Článek
Na sankčním seznamu EU sestaveném v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině je už 1175 jmen.
Ani po šestém sankčním balíčku, schváleném na začátku června, na něm ale podle informací Seznam Zpráv není jediný ruský podnikatel či funkcionář, o jehož zařazení by se svým podnětem zasadila česká diplomacie.
Přitom kandidátů na postih je i v Česku celá řada. Mnohé případy „putinovců“ z řad ruských oligarchů a politických funkcionářů, na jejichž české majetky dosud nikdo nesáhl nebo sáhl jen částečně, už Seznam Zprávy popsaly. Anebo novináři z jiných českých médií.
V následujícím přehledu přinášíme 18 případů ruských oligarchů, kteří mají více či méně blízko k Putinovi a také podnikání nebo mají majetek v České republice.
Bažajevovi: Putinovi důvěrníci mají projekt u letiště
Z klanu Bažajevových, kteří podnikající v těžbě nerostných surovin, je na evropském sankčním seznamu zatím jen šéf rodinné firmy Musa Bažajev (na snímku s Putinem). Jeho starší bratr Mavlit, který investoval v Česku do nemovitostí a chystal s rodinou několik developerských projektů kolem Prahy a také v Brně, zatím zájmu evropských úřadů uniká. Bažajevovi jsou původem z Čečenska a mají mimo jiné pozemky u starého pražského letiště, kde se chystali vybudovat velký kancelářský a obchodní komplex. Další velký projekt se stovkami bytů nachystali na pozemcích v centru Brna, nedaleko Mendlova náměstí. Některé neoficiální informace Seznam Zpráv z poslední doby pak hovoří o tom, že by nemovitosti rádi prodali. V Česku aktivní Mavlit Bažajev má stejně jako jeho bratr prokazatelné vazby na Putina. Při prezidentských volbách v roce 2004 byl jeho důvěrníkem a poradcem. Rodina Bažajevových má velmi dobré vztahy i s čečenským vůdcem Ramzanem Kadyrovem.
Dmitrij Pumpjanskij: Byl v Kremlu, když napadli Ukrajinu
Dmitrij Pumpjanskij je jedním z předních ruských oligarchů blízkých Vladimiru Putinovi. Stojí za velkou ruskou metalurgickou společností Pipe Metallurgical Company (výrobce potrubí). Blízkost k Putinovi lze ilustrovat i tím, že byl jedním z 37 oligarchů, kteří byli na jednání v Kremlu v den zahájení války na Ukrajině. Na sankčním seznamu EU je nejen Dmitrij, ale i jeho manželka Galina a syn Alexander. V Česku rodině zmrazil Finanční analytický úřad hotel Westend v Mariánských Lázních. Nicméně s podnikáním tohoto multimiliardáře zůstává spjata i česká firma MSA, výrobce průmyslových armatur z Dolního Benešova. Ta sice už v březnu uvedla, že změnila majitele a s předchozím už nemá nic společného, avšak Dmitrij Pumpjanskij je do dnešního dne veden jako konečný vlastník MSA v evidenci skutečných majitelů. Deník N poukázal na to, že většina z šesti údajných nových vlastníků jsou vrcholoví manažeři koncernu TMK, který oligarcha ovládá. FAÚ na základě žádosti Ministerstva pro místní rozvoj prověřuje, zda převod majetku nebyl jen fingovaný.
Ivan Savvidis: Byznys ve Slaném kryje manželka
Rusko-řecký multimiliardář a bývalý ruský poslanec za Jednotné Rusko Ivan Savvidis je nadále veden v jednom z poradních orgánů Vladimira Putina. Jak dříve zjistily Seznam Zprávy, v Česku přes svou manželku vlastní firmu Atlantis-Pak Service, která ve Slaném vyrábí potravinářské obaly. Věrnost Putinovi dokládá i společná fotka, která zůstává na Savvidisově osobním ruském webu. Savvidis na žádném sankčním seznamu není.
Vladimir Jevtušenkov: Karlovarský hoteliér
Jeden z nejbohatších Rusů a majoritní vlastník multioborového konglomerátu AFK Sistema Vladimir Jevtušenkov přes firmu Lunisoft a ruskou cestovní kancelář Intourist už dlouhá léta vlastní luxusní karlovarský hotelový komplex Savoy Westend. O vztazích s Putinem výmluvně svědčí to, že v den Ruskem rozpoutané války na Ukrajině - 24. února - byl Jevtušenkov přítomen v Kremlu na schůzce oligarchů s ruským prezidentem. Dodnes ale tento oligarcha na evropském sankčním seznamu není, byť jiní účastníci zmíněné schůzky na „blacklistu“ dávnou jsou. Důvody tohoto „opomenutí“ nikdo nevysvětlil.
Oleg Děripaska: Peníze ze Strabagu
Sankciovaný oligarcha Oleg Děripaska byl až do konce dubna uváděn jako skutečný majitel české stavební firmy Strabag, která je filiálkou stejnojmenného rakouského koncernu (v něm ruský miliardář drží minoritní podíl přes kyperskou firmu Rasperia). Strabag dnes sice uvádí, že Děripaska už má zmražena akcionářská práva a nebude mu vyplácena dividenda, nicméně třeba sankční vyhledavač Datlab Institutu nadále vybízí zadavatele stavebních zakázek k obezřetnosti. Vše by měl ještě posoudit FAÚ a úředně potvrdit, že Děripaska skutečně na českých veřejných zakázkách nemůže profitovat.
Andrej Trifonov: Zmrazené akcie v Blansku
Andrej Trifonov je od loňska ruský poslanec za Jednotné Rusko, kvůli podpoře separatistických republik na Donbase je od února spolu s dalšími zákonodárci na evropském sankčním seznamu. Český FAÚ nedávno obstavil akcie strojírenské společnosti ČKD Blansko Holding, kterou přes ruskou společnost Tažmaš - jak Seznam Zprávy popsaly - léta ovládá Trifonov se svou rodinou (poslanec byl dříve v čele dozorčí rady). Jak uvedla Česká televize, případ kolem ČKD vedle FAÚ prověřuje i Národní centrála organizovaného zločinu, která má podezření, že ruský politik se snažil sankce obejít a část majetku vyvést pryč.
Andrej Bokarev: Česká firma v likvidaci
Andrej Bokarev je jedním z ruských oligarchů, je šéfem velké strojírenské skupiny Transmašholding. Muž, který se mimo jiné podílel i na přípravě zimní olympiády v Soči, byl v den vypuknutí války na Ukrajině spolu s dalšími na schůzce s Vladimirem Putinem. Stále však na evropském sankčním seznamu není. V Česku je Bokarev do dnešních dnů veden jako jeden z konečných vlastníků firmy BC Project. Ta je momentálně v procesu likvidace, ale v letech 2013 až 2018 - jak nedávno upozornil Deník N - skrytě ovládala českou firmu Borcad cz na Frýdeckomístecku, která se zabývá výrobou sedadel do vlaků a také zdravotnických křesel. Do české společnosti BC Project investoval peníze i další ruský oligarcha Iskander Machmudov. Ve firmě se navíc angažoval i Alexej Krivoručko, ruský náměstek ministra obrany, který už na evropském sankčním seznamu je.
Sergej Darkin: Stopa vede do Čakovic
Bývalý dlouholetý gubernátor z Vladivostoku a člen strany Jednotné Rusko Sergej Darkin v Česku rozjel „rybí“ byznys. Muž, který je ruskými médii líčen jako kontroverzní osoba, údajně i s napojením na organizovaný zločin, donedávna s rodinou v pražských Čakovicích vlastnil zpracovatelský podnik Fjord Bohemia. Jak uvedly Seznam Zprávy, rodina Darkinových se v květnu z tohoto byznysu stáhla (podnik je teď psán na českou firmu Invest & Property Consulting), nicméně nemovitosti stále patří firmě Mooney, kterou ovládá Darkinův bratr Oleg. V Česku také stále působí velkoobchodní filiálka exgubernátorem spoluvlastněné velké ruské rybářské firmy Nakhodka Active Marine Fishery Base. Sergej Darkin na sankčním seznamu EU není.
Vladimir Golovnev: Utajený vládce „montérkové“ firmy
Vladimir Golovnev je bývalý ruský poslanec a zakladatel společnosti Vostok-Servis. V Česku v roce 2006 vstoupil do společnost Cerva Group. Tak jako mateřský ruský Vostok i česká Cerva obchoduje s pracovními oděvy a dalšími ochrannými pomůckami. V této branži patří k lídrům v celé Evropě. Sám Golovnev přitom tvrdí, že už nepodniká, od roku 2014 se prý věnuje jen veřejné funkci byznys-ombudsmana v Moskevské oblasti. Nicméně i bývalí čeští manažeři pro Seznam Zprávy vyjádřili názor, že hlavou české „montérkové“ firmy, stejně tak ruské, nikdy být nepřestal. Také soudí, že nedávno oznámený prodej firmy Cerva Group do rukou neznámých „občanů EU“ skrytých za kyperským subjektem je jen fiktivní a Golovnev se firmy v Česku stále nevzdal. Majetek Cerva Group zkoumá i FAÚ, exposlanec Golovnev na sankčním seznamu EU není.
Iskander Machmudov: Oligarcha z Kunovic
Jeden z nejbohatších ruských oligarchů Iskander Machmudov ovládal řadu let přes firmu UGMK českého výrobce civilních letadel Aircraft Industries. Už v roce 2018 se miliardář původem z Uzbekistánu ocitl na americkém „blacklistu“ jako člověk napojený na Kreml. Letecký podnik z Kunovic na Uherskohradišťsku ve stejném roce formálně převzal jeho dlouholetý kolega z UGMK, miliardář Andrej Kozicyn. Po uvalených protiruských sankcích továrnu s tisícovkou zaměstnanců nedávno koupila česká skupina Omnipol rodiny Hávových. Nemusí to ale znamenat, že Machmudov a jeho lidé Česko definitivně opustili. Z někdejších investic skupiny UGMK by měl zůstat v pozornosti úřadů minimálně karlovarský hotel Schlosspark. Ten je sice napsán na švýcarskou firmu SM Trade, přičemž jako skutečný vlastník je v registru nyní uveden Michael Grünstein z Lichtenštejnska, ale právě Grünstein byl v minulosti zmiňován v souvislosti s UGMK a Machmudovem. Šlo přitom o podezření z praní špinavých peněz, do něhož měl být Machmudov zapleten. Na sankčním seznamu EU Machmudov doposud není.
Vjačeslav Timčenko: Číslo 857 má dům na jihu Čech
Vjačeslav Timčenko je někdejší dlouholetý ruský poslanec a nyní senátor z Kirovské oblasti za stranu Jednotné Rusko. Od března je na evropském sankčním seznamu EU pod číslem 857 (zajímavostí je, že je tam chybně uveden s rokem narození 1950, ačkoliv se narodil v roce 1955). Ruští novináři v rámci projektu Scanner již loni upozornili, že si v Česku pořídil rodinný dům. Stojí v obci Římov, u stejnojmenné vodní nádrže. Vlastnil je jej přes firmu Inter-Veka, kterou posléze přepsal na svou dceru Jekatěrinu. Jak si Seznam Zprávy ověřily, od loňska je dům už psán přímo na dceru, firma je v likvidaci.
Alexandr Bastrykin: Putinův spolužák v Kladně
Právník a Putinův spolužák z vysoké školy Alexandr Bastrykin stojí v čele mocného Vyšetřovacího výboru Ruské federace, který současný ruský režim využívá jak v boji s opozicí, tak i ve své propagandě při válce na Ukrajině. Bastrykinův úřad se například zabývá přípravou nikdy nepotvrzené výroby biologických zbraní na Ukrajině nebo vyšetřuje údajné válečné zločiny spáchané ukrajinskými vojáky. Bastrykin v Česku od roku 2000 do roku 2008 vlastnil firmu Law Bohemia, měl i nahlášen přechodný pobyt v Kladně. Neformální lídr ruské opozice Alexej Navalnyj v roce 2012 upozornil, že firmu vlastnil v rozporu s ruskými zákony. Law Bohemia stále existuje, ale je zapsána na Bastrykinovu bývalou manželku. V Praze společnost vlastní dva byty, jeden v Troji, druhý v Letňanech. Server Investigace.cz uvedl, že první má 50 metrů čtverečních a firma LAW Bohemia za něj v roce 2004 zaplatila 1,7 milionu korun, druhý 138 metrů a v roce 2007 stál 4,9 milionu.
Nikolaj Tokarev: Dobré časy s KGB
Nikolaj Tokarev je dlouholetým šéfem klíčové ruské státní společnosti Transněfť s největší sítí ropovodů na světě. S Vladimirem Putinem se důvěrně znají z éry KGB, kdy oba dva v 80. letech sloužili jako rozvědčíci na rezidentuře ve východoněmeckých Drážďanech. Tokarev je na sankčním seznamu EU. Jeho manželka Galina v Praze několik let spoluvlastnila firmu Pramo Technologies, zaměřenou na pronájem nemovitostí. Sám Tokarev je mimo jiné místopředsedou správní rady Mezinárodní asociace přepravců ropy, která sídlí a má svá výroční zasedání v Praze. Jak si Seznam Zprávy ověřily, kanceláře má tato asociace v pražském Slovanském domě. Radiožurnál přitom nedávno upozornil na to, že za firmou, která má od hlavního města Slovanský dům v dlouhodobém v pronájmu je i Michail Arustamov. Jde o Tokarevova kolegu, svého času viceprezidenta firmy Transněfť. Arustamov měl s Tokarevovou manželkou podíl ve zmíněné firmě Pramo Technologies. Tokarevův dosud nesankciovaný kolega, zmiňovaný i v kauze Panama Papers, má také nadále většinový podíl v pražské telekomunikační firmě 3ton.
Lev Kovpak: Zmrazili manželčiny miliony
Ruský poslanec z Jekatěrinburgu za Putinovu partaj Jednotné Rusko Lev Kovpak je na evropském sankčním seznamu, což znamená, že do EU se nepodívá a jeho majetek by měl být zmrazen. Nicméně český FAÚ nesáhl na majetek přímo Kovpaka, nýbrž jeho manželky Veroniky. Dle informací Seznam Zpráv šlo o konto, na němž bylo v přepočtu asi čtvrt miliardy korun. Nevyjasněnou otázkou zůstává, zda úřady vůbec mohou obstavovat majetek rodinných příslušníků, kteří na sankčním seznam EU nejsou.
Sergej Kravcov: Chata u Bečova
Ruský ministr školství Sergej Kravcov v Česku dohledatelný majetek nemá, ale poměrně významný majetek zde získali jeho rodiče, jak už loni poukázali ruští novináři v rámci projektu Scanner. Nedávno Hospodářské noviny uvedly, že přes počítačovou společnost Ultra Computers postupně nakoupili a také převedli na sebe tři byty v Karlových Varech. Ten poslední od své vlastní firmy získali v roce 2019, když ministrovu otci bylo osmdesát let. Kromě toho před lety rodiče nakoupili přímo na sebe v Karlových Varech další byt, a rovněž chatu i s pozemky o rozloze 1500 metrů čtverečních v Bečově nad Teplou.
Sergej Katyrin: Vlastník z Gejzírparku
Prezident Obchodní a průmyslové komory Ruské federace Sergej Katyrin vlastní hlavní část turistického areálu Gejzírpark poblíž Karlových Varů. Na jeho majetek upozornila Česká televize. Jde o dalšího člověka blízkého Vladimiru Putinovi. Je držitelem šesti vyznamenání od Putina, je také jedním z šéfů spolku Lidová fronta Za Rusko. Ten organizuje vojenskou vlasteneckou výchovu a podporuje aktivity ruské armády na Ukrajině. Jeho dozorčí radě předsedá ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Katyrin na akčním seznamu EU není.
Alexandr Abramov: Vila mu zůstala
Alexandr Abramov je ruský oligarcha, ocelářský magnát, který s kolegou Alexandrem Frolovem stáli v pozadí výstavby luxusní vesničky Oaks Prague ve středočeských Nebřenicích. Oba miliardáři, spolumajitelé gigantu Evraz (největší ruský výrobce oceli), se z českého developerského projektu stáhli. Jak Seznam Zprávy uvedly, novým vlastníkem Oaks Prague je nyní firma Eurocapital SE advokáta a investora Bohumila Koutníka. Abramov, muž vyznamenaný Vladimirem Putinem, je ale nadále spolumajitelem secesní vily Margareta v Karlových Varech. Má poloviční podíl ve firmě, které objekt patří. Abramov je i dlouholetým partnerem sankciovaného oligarchy Romama Abramoviče, donedávna majitele londýnského fotbalového klubu Chelsea.
Majitelé skupiny Alfa: Správní řízení kvůli české investici
Český Finanční analytický úřad nyní řeší i majetek sankciovaných ruských oligarchů s velmi úzkou vazbou na Putina ze skupiny Alfa Group. Informoval o tom Radiožurnál. Jde v prvé řadě o Michaila Fridmana a Petra Avena, dále o Germana Chana a Alexeje Kuzmičeva. FAÚ se zaměřil na jejich podíl v jedné ze společností z portfolia české investiční skupiny Enern. Ve věci bylo zahájeno správní řízení, Rusové teď nemohou disponovat investovaným kapitálem.
Česko chystá národní sankční zákon
České úřady zatím nehovoří o žádném jménu z řad putinovských oligarchů, které by se podařilo prosadit na sankční seznam EU. Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský je ochoten je odtajnit teprve ve chvíli, kdy na sankčním seznamu EU skutečně budou zapsáni.
Nicméně v Česku se nyní chystá speciální národní sankční zákon. Mluví se o něm jako o Magnitského zákonu, a to podle amerického vzoru pojmenovaném po zemřelém ruském právníkovi Sergeji Magnitském. Zákon umožňuje trestat zmrazením majetku a vízovými sankcemi ruské činitele odpovědné za porušování lidských práv.
Český sankční zákon by měl penalizovat na národní úrovni ty osoby, které zatím nepotrestala Evropská unie. V případě, že se na seznam EU dostanou, budou z národního vyškrtnuty. Ve stejné době se do vlády chystá i novela zákona o provádění mezinárodních sankcí z dílny Stanjurova resortu financí. I ta má přispět k efektivnějšímu postihování lidí, kteří svým konáním napomáhají Putinově válce.
Náměstek ministra zahraničí Martin Smolek uvádí, že navržený sankční (Magnitského) zákon má dva základní cíle. Prvním z nich je nastavit jasné rozdělení působnosti odpovědných státních orgánů v „sankční“ agendě a pravidla postupu pro zařazování na sankční seznamy. „Zákon by tak měl napomoci předkládání návrhů na sankcionování konkrétních subjektů ze strany České republiky,“ uvádí Smolek.
Druhým cílem je podle něj upravit možnost vzniku vlastního vnitrostátního sankčního seznamu právě pro případy, kdy se z různých důvodů nepodaří v krátké době prosadit návrh České republiky či jiného státu na sankční seznam EU. „Návrh zákona nesouvisí bezprostředně s konfliktem na Ukrajině, agrese Ruska nicméně výrazně urychlila jeho přípravu a rozšířila rozsah jednání, na která bude dopadat,“ podotkl Smolek pro Seznam Zprávy.
Ještě v červnu má sankční zákon projednat vláda, poté půjde ke schválení do Sněmovny.
Pozn.: Přehled jsme dodatečně doplnili o aktuální případ oligarchů ze skupiny Alfa Group.