Přehledně: Co vláda původně slíbila a nesplní

Změny v programovém prohlášení vláda Petra Fialy (ODS) zdůvodňuje především válkou na Ukrajině a jejími ekonomickými dopady. Řadu věcí ale ministerstva prostě nestihla. Přibyly ale také nové body, které reagují například na vývoj ve zdravotnictví nebo sociální oblasti. Seznam Zprávy připravily přehledný seznam hlavních změn.

Stávající valorizační mechanismus už vláda nepodporuje, ostatně i kvůli tomu je momentálně zablokovaná Poslanecká sněmovna. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že zachování současného způsobu valorizace důchodů by znamenalo v příštích deseti letech celkové zatížení pro státní rozpočet zhruba 600 miliard korun povinných výdajů. Penze se mají v červnu mimořádně valorizovat o 1770 korun, vláda chce ale částku snížit na 760 korun. Se snížením zákonem daných valorizací opozice nesouhlasí.

Fialův kabinet už rovněž nepočítá s tím, že by se opět pro nárok na odchod do důchodu započítávala doba studia. Naopak vláda jedná o navýšení věku odchodu do důchodu, současní třicátníci by tak mohli skončit v práci až v 68 letech.

„Podmínky daňových slev a odpočtů nastavíme motivačně s rozumnými mezními daňovými sazbami.“ Tahle věta už v novém vládním prohlášení není. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) totiž oznámil, že si na daňové slevy políčí – například se tak jedná o zrušení podpory stavebního spoření nebo výrazném omezení slev na nepracující manželku nebo manžela. Zároveň z prohlášení zmizelo pravidlo daňové brzdy. Nebude se tak stanovovat daňový strop, který by nešlo překročit.

Vláda rovněž škrtla svůj slib, že sníží sociální pojištění na straně zaměstnavatelů o 2 procentní body. Předpokladem pro tento krok byly totiž konsolidované a dlouhodobě udržitelné veřejné finance. Při aktuálním zcela rekordnímu schodku 120 miliard jen za měsíc únor ale vláda přiznává, že se o udržitelném státním rozpočtu mluvit nedá.

V rozpočtu nejsou peníze, a tak koalice ustupuje i od původně slíbeného dorovnání platů pedagogických pracovníků. Závazek platu na úrovni 130 procent průměrné hrubé mzdy se tak týká už jen učitelů, nově ale ne speciálních pedagogů nebo psychologů, kterých je ale přitom ve školách akutní nedostatek. A nedá se očekávat, že by odvolání slibu další do škol nalákalo.

Vláda slíbila, že u všech nových zákonů, nařízení nebo vyhlášek nejdéle do pěti let vyhodnotí jejich fungování v praxi. Tedy aby se zjistilo, jaký mají konkrétní dopad a zda nejsou například zbytné. Tohle ale koalice vzdává. Vliv nové legislativy bude zkoumat už jen u vybraných zákonů nebo vyhlášek.

Vláda rovněž přiznává, že musí řadu kroků odložit. Nestihla se tak například analýza, díky které by se mohl snížit počet úředníků. Ministerstvo školství odkládá o rok reformu výuky nebo úpravu financování vysokých škol. Ministerstvo životního prostředí zase nestihlo předložit návrh na ústavní ochranu vody, novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a návrhu na zpřísnění pokut za poškozování životního prostředí.

Kabinet Petra Fialy se nově zavázal, že veřejné finance budou dlouhodobě udržitelné. Ve spolupráci s Národní rozpočtovou radou a Národní ekonomickou radou vlády tak připraví úpravy na příjmové i výdajové straně. Vláda chce v rozpočtu na příští rok ušetřit 70 miliard korun – dvě třetiny úspor se budou hledat na výdajové straně, zbylá třetina na příjmové.

Ministr financí Stanjura už uvedl, že se zaměří třeba na daně z hazardu nebo spotřební daně, konkrétně by se mohla zvýšit například nulová daň na tiché víno, ale také daňové zatížení pohonných hmot, cigaret a dalšího alkoholu. Úrovně daně z přidané hodnoty také už nebudou tři, ale jen dvě. Základní sazba 21 procent by zůstala, dvě snížené by se ale měly podle Ministerstva financí sjednotit, a to na 13 nebo 14 procentech, z původních 10 a 15 procent. Zvyšovat by se také mohla daň z nemovitostí.

V této oblasti vláda přidala několik bodů týkajících se války na Ukrajině. Fialův kabinet chce usilovat o zřízení zvláštního tribunálu pro stíhání zločinů agrese proti Ukrajině a chce se také aktivně podílet na poválečné obnově Ukrajiny. Vláda hodlá maximálně využít potenciálu českých firem a specialistů.

Ministerstvo životního prostředí se nově ve vládním prohlášení zavázalo, že zavede on-line monitoring vody vypouštěné z průmyslových provozů do řek u významných znečišťovatelů. Přímo tak reaguje na kauzu řeky Bečva, kde v září roku 2020 jedy zahubily 40 tun ryb. Soud nyní rozplétá, kdo ekologickou katastrofu způsobil.

Už by se neměla opakovat situace jako během podzimu a zimy, kdy nebyla dostupná antibiotika pro děti i dospělé. Ministerstvo zdravotnictví se zavázalo, že vytvoří systém, „který umožní lépe předcházet nenadálým výpadkům dodávek léků“. Vládní nápad na udržování až dvouměsíční zásoby léků ale narazil u výrobců. Podle nich s výpadky léků nepomůže, naopak je může ještě zhoršit.

Vláda si pospíšila s cílem navyšovat výdaje na obranu, aby dosáhla úrovně 2 % HDP. Původně tohoto cíle chtěla dosáhnout v roce 2025, nově je v prohlášení rok 2024.

Ministerstvo práce a sociálních věcí si stanovilo nový a ambiciózní úkol – připravit „koncepční změny v sociálních dávkových systémech“. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) zatím oznámil, že si chce posvítit na zneužívání dávek, konkrétně nemocenské a příspěvku na bydlení. Nejde o nic nového. Zamezit podvodnému čerpání pomoci chtěla prakticky každá vláda.