Přehledně: Kolik budou stát stíhačky z USA a jak by se změnily základny

„Budou zahájena jednání s americkými partnery o pořízení nadzvukových letadel páté generace F-35,“ oznámil ve středu premiér Petr Fiala (ODS).

Stroje by měly po roce 2027 nahradit švédské gripeny. Celkem vláda hodlá koupit dvě letky, tedy 24 stíhaček.

Kam až se může vyšplhat cena letounů? Na kolik přijde přestavba leteckých základen? A jak je to s hlučností mnohem výkonnějších strojů?

Seznam Zprávy se dotázaly několika vojenských analytiků.

Vojenský analytik Jiří Vojáček podrobně popisuje, jak jsou americké stíhačky drahé. Nezapočítává se ale jen částka za samotné stíhačky, ale také výcvik pilotů, pozemního personálu, náhradních motorů nebo servisních sad. Konkrétní příklady cen analytik vysvětluje na příkladu jiných evropských států, které mají F-35 ve výzbroji.

„Ve Švýcarsku, pak ve Finsku i v Polsku se to všude pohybovalo mezi 140 a 152 miliony dolarů, což je v přepočtu zhruba přes tři miliardy korun. Počítám, že u nás to nebude jiné a bude to znamenat náklad zhruba 80 miliard korun, ale zase v něm bude už většina,“ říká Vojáček.

Podle vojenského analytika Dušana Rovenského se cena bude odvíjet od toho, co bude součástí celého balíčku - kolik bude s letouny nakoupeno munice a jaké apod. Moderní rakety vzduch-vzduch a přesně naváděná protizemní výzbroj je totiž extrémně drahá a bude tvořit nezanedbatelnou část konečné ceny.

„Pokud se například podíváme na našeho severního souseda, Polsko, tak to v září 2019 požádalo Spojené státy o nákup 32 F-35, přičemž předpokládaná hodnota kontraktu má být 6,5 miliardy dolarů, tedy při tehdejším kurzu přes 153 miliard korun. Pokud to převedeme na jednotkovou cenu za letoun, tak to v případě Poláků vychází na 4,8 miliardy korun za jednu F-35. Jenže je potřeba brát v potaz, že jsou to ceny tři roky staré a od té doby došlo k inflaci a výrazně narostly ceny řady komodit, například kovů, elektroniky a podobně,“ řekl Seznam Zprávám.

Seznam Zprávy se ještě před verdiktem vlády na cenu dotazovaly i výrobce, americké firmy Lockheed Martin.

Její viceprezident Martin Randy Howard řekl, že cenu za jednu stíhačku mají, ale vše se odvíjí od konkrétní mezivládní dohody. „Je tu celá řada požadavků, které musejí být upřesněny předtím, než se dostaneme ke konečné ceně,“ vysvětlil.

Pokud by vyjednávání dopadlo dobře a Česko by skutečně koupilo 24 amerických stíhaček F-35, dotklo by se to i vojenských leteckých základen.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na dotaz Seznam Zpráv řekla, že by modernizace nastala bez ohledu na to, zda se koupí nové stíhačky.

„Jestli bude platit vše, co se dnes dává dohromady do té fronty na F-35, tak v roce 2030 by v Evropě zřejmě létalo až 600 F-35. My v rámci naší mobility, našich schopností, máme za povinnost zajistit to, aby tady letouny mohly přistávat. My bychom museli – i pokud bychom měli jiné stroje – infrastrukturu modernizovat stejně, protože se do ní dlouhodobě neinvestovalo,“ uvedla.

Analytik Vojáček je konkrétnější. „V Čáslavi se bude muset zřejmě určitě opravit vzletová a přistávací dráha, podle mě ji budou muset udělat úplně novou, protože tam už má praskliny. Podobně se to bude muset prodloužit. Určitě se budou muset udělat nové sklady výzbroje, nové sklady paliva a zároveň investice do zabezpečení,“ vypočítává.

I podle Rovenského lze předpokládat, že by F-35 v případě uzavření dohody využívaly letiště v Čáslavi a Pardubicích, stejně jako nyní švédské gripeny.

„Otázkou na Ministerstvo obrany spíše bude, zda budou Čáslav a Pardubice kapacitně stačit pro provoz dvojnásobného počtu strojů oproti současnosti. Pokud ne, je možné, že bude vybrána ještě další lokalita. Problém je, že armáda se v dekádách po roce 1989 většiny svých letišť zbavila a převedla je na civilní uživatele, takže teď by musela složitě vyjednávat o smíšeném civilně-vojenském provozu,“ upozorňuje na to, že dosud Česko mělo pronajatých 14 gripenů.

Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý v té souvislosti zmiňuje i jiná letiště. „Dnes se mluví o letišti Hradčany, na které se po určitou dobu, kdy bude třeba to čáslavské letiště uzavřené, můžou ta letadla uchýlit,“ říká.

Odmítá ale, že by se kvůli případnému pořízení stíhaček z USA muselo přistoupit k totální rekonstrukci základen.

Náklady na přípravu základny pro provoz letounu F-35 podle dosavadních zkušeností nejsou nejnižší. Třeba v Belgii se hovoří o zhruba 300 milionech dolarů na přestavbu jedné základny.

Lidé v okolí čáslavského letiště jsou teď zvyklí na gripeny. Americké stíhačky jsou ale podle Jiřího Vojáčka hlučnější a je to záležitost, která by se také dopředu musela vyřešit. „F-35 má minimálně dvakrát silnější motor než gripen. Je to vlastně nejsilnější motor, který kdy byl nainstalovaný do stíhacího letounu. Silnější motor už mají jenom velké ruské bombardéry,“ vysvětluje analytik.

Opatření, aby hluk neobtěžoval, ale podle něj existují. „Kolem letišť se staví protihlukové stěny. Lze předpokládat, že tady v Čáslavi o to nějaký boj bude, asi ne každý s tím bude úplně spokojený. Na druhou stranu je v Čáslavi dobře postavená vzletová a přistávací dráha a je to mnohem lepší než třeba v Pardubicích, kde letadla vzlétají přímo nad obydlenou zónu,“ říká.

„Samozřejmě státy, které mají moře, můžou provádět výcvik tam,“ podotýká armádní generál ve výslužbě Šedivý.

„U nás to vždycky znamenalo cvičit například nad některými oblastmi, které jsou méně obývané, třeba Vysočina a podobně. To bude ale otázka, která se bude muset vyřešit. Nemyslím si ale, že by F-35 nebyly schopny v České republice cvičit.“