Článek
Bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová vydělala loni 3,4 milionu korun čistého, senátor Marek Hilšer necelou polovinu této částky.
Armádní generál ve výslužbě Petr Pavel má v majetku dva rodinné domy, jeden stavební pozemek a k tomu i rekreační chalupu z manželčina dědictví, předseda odborářské centrály Josef Středula ve společném vlastnictví s manželkou jeden panelákový byt 3+kk na pražském sídlišti.
To jsou některé údaje o příjmech a majetkových poměrech čtyř uchazečů o prezidentskou funkci.
Seznam Zprávy oslovily s otázkami jmenovanou čtveřici kandidátů, která už oznámila kandidaturu a má podle aktuálního volebního modelu agentury Median největší podporu mezi voliči (přes 5 %).
Osloven tak nebyl expremiér Andrej Babiš, miliardář s majetkem – podle časopisu Forbes – ve výši téměř 75 miliard „zaparkovaným“ ve svěřenských fondech, ani senátor Pavel Fischer. Oba se podle Medianu sice také těší relativně vysoké přízni, ale kandidaturu dosud neoznámili.
Cílem ankety bylo zjistit nejen velikost osobního jmění, s nímž jmenovaní kandidáti hodlají v případě zvolení vstoupit na Pražský hrad, ale i ověřit, nakolik jsou ochotni své soukromí před veřejností rozkrýt.
O tom, že by prezidentští kandidáti měli být v majetkových otázkách maximálně otevření, je přesvědčen právník z protikorupční organizace Transparency International Petr Leyer.
„Obecně tyto údaje považuji za důležité z hlediska informované volby občanů – vědí, do čeho jdou – a zároveň slouží pro následnou kontrolu, zda kandidát ve funkci nějak zásadně své majetkové poměry nezměnil a nevyužil pro to právě svou funkci,“ vidí význam majetkových prověrek Leyer.
Otázky na kandidáty volně vycházejí z běžného majetkového přiznání veřejných činitelů. Týkaly se výše příjmů, podnikání, úspor, dluhů a movitého i nemovitého majetku.
Redakce mimo jiné zjišťovala, kdo z kandidátů má příjmy z byznysu, případně další vedlejší výdělečné aktivity.
Ani jeden ze zmíněné čtveřice uchazečů o prezidentský post odpovědět neodmítl, nicméně otevřenost nebyla stejná.
Zcela konkrétně na všech sedm dotazů poskytl odpověď jen senátor Marek Hilšer, zbylá trojice vždy alespoň u některé z otázek dala jen mlhavou odpověď.
Jak se ukázalo, nikdo z jmenovaných nevlastní podíl ve firmě, jen Danuše Nerudová uvedla, že má živnostenský list na vedení účetnictví a ekonomické poradenství, lékař a senátor Marek Hilšer uvedl desetinový úvazek na lékařské fakultě.
Středula příjem neuvedl, Pavel jen důchod
Kdyby se sestavoval žebříček jen podle deklarovaných čistých příjmů za loňský rok, potom by na prvním místě byla Danuše Nerudová. Za zmíněné období, kdy byla ještě rektorkou Mendelovy univerzity v Brně, vydělala 3,4 milionu korun. Jak ale také uvedla, jsou v tom i peníze z podnikání a kapitálového majetku.
Konkrétní čistý výdělek za loňský rok uvedl ještě senátor Marek Hilšer, v jeho případě šlo o téměř 1,6 milionu korun, přičemž i u něj byly vedle platu senátora doplňkové příjmy v podobě peněz z nájmu a z úvazku na fakultě.
Šedesátiletý generál Petr Pavel uvedl jen starobní důchod 29 tisíc korun měsíčně (348 tisíc ročně) a k tomu připomněl výsluhový příspěvek. Jeho výši sice neupřesnil, avšak podle odhadu bývalého velmi vysoce postaveného armádního činitele, s nímž redakce věc konzultovala, by mohlo jít „zhruba o 50 tisíc čistého měsíčně“ (tj. zhruba 600 tisíc ročně).
Anketa
Nejméně otevřený v otázce příjmů za loňský rok byl mezi prezidentskými kandidáty předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Žádnou konkrétní částku nesdělil. Jen uvedl, že jeho příjem každoročně určují zástupci členských odborových svazů, přičemž naznačil, že vydělává zhruba stejně jako manažer na střední úrovni managementu.
„Ani náhodou se (příjem) neblíží například platu generálního ředitele nadnárodní firmy, byť řídím statisíce členů ČMKOS. Závěrem dodávám, že stát na můj plat nedává ani korunu,“ vypíchl ve své odpovědi Středula.
Podle vyjádření předního českého „headhuntera“ Jana Bubeníka se plat manažera ve středním článku řízení může pohybovat od 60 tisíc až klidně po 250 tisíc korun měsíčně. „Může totiž jít o vedoucího v nějakém supermarketu, ale také o člověka, který má pod sebou dvě fabriky. Záleží i na odvětví,“ popisuje Bubeník, jak je pojem střední management velmi široký a odpověď Josefa Středuly nekonkrétní.
Tyto údaje považuji za důležité z hlediska informované volby občanů – vědí, do čeho jdou – a zároveň slouží pro následnou kontrolu, zda kandidát ve funkci nějak zásadně své majetkové poměry nezměnil.
Josef Středula může ale zase být ostatním kandidátům na prezidenta příkladem otevřenosti v tom, jak celkem detailně popsal objem úspor, které mají se svou ženou (zhruba 700 tisíc korun). K tomu připsal i stavební spoření a penzijní připojištění v neupřesněné výši.
Danuše Nerudová, jež neměla problém sdělit roční příjem, uvádí úspory jen nekonkrétně, a to „v řádu milionů korun“, přičemž poukazuje na to, že jsou to peníze, které mají společně – tak jako další majetek – s manželem. Tím je známý advokát Robert Neruda, někdejší místopředseda antimonopolního úřadu, který dnes působí v přední české advokátní kanceláři Havel & Partners. Nerudová přiznává i tři hypotéky, ale výši rovněž nesdělila.
I generál Petr Pavel uvedl jen obecně, že má úspory a investice „v jednotkách milionů korun“, dluhy prý nemá žádné. Ve výčtu movitého majetku přiznal vlastnictví vozu BMW.
Hypotéku splácím poctivě
Petr Pavel relativně detailně popsal portfolio svých nemovitostí. Jde jednak o dům v obci Černouček u Roudnice nad Labem, kde trvale bydlí. V té samé obci, na dohled od hory Říp, má mezi místními novostavbami ještě jednu dosud nezastavěnou parcelu.
Další dům (rozestavěný) má na Náchodsku v obci Červený Kostelec. Jak lze zjistit z katastru, původní nemovitost získal v roce 2020 v dědictví po otci. Z manželčina dědictví je zase rekreační objekt v České Čermné, taktéž na Náchodsku. Generál Pavel je tak se čtyřmi nemovitostmi pomyslným vítězem této části ankety.
Kdyby se kandidáti na prezidenta poměřovali jen podle počtu realit bez ohledu na jejich aktuální tržní cenu, nijak zvlášť by ale nezaostával ani senátor Hilšer. Ten má momentálně podle svých odpovědí dva byty v Praze a jeden v Olomouci.
Na oba pražské byty dle svého sdělení čerpá úvěry v celkovém objemu 6,4 milionu korun. Podle smluv uložených v katastru nemovitostí první koupil Hilšer společně s manželkou v roce 2017 v Břevnově za 3,31 milionu korun, druhý dvojice pořídila loni v Košířích za 5,99 milionu.
Tři nemovitosti zatížené hypotékami v nespecifikované výši má s manželem v majetku i Danuše Nerudová. Detailně objekty nepopisuje, byť ji o to redakce stejně jako ostatní požádala.
Z katastru nemovitostí lze zjistit, že jde o rodinný dům v Kuřimi u Brna (kde má Nerudová hlášeno trvalé bydliště) a rekreační objekt (bývalou faru) v obci Telecí ve Žďárských vrších. K tomu ještě momentálně vlastní volný stavební pozemek v Brně-Žabovřeskách, a to na místě, kde donedávna stál řadový rodinný domek.
Jak už bylo uvedeno, jen jednu nemovitost – jde o panelákový byt v Praze na Pankráci – uvádí ve svém majetku Josef Středula. Zároveň s tímto přiznáním zdůraznil, že pochází z čistých příjmů.
„Stejně jako statisíce občanů v ČR máme s manželkou hypotéku na byt 3+kk ve starší panelákové zástavbě v Praze, který máme v podílovém spoluvlastnictví. Splácím ji poctivě mnoho let a zbývá nám doplatit 1,4 milionu korun,“ popsal odborář Středula s tím, že kromě hypotéky už žádný jiný závazek nemá.
Zmíněný byt podle smlouvy uložené v katastru koupili Středulovi v roce 2014 za 2,35 milionu korun. K výčtu rodinného majetku je ale možné ještě přičíst polovinu rekreačního objektu v obci Šišma na Přerovsku, kterou vlastní manželka šéfa odborářů.
I to lze zjistit při ověřování údajů deklarovaných prezidentskými kandidáty.
S přispěním Tomáše Svobody