Přehledně: Jak mají růst poplatky za TV a rozhlas, a proč to Babišovi vadí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Poslanci se ve čtvrtek v devět hodin ráno sešli na mimořádné schůzi, kde by v prvním čtení chtěli schválit novelu mediálních zákonů, která má kromě jiných kroků zvýšit koncesionářské poplatky veřejnoprávním médiím a také upravit okruhy a typy jejich plátců.

Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš už před měsícem řekl, že kvůli zvýšení koncesionářských poplatků bude „krvácet na barikádě“. Chce také trhnout téměř 11hodinový rekord v mluvení za řečnickým pultíkem. Jeho držitelem je šéf druhého opozičního hnutí SPD Tomio Okamura. „Do dalších voleb půjdeme s tím, aby veřejnoprávní média, která nejsou veřejnoprávní, ale provládní, byla financována ze státního rozpočtu. Proč vy máte platit těch sedm miliard,“ ptal se před časem. Koncesionářské poplatky by rád zcela zrušil. Podle mediálních expertů je to nebezpečná vize, vznikly by tak státní a státem ovládané – a politiky snadno manipulovatelné – televize a rozhlas.

O co poslanci svedou na plénu rétorický boj? Seznam Zprávy přináší přehled základních změn, které se dotknou domácností i firem.

Podle návrhu by se domácnostem měly zaprvé poplatky zvýšit, měl by se také rozšířit počet domácností, které koncesionářský poplatek budou platit, a připraven je i systém valorizací.

Rozhlasový poplatek by se měl zvýšit ze současných 45 korun na 55, televizní pak ze 135 na 150 korun. V dalších letech by poplatky mohla zvyšovat vláda nařízením o inflaci, a to v případě, kdy by od poslední změny překročila šest procent.

Momentálně se povinnost vztahuje jen na rodiny disponující televizním a rozhlasovým přijímačem. Nově by se placení mělo rozšířit i na domácnosti, které mají jakékoliv zařízení, na němž je možné televizní nebo rozhlasový signál přijímat, tedy i tablet či chytrý telefon. Koncesionářský poplatek se však bude platit jeden na celou domácnost, bez ohledu na to, kolik takových zařízení domácnost má.

Firmy doposud odváděly koncesionářské poplatky podle počtu přístrojů, které mají a provozují. Návrhy, se kterými ministerstvo pracovalo, počítaly s tím, že by společnosti měly platit podle své velikosti. Rozděleny budou do několika kategorií.

Od poplatků by podle návrhu měly být osvobozeny nejmenší firmy do 25 zaměstnanců. Původní návrh počítal s osvobozením jen těch nejmenších společností do pěti zaměstnanců.

Nulový poplatek se bude počítat pro více než 261 tisíc firem.

Firmy nad 25 zaměstnanců budou podle své velikosti platit násobek výše koncesionářského poplatku pro domácnosti. Firmy do 50 zaměstnanců zaplatí pětinásobek, bude jich přes 12 tisíc.

Nejvíce zaplatí firmy nad 500 zaměstnanců, a to stonásobek, tedy 180 tisíc za televizní poplatek a 66 tisíc za ten rozhlasový.

Podle tabulky, kterou ministerstvo představilo, by se nejvyšší poplatek měl týkat 1062 firem.

Podle ministra kultury Martina Baxy by měla změna přinést další prostředky do financování obou médií. A to 865 milionů korun do rozpočtu České televize a  331 milionů pro Český rozhlas. „Držíme se při zemi, máme zkušenost ze zemí, kde docházelo k obdobné změně, že nové příjmy nabíhaly pomaleji,“ uvedl Baxa.

Součástí novely budou i memoranda o způsobu naplňování veřejné služby. Generální ředitelé České televize a Českého rozhlasu je budou uzavírat s ministrem kultury.

Memorandum připraví dané veřejnoprávní médium na období následujících pěti let, projde schválením jeho rady a nakonec ho podepíše ministr kultury.

Jak budou memoranda vypadat a co přesně budou obsahovat, zatím jednotliví aktéři konkrétně nekomentovali.

„O přesném rozsahu a detailech memoranda by bylo nyní předčasné hovořit, protože jsme na začátku celého procesu. V rámci pracovní skupiny, která diskutovala na půdě ministerstva se zástupci privátních médií, jsme už deklarovali řadu konkrétních bodů, které jsme ochotni do memoranda zanést,“ řekl už dříve pro Seznam Zprávy ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.