Článek
V Česku téměř neuplyne rok, aby se neotevřela debata o výši politických platů. Momentálně opozice a prezident vyzývají vládu, aby v době ekonomické krize, kdy se například snižuje valorizace penzí, přibrzdila i růst platů poslanců, senátorů a ministrů.
Vládní politici plánují vlastní změny v tom, jak se jejich platy vypočítávají. Zákon o platech ústavních činitelů je přitom postavený tak, aby se do něj sami politici pokud možno nevměšovali - vypočítává se automaticky z průměrné mzdy.
V průběhu posledních let ovšem politici do systému několikrát zasáhli, když platy mrazili, nebo alespoň zpomalovali jejich růst. Ve výsledku tak například penze nebo průměrné mzdy stoupaly rychleji než platy ústavních činitelů.
Zatímco průměrné důchody za posledních pět let vyrostly o 44 procent, platy politiků za stejnou dobu o 24 procent.
Průměrná mzda pak mezi lety 2019 až 2022 vyrostla téměř o 17 procent, platy politiků jen o 10 procent (údaje k porovnání za rok 2023, kdy se platy politiků skokově zvýšily, zatím nejsou k dispozici).
Hádky o platy poslanců jsou přitom ve Sněmovně hotový evergreen. „Z hlediska státního rozpočtu to žádný zvláštní dopad nemá, ale je to atraktivní instrument. A to jak pro opozici, když se potřebuje zviditelnit, tak pro vládu, když potřebuje něco zamaskovat,“ komentuje to politolog Lukáš Jelínek.
Velké zmrazení platů nastalo například mezi lety 2010 a 2015 kvůli ekonomické krizi. V roce 2015 poslanci platy po velkých debatách rozmrazili - zároveň si ale schválili, že se nově budou danit náhrady.
Část poslanců si při hlasování změny nevšimla a při první výplatě pak byla nemile překvapená, že jim místo podstatného zvýšení platu přišla jen malá částka navíc.
Další změna nastala v roce 2018, a to ve výpočtu částky. Platy se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy vždy za předminulý rok a koeficientu 2,5. V roce 2019 se měl tento násobek zvýšit na 2,75.
Vláda Andreje Babiše ovšem prosadila, aby koeficient zůstal na původní úrovni a politikům tak platy rostly, ale pomaleji. A s příchodem covidu nastalo další zmrazení platů - v letech 2020 a 2021 zůstaly na stejné částce.
Těsně před volbami v roce 2021 prošlo Sněmovnou další zmrazení na 5 let - proti se ale postavili senátoři a po volbách zákon spadl pod stůl. V lednu 2022 se tak platy rozmrazily, ale jen na chvíli. Vládní koalice Petra Fialy hned od února prodloužila zmrazení do konce roku - jako výraz solidarity s další nastupující krizí.
Letos růst o 13 procent
Letos v lednu se platy opět rozmrazily a platy politiků stouply o necelých 13 procent. Například řadoví poslanci a senátoři si polepšili o 11 600 korun na 102 400 korun měsíčně. Kabinet měl loni možnost platy zmrazit na další období, rozhodl se to ale nedělat.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka argumentoval mimo jiné tím, že platy politiků jsou svázané s platy dalších ústavních činitelů - soudci a státními zástupci. Ti proti zmrazení platů protestovali už v roce 2022.
Nyní opoziční ANO volá po tom, aby se kvůli krizi platy zmrazily na pět let - když ale kvůli tomu svolalo mimořádnou schůzi, koalice zablokovala její program. To kritizoval nově zvolený prezident Petr Pavel a vládu vyzval k jednání nad výší politických platů.
„Jsem přesvědčen o tom, že v této tíživé době není možné na jednu stranu snížit růst důchodů a na druhé straně ponechat růst platů ústavních činitelů,“ řekl Pavel.
„Já bych na platy politiků v současné době sahal už jenom proto, že když se například penzistům ubere proti očekávané valorizaci a naopak poslancům a senátorům platy vzrostou o nemalé částky, působí to na veřejné mínění nepříjemně. Lidé mohou mít dojem, že ta solidarita, ke které je politici vyzývají, na politiky samotné neplatí,“ myslí si Jelínek.
Vládní politici tvrdí, že si symboliku uvědomují. Tématem se prý budou zabývat, nechtějí ale přistoupit na pouhé zmrazení platů. Problém to podle nich neřeší - a když pak za pár let zase přijde rozmrazení, platy nárazově stoupnou příliš.
Jenom zmrazení pokládám za nejhorší způsob provedení. A to právě proto, že když se pak zase rozmrazí, je skok nahoru příliš velký,“ prohlásil šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda.
S tím souhlasí i politolog Jelínek. „Mělo by to být součástí nějaké větší debaty - stejně jako se teď bude debatovat o změně systému valorizace penzí. Její součástí by mělo být i oddělení platů soudců a státních zástupců, kteří teď pro politiky fungují jako takové alibi,“ dodává Jelínek.
