Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Před více než rokem Karel Štencel, nynější předseda (tehdy místopředseda) katastrálního úřadu, upozorňoval ministerstvo, že je potřeba mít plán B.
Bylo mu jasné, že digitalizaci stavebního řízení stát nezvládne.
„Bylo jasné, že přijde průšvih“
Jednou z možností bylo upravit staré programy, aby dočasně fungovaly i po platnosti nového zákona (1. 7. 2024). Navíc získaný čas pak mohlo ministerstvo využít k dobudování plnohodnotných a ozkoušených moderních systémů.
Štencel má s modernizací mnohaleté zkušenosti, už v roce 2001 nasadili na katastrálním úřadě informační systém pro asi 6 tisíc úředníků (můžete číst zde).
Tehdejší předseda úřadu Karel Večeře potvrzuje Štenclova slova. „Lidé z ministerstva odpovědní za digitalizaci včetně pana ministra byli opakovaně upozorňováni, že je třeba připravit plán B. Každému trochu zkušenějšímu člověku bylo jasné, že digitalizace míří do velkého průšvihu,“ napsal redakci Seznam Zpráv.
Leona Gergelová Šteigrová z Ministerstva pro místní rozvoj ale tvrdí, že nemohli posunout platnost digitalizace, protože by Česko přišlo o evropské peníze z Národního plánu obnovy. „Systémy tam jsou napsané na třetí čtvrtletí 2024. Na základě toho vznikaly lhůty. Bylo to vnímání situace v té době, nebylo to o tom, jestli chceme, nebo nechceme,“ tvrdí.
Podle vládní zprávy ale Česku kvůli nedokonalé digitalizaci hrozí krácení plateb až ve výši 9,5 miliardy korun. Šteigrová tuto zprávu rozporuje.
Když na to nikdo neslyšel, co jste jim chtěl pořád radit?
Vláda začala hledat akutní nápravu po odvolání Ivana Bartoše (Piráti) z postu ministra i vicepremiéra pro digitalizaci premiérem Petrem Fialou (ODS) v září 2024. Nakonec přistoupila k plánu B zhruba v intencích, jak o nich mluvil Karel Štencel.
„A opět nic“
V létě 2023 schvaluje Parlament novelu stavebního zákona a ministerstvo vybírá dodavatele.
Na veřejnost neprosakují žádné větší problémy.
Ve stejnou dobu začíná sílit nespokojenost Karla Štencla. Ve výboru s ním sedí Jiří Čtyroký z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy a Romana Vačkářová, která má na starosti digitalizaci technických map Jihočeského kraje. Oba si jako odborníky přizvalo samo ministerstvo.
Všichni tři opakovaně upozorňují předsedkyni výboru Leonu Gergelovou Šteigrovou (nynější ředitelka sekce veřejného investování, výstavby) a místopředsedu Petra Klána (ředitel odbor digitalizace a informačních systémů), že digitalizaci nestihnou.
Odezva podle nich nepřichází.
„Vyžadovali jsme soustavně nějakou informaci o tom, jestli se opravdu termíny stihnou, upozorňovali jsme, co všechno se bude dít, když se nestihnou. Obvykle nám řekli, že je všechno v pořádku. Na dalším jednání řídícího výboru jsme opět konstatovali, že nevidíme žádný posun. A opět nic. Tohle byla realita jednání výboru,“ popisuje Romana Vačkářová.
Leona Gergelová Šteigrová s tím nesouhlasí. Připomínkami, tvrdí, se zabývali. „Situace byla brána vážně a kvůli tomu jsme s nimi vždy procházeli scénáře. Kdybychom to vážně nebrali, tak to s nimi neprojednáváme,“ říká. „Kdybychom chtěli říkat, že je všechno zalito sluncem, tak ten výbor nebudu svolávat,“ dodává. „Kdybych je nechtěla poslouchat, tak si je přeci do toho výboru nikdy nepozvu.“
Byl to pocit totální beznaděje, když se snažíte něco udělat a nic se neděje.
S ministerstvem se snaží komunikovat i Jiří Čtyroký. Do výboru se těšil, chtěl posunout český stát vpřed. Nikdo ho neposlouchá.
„Se zkušenostmi, které máme z Prahy, jsme měli velkou chuť pomoct. Chtěli jsme nastavit funkční, efektivní systém, který bude pro uživatele elegantní. Byla tam řada zajímavě navržených věcí. Chtěli jsme pomoct novému vedení ministerstva, aby převzali dobré části systému. Ale to se od počátku tak úplně nedělo,“ popisuje Seznam Zprávám Čtyroký.
Krýt si záda
Štencel, Čtyroký i Vačkářová opakovaně upozorňují ředitele sekcí na ministerstvu. Nabízejí pomoc, upozorňují, že skluz je už příliš velký. Jednou z hlavních postav digitalizace je už zmíněný ředitel odboru digitalizace a informačních systémů Petr Klán.
„Ani nikdy nepřipustil při neformálním jednání, že by měl pocit, že se to nestíhá, nebo že tam je nějaký problém,“ říká Čtyroký na jeho adresu.
Petr Klán tvrdí, že moderní aplikace se vyvíjí rychle, práce pokračovaly a že nebyl problém s nasazením. „Ministerstvo dělalo maximum, co šlo. Na digitalizaci pracovalo u dodavatelů přes 120 lidí. To, co jsme ukazovali na pravidelných schůzkách, bylo důkazem, že digitalizace bude,“ vysvětluje.
Zmíněnou trojici to ale nijak nepřesvědčuje.
Frustrace narůstá.
30. října 2023 se proto všichni tři rozhodnou, že své námitky chtějí mít na papíře v oficiálním zápise. Seznam Zprávy ho mají k dispozici. Není veřejný, redakce ověřila jeho pravost.
„Na jednání padalo, že se to stihnout nemůže, že nejsou proškolení lidé,“ popisuje další členka výboru Martina Šelejová z Asociace pro veřejné zakázky.
Je mi to osobně strašně líto. Kdyby tam nedošlo k dramatickým změnám, tak ten systém už mohl být dodán a běžet.
V zápise je uvedeno, že všichni tři - Štencel, Čtyroký a Vačkářová - „(…) mají za to, že termín funkčnosti digitalizace stavebního řízení od 1. 7. 2024 není za daného stavu možné stihnout“.
Shodují se, že alespoň několik protestních vět chtěli do zápisu protlačit záměrně, aby si kryli záda.
„Měli jsme za to, že potřebujeme, aby se to někde na papíře uvedlo, když už jsme členové pracovní skupiny, která má pomoct v tvorbě systémů. Ale naše role tam taková nebyla. Chtěli jsme, aby se to někde objevilo, protože jinak tam ta naše účast vlastně byla úplně zbytečná,“ popisuje Čtyroký.
Karel Štencel doplňuje, že na uvedení kritiky v zápise tlačil i přes odpor lidí z ministerstva: „Ptali se mě, proč na tom tak trvám. Protože mám pud sebezáchovy a přijde doba, kdy se prokáže, že jsem měl pravdu, odpověděl jsem. Říkali, že ne, že to je zbytečné to někam psát. Já trval na tom, aby dali do zápisu, že se to prostě nestihne.“
Nemáme informace
Vačkářová podle zápisu upozornila, že „členové výboru nejsou dostatečně informováni“ a že pokud národní geoportál „nebude 1. 7. fungovat, dojde k úplnému ochromení činnosti v oblasti územního plánování“.
Smlouvu na geoportál podle vládní zprávy uzavřelo ministerstvo až v únoru 2024. Dodání plně funkčního systému pak smlouvy předpokládají do poloviny prosince 2024, ne k 1. 7. 2024, jak ukládal zákon.
„Nám to sdělené nebylo. Říkali, že všechno k 1. 7. bude. Hráli to na to, že stihnou, co je povinné ze zákona. Ale my jsme přesně věděli, že to, co je zákonem povinné, tak tam prostě v žádném případě nebude,“ říká Vačkářová.
„Národní geoportál se tvářil, že je spuštěný, ale byla to jenom Potěmkinova vesnice. Systém pro práci stavebních úředníků zase nedělal ani základní funkce,“ doplňuje předseda katastrálního úřadu Štencel.
Varianta B?
Trojice kritiků do zápisu protlačila i větu, že „je třeba spolu s řešením digitalizace začít proces posunutí účinnosti stavebního zákona v oblasti digitalizace“. Jinými slovy: zákon bude platit, ale odloží se části týkající se digitalizace. Mezitím ministerstvo dobuduje systémy, otestuje a spustí. S dodavatelem starých systémů by ministerstvo vyřešilo, jak je upravit na nový zákon.
„Ptal jsem se jich, jestli jsou schopni v režimu nouze upravit stávající systém na nový zákon, aby nevznikly přehnané ztráty. Na to mi řekli, že jim to pan ministr zakázal,“ popisuje Štencel.
Sám ministr Ivan Bartoš na výbor nechodil. Podle Leony Gergelové Šteigrové jej o kritice informovali.
Technické mapy: taky DSŘ, ale funkční
Součástí digitalizace stavebního řízení bylo také pořízení počítačových technických map, aby byly na jednom místě zanesené všechny dráty, sítě, dopravní stavby a veškerá technická infrastruktura.
Ke konci roku 2023 se postupně začnou ozývat Asociace developerů, Svaz měst a obcí, Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů. Upozorňují na stejné věci, které padaly i za zavřenými dveřmi výboru: nemáme informace, digitalizaci nestihnete.
„Kvitovali jsme, že chodí i otevřené dopisy, aby to přicházelo i z jiných míst. Ale ty taky nezabraly,“ popisuje Vačkářová.
Po podzimu 2023 se už všichni tři z výboru víceméně stáhli a nebyli příliš aktivní.
Nový ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) potvrzuje, že o dění na výboru ví. Nechce ale konkrétně komentovat dění na ministerstvu před jeho příchodem.
„Nicméně i proto jsem zadal forenzní audit digitalizace stavebního řízení – jak technické, tak právní části –, který bude analyzovat práci úřadu, jednotlivců, dodavatelů. Teprve pak budu schopen kvalifikovaně říci, kde a proč se staly chyby při přípravě, realizaci a spouštění provozu v rámci tohoto projektu,“ dodal ministr.
Sněmovní řešení
Záložní řešení budou ve středu v podvečer diskutovat poslanci a poslankyně. Mimořádnou schůzi k tomuto jedinému bodu svolala předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Navrhovaná novela umožní využívat souběžně nové i původní systémy stavebního řízení. „Návrh zákona (…) cílí na zmírnění potenciálních hrozících škod, které by v případě nefunkčnosti nebo nespolehlivosti informačních systémů stavební správy mohly dosáhnout řádově stovek milionů korun,“ píše se v důvodové zprávě.
Ušetřil Bartoš?
Původně odhadovaná cena digitalizace stavebního řízení byla 1,9 miliardy. Tehdejší ministr Ivan Bartoš (Piráti) ale výběrové řízení vypsané ještě za jeho předchůdkyně Kláry Dostálové (ANO) zrušil a vypsal nové zakázky. Část z nich ale napadl antimonopolní úřad.
Bartoš tvrdil, že cena je příliš vysoká a zakázka má korupční pozadí: „K tomuto rozhodnutí přispělo také to, že původní řešení z velké míry připravili lidé spojení s kauzou Dozimetr a dodavatelskými firmami z ICT Unie.“
Návrh novely předpokládá dvě přechodná období. První se týká geoportálu a územního plánování. Trvat má do poloviny příštího roku, kdy by měl být plně funkční nový systém.
Druhé překlenovací období je do konce roku 2028 pro stavební řízení a informační systémy pro úředníky.
„Mě to strašně mrzí. Věnovalo se tomu tolik lidí. My všichni jsme to dělali zdarma, soustavně jsme na to tlačili a stejně se nám nepodařilo nic změnit. Takže pocit marnosti je opravdu obrovský,“ uzavírá Romana Vačkářová.
