho krátký brífink.
„S panem prezidentem jsme se věnovali státnímu rozpočtu a hlavně výdajům na obranu, diskutovali jsme, jakým způsobem se procenta vykazují. Určitě vnímáme další možnosti, jakým způsobem stát vykazuje tyto výdaje - nejen v rezortu obrany, ale i v dalších rezortech i krajích. To jsme řešili z celé schůzky nejdéle. Potom mě prezident informoval, že v pátek podepíše rozpočet. Bavili jsme se o spolupráci s MZV, probrali jsme situaci ohledně velvyslanců. Pan prezident měl i stanovisko k zákonu o státních zaměstnancích, tam jsme se domluvili, že si jeho připomínky vezmeme a budeme o tom diskutovat,“ řekl Babiš.
Dodal, že „finance na obranu s prezidentem řešila už včera ministryně financí Alena Schillerová“. Uvedla, že podle prezidenta není zdůvodnitelné, aby obranné výdaje v době rostoucích bezpečnostních hrozeb stagnovaly nebo se dokonce snižovaly.
Letos má Ministerstvo obrany ve schváleném rozpočtu asi 154,8 miliardy korun, což odpovídá zhruba 1,8 procenta HDP. Celkové obranné výdaje, včetně peněz z jiných kapitol, by měly být přibližně 185 miliard korun, tedy zhruba 2,07 procenta HDP podle makroekonomické predikce z ledna.
Za nedostatečné výdaje na obranu zkritizovali Česko američtí velvyslanci při NATO Matthew Whitaker i v České republice Nicholas Merrick.
Podobně reagoval na schůzce i Petr Pavel. Připomněl závazek ČR ke zvyšování výdajů na obranu do roku 2035 ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a 1,5 procenta HDP na širší výdaje do civilní infrastruktury spojené s obranyschopností.
Zároveň podle odboru komunikace prezidentské kanceláře varoval, že neplněním závazků vůči Severoatlantické alianci a spojencům ohrožuje Česko vlastní bezpečnost, kterou jinak než společně v kolektivní obraně nedokáže efektivně zajistit.
„Mezinárodní hrozby se zvětšují, zatímco naše výdaje stagnují. Pokud nebude příští rozpočet odpovídat našim závazkům, nevyhneme se debatě o odmítnutí zákona ze strany prezidenta,“ dodal Hrad.
Co dalšího na schůzce padlo
Jedním z témat schůzky pak byla právě rozsáhlá výměna zhruba tří desítek velvyslanců a konzulů, kterou ale Babišův kabinet stopnul.
Hrad v lednu rozhodnutí vlády označil za bezprecedentní. Petr Pavel totiž rotaci velvyslanců, kteří měli letos nastoupit na zastupitelské úřady, podepsal už loni - s tehdejším premiérem Petrem Fialou (ODS).
„Pro nás byli ti velvyslanci schváleni předčasně, podle našeho gusta je tam strašně moc politických nominantů,“ vysvětloval své rozhodnutí premiér Babiš s tím, že nominace s prezidentem probere jednotlivě.
Pokud jde o výměnu velvyslanců, tak Babiš uvedl, že výsledek zatím není žádný. „Musím to projednat s Ministerstvem zahraničních věcí. MZV na některé nominace nemá souhlasný názor, protože si myslí, že to nejsou profesionální diplomaté. Vrátíme se k tomu, myslím, že perspektivně tam dojde k dohodě, snad brzy,“ dodal Babiš. V pondělí na vládě o tom bude jednat s Macinkou.
Rozpočet a zahraniční cesty
Rozpočet se schodkem 310 miliard korun schválila minulý týden Sněmovna a k jeho konečnému přijetí zbývá podpis hlavy státu. Přijetím rozpočtu skončí rozpočtové provizorium, které od začátku roku omezovalo měsíční státní výdaje na jednu dvanáctinu loňských výdajů. Prezident už dříve uvedl, že rozpočet vetovat nebude. O návrhu už v pondělí hlava státu jednala s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO). Schillerová následně novinářům řekla, že Pavel nehodlá návrh vetovat ani zdržovat jeho podpis.
Hrad po pondělní schůzce s ministryní financí uvedl, že hlavní část jednání se věnovala výdajům určeným na bezpečnost ČR. „V této souvislosti prezident návrh kritizoval, a to jak v kapitole Ministerstva obrany, tak v celkových výdajích na bezpečnostní složky a instituce státu,“ sdělil odbor komunikace. Podle prezidenta není zdůvodnitelné, aby obranné výdaje v době rostoucích bezpečnostních hrozeb stagnovaly nebo se dokonce snižovaly. Zároveň ocenil snahu vlády sestavit rozpočet odpovídající realitě s ohledem na očekávané příjmy a výdaje, dodal Hrad.
