Přehledně: Armádní spolupráce s USA je na vzestupu, dorazí první vrtulníky

Spolupráce mezi Prahou a Washingtonem v oblasti armády jede na plné obrátky.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) od loňského vypuknutí války na Ukrajině zařadila výdaje na obranu mezi své priority a konkrétní kroky jsou vidět i v praxi.

Nejnovějším přírůstkem je vládou schválená česko-americká dohoda o obranné spolupráci. Smlouva má nastavit podmínky možné kooperace s americkými ozbrojenými silami na území Česka.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) několikrát upozornila, že dokument neřeší konkrétní pobyt vojáků z USA nebo vznik základny. „Neobsahuje žádné rozhodnutí o konkrétní americké vojenské přítomnosti v České republice a ani rozhodnutí o zřízení vojenských základen,“ zdůrazňuje.

Kromě dohody, která je klasickou mezinárodní smlouvou, bude v Česku brzy vidět i konkrétní dodávka armádní techniky z USA. Jde o první kusy vrtulníků.

Dokument má 37 stran a upravuje několik oblastí pro případ, že by američtí vojáci byli nasazeni na území Česka. V kapitolách se řeší například vstup, pobyt a opuštění území, celní postupy nebo trestní jurisdikce a přestupky.

Smyslem dohody je podle Ministerstva obrany upravit právní postavení příslušníků ozbrojených sil Spojených států na území Česka, pokud by jejich pobyt podle ústavy schválila vláda či Parlament.

„Tato dohoda je standard. Jde o to, aby se už předem definovaly podmínky pobytu amerických vojáků na našem území v případě, že to bude z jakéhokoliv důvodu potřeba. Při jakémkoliv pobytu amerických vojáků by se vše, co je ve smlouvě, muselo zdlouhavě dojednávat. Pořád platí, že pobyt amerických vojáků musí dál schvalovat Parlament, na tom se nic nemění,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.

Samotná dohoda podle ministryně americkým vojákům oprávnění pobývat na území České republiky neposkytuje.

„Žádné základny, žádná vojenská přítomnost bez toho, aniž by o vojenské přítomnosti rozhodoval – v souladu s článkem 43 ústavy - Parlament ČR. Na tomto se nic přijetím této smlouvy nemění. Účelem smlouvy je pouze předem vytvořit podmínky pro to, aby spolupráce se Spojenými státy mohla probíhat, pokud se na tom obě strany domluví,“ uvedla Černochová.

V dohodě se například upravuje, že by američtí vojáci mohli využívat české armádní objekty třeba pro účely návštěv, výcviku, doplnění paliva do letadel nebo ubytování.

„Česká republika poskytne veškerá dohodnutá zařízení a prostory bez nájemného či obdobných nákladů pro ozbrojené síly USA,“ píše se v kapitole o přístupu k dohodnutým zařízením a prostorům a jejich užívání.

Zatím není jasné, jaký postoj k dohodě zaujme opoziční hnutí ANO. Místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO) bude chtít některé části vysvětlit.

„Osobně s ní asi problém nemám, ale paní ministryně musí některé věci vysvětlit, ať je jasno. Zejména čl. 3 odst. 7 a také čl. 14. Zatím ministerstvo mlčí, žádnou osvětu nedělá a to je směrem k občanům chyba,“ napsal poslanec Seznam Zprávám v SMS zprávě.

SPD už předem oznámilo, že dohodu neplánuje podpořit. „Nechceme na našem území žádná cizí vojska nebo výstavbu základny ani vytvoření podmínek pro její případnou výstavbu do budoucna. Jedněch vojáků jsme se po 30 letech zbavili a nechceme na našem území další,“ uvedl poslanec Radovan Vích (SPD).

Česko je jediným členským státem NATO ve střední a východní Evropě, který doposud bilaterální dohodu o obranné spolupráci s USA nemá. Podobnou smlouvu mají Spojené státy uzavřenu s 24 členskými zeměmi NATO. Jde třeba o Polsko, Slovensko, Maďarsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko.

Tuzemská armáda má v nejbližší době dostat z USA dva nové vrtulníky. Konkrétně půjde o AH-1Z Viper. Celkem letectvo pořídí osm víceúčelových strojů UH-1Y Venom a čtyři bitevníky AH-1Z Viper. Dalších šest starších viperů a dva venomy pak Česko dostane darem za pomoc Ukrajině.

„Dle aktuálních informací je termín dodání prvních dvou vrtulníků H-1 v průběhu měsíce června v závislosti na možnostech přepravy dodavatele (vlády USA). V první dodávce budou dva vrtulníky AH-1Z Viper. Před dodávkou přiletí na základnu výcvikový tým z USA, který bude působit zhruba dva roky na základně,“ řekla Seznam Zprávám mluvčí 22. základny vrtulníkového letectva Jindřiška Budiková.

Další dodávky podle ní budou pokračovat průběžně – zhruba na dvouměsíční bázi. „Obdržením flotily H-1 dojde k výraznému navýšení schopností vrtulníkového letectva. Jedná se o další důležitý krok v modernizaci Armády ČR a snižování závislosti na ruské technice.“

Americké ministerstvo zahraničí schválilo, aby firmy z USA případně Česku prodaly techniku pro modernizaci strojů AH-1Z a UH-1Y v hodnotě asi 650 milionů dolarů (13,8 miliardy korun). Ve středu o tom informovalo americké ministerstvo obrany. Na kontraktu by se podílely hlavně Bell Helicopter, Textron a General Electric.

Základna vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou už v březnu převzala první část techniky pro simulátor, který bude sloužit k přeškolení personálu.

Skupina pilotů a palubních techniků ze základny v Náměšti se pak na venomy a vipery sedm měsíců přeškolovala na základně americké námořní pěchoty Pendleton.

Marcel Kica, velitel 221. vrtulníkové letky a velitel týmu v USA, v rozhovoru pro Seznam Zprávy popsal, co se v nadcházejících měsících čeká.

„Nejprve musí dojít k převzetí vrtulníků, musí se na nich udělat zkrácené vojenské zkoušky. To je v rámci přebíracího procesu. Poté dojde k záletu ve smíšené osádce naší a americké a po tomto procesu už můžeme vrtulník používat. Celý proces trvá zhruba měsíc,“ vysvětlil.

Zástupci Ministerstva obrany nyní také jednají o možném pořízení amerických stíhaček F-35. Česko na základě vládního rozhodnutí z loňského léta chce z USA koupit 24 kusů.

Jana Černochová má vládě do října předložit dojednané podmínky. Poté kabinet rozhodne, jestli F-35 v české armádě vystřídají nyní využívané švédské gripeny. Ministerstvo obrany už několikrát poslalo svůj vyjednávací tým do USA.

„F-35 bude standardní evropské letadlo. Američané je prodávají spojencům, tedy členům NATO, a některým dalším zemím, se kterými mají dobré vztahy. To, že jsou ochotní nám tuto technologii poskytnout, znamená, že k nám chovají elementární důvěru,“ vysvětluje vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.

Případný nákup 24 stíhaček z USA by představoval jednu z nejdražších akvizic v historii armády – překročil by sumu 100 miliard korun, jak už dříve v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekla vrchní ředitelka ekonomické sekce Ministerstva obrany Blanka Cupáková, která vede český vyjednávací tým.

Letos v únoru nový americký velvyslanec Bijan Sabet oznámil, že Spojené státy poskytnou Česku na modernizaci armády v rámci zahraniční vojenské spolupráce dalších 200 milionů dolarů, tedy v přepočtu zhruba 4,4 miliardy korun. Má jít o částečnou kompenzaci za techniku, kterou Česko poskytlo Ruskem napadené Ukrajině.

Loni v září do Česka přiletěl americký ministr obrany Lloyd Austin. S tehdejším prezidentem Milošem Zemanem se shodli na tom, že obranná spolupráce mezi oběma zeměmi je na vysoké úrovni a chtějí pokračovat v jejím posilování a prohlubování.

Austin také jednal s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministryní Černochovou. S předsedou vlády se shodli na potřebě pokračování v modernizaci české armády. Fiala mu slíbil, že v roce 2024 bude Česko na obranu vydávat dvě procenta svého HDP.

Šéf americké diplomacie Antony Blinken pak loni v září oznámil dlouhodobou vojenskou podporu ve formě půjček a dotací na nákup amerických zbraní ve výši dvou miliard dolarů. Půlka půjde Ukrajině, zbytek si rozdělí 18 evropských zemí včetně Česka.

Praha a Washington spolupracují rovněž v rámci NATO. Vojáci obou armád se zapojují do společných cvičení a spolupracují při zahraničních misích. Řada českých důstojníků studovala či prošla školeními v USA.