Článek
Článek si také poslechněte v audioverzi.
Zapomínat na řidiče má ve volbách stejně citelné důsledky jako ignorovat důchodce.
Poznali to politici z pražského magistrátu, který řídí Pirát Zdeněk Hřib, mimo jiné s podporou Starostů.
V září se dočkali od opoziční ODS kritiky za to, že desítkami uzavírek způsobili ve městě dopravní kolaps. V říjnových parlamentních volbách získala koalice PirSTAN v Praze necelých 23 procent a na celé čáře prohrála s koalicí Spolu, v níž mají hlavní slovo právě občanští demokraté a která získala přes 40 procent.
Podrobná analýza, jak hlasovali Pražané, pak ukazuje, že spor o dopravu sehrál při volbách důležitou roli.
„Situace na pražských ulicích byla nejhorší za deset let,“ popisuje frustraci řidičů měsíc před volbami hlavní kritik Hřibova magistrátu a starosta devátého pražského obvodu Tomáš Portlík (ODS). Jako jeden příklad za všechny jmenuje situaci na parkovišti u obchodního centra v Letňanech, odkud se podle něho člověk neměl šanci dostat, protože se opravovaly Tupolevova a Veselská ulice. Až hodinová zdržení však auta nabírala také na Žižkově, Jihozápadním Městě, ve Vysočanech.
Kolaps na začátku školního roku byl podle starosty Portlíka důsledkem toho, že si Hřibovi Piráti a jejich koaliční partneři neuvědomovali rozsah problému. „Slibovali Praze pokrok s tím, že zužovali vozovku a zřizovali cyklostezky. Právě to s sebou neslo velké množství oprav a uzavírek,“ vysvětluje občanský demokrat. Politika prosazovaná náměstkem primátora pro dopravu Adamem Scheinherrem (Praha sobě) však podle něho zapomněla, že lidé autem jezdit nepřestanou.
Náměstek Scheinherr se brání s tím, že oprav bylo stejně jako v předchozích třech letech a jejich cílem nebylo zužování vozovek. Lidé však podle něho v dobách pandemie méně jezdili a zvykli si na volné ulice. „Když se začal provoz vracet a když jsme se začali přibližovat stavu z roku 2019, až jsme ho překročili, samozřejmě jsme se vrátili do komplikací známých z podzimu 2019 a 2018,“ uvedl.
Tvrdí však, že jednotlivé kolapsy, jako byly v Letňanech, se dařilo řešit v řádu hodin a opoziční kritika měla především politický podtext. „Poté, co proběhly volby, se o pražské dopravě přestalo hovořit v médiích i v politickém světě. Na říjnovém zastupitelstvu se na uzavírky nikdo ani neptal,“ připomněl Adam Scheinherr.
Plán využít nespokojené řidiče v kampani mohl fungovat, připouští sociolog Jan Hartl ze společnosti STEM.
„Piráti získali voliče, protože slibovali, že přinesou radikální změnu,“ připomíná vzestup Bartošovy partaje. To však skončilo v květnu, když se Piráti začali prezentovat jako mainstreamová strana. Volič pak už od nich nečekal převrat a místo toho začal hodnotit jako u každé jiné strany, co konkrétního dokážou zařídit, případně v čem mají nedostatky. „V Praze to mohly být třeba dopravní zácpy,“ míní sociolog.
Nespokojenost Pražanů s magistrátem dokumentuje fakt, že podpora Pirátů a Starostů zůstala v říjnových volbách v Praze na úrovni roku 2017, i když v devíti krajských městech se zlepšila, v Brně dokonce skoro o čtyři procenta.
Souvislost s dopravou potvrzuje průzkum, jak koalici PirSTAN volily jednotlivé pražské obvody. Její podpora vzrostla proti zisku Pirátů a STAN v roce 2017 v devíti z deseti vnitřních obvodů města, mírně poklesla jen v Praze 10.
Pokud se někde cesta pro auta zpomalila, mohli lidé z vnitřních obvodů využít hromadnou dopravu. Kritizované zužování vozovky přitom umožnilo rozšiřovat nástupní ostrůvky u tramvají. Popularita Pirátů nejvíc vyrostla v sedmém, prvním, druhém a šestém obvodě, tedy v městských částech, kde se už dříve automobily ukryly do tunelu Blanka.
Za okrajem širšího centra naopak celková podpora Pirátů a STAN poklesla. Z pirátského pohledu bylo zvlášť bolestné oslabení na velkých sídlištích, konkrétně v Jižním Městě a Modřanech. V těchto obvodech, které mají dohromady 140 tisíc obyvatel, získali samotní Piráti v komunálních volbách před třemi lety 19,7 procent hlasů, tedy vůbec nejlepší pražský výsledek. Jenže tentokrát se lidé z paneláků odvrátili a celé koalici PirSTAN nadělili jen 18,5 procenta.
Právě lidem ze vzdálenějších čtvrtí mohou silniční uzávěry víc vadit. Plán udržitelné mobility vypracovaný magistrátem ukazuje, že pro cesty po městě nad pět kilometrů vzdušnou čarou užívají Pražané vůz dvakrát častěji než na kilometrové cesty, až třikrát častěji, pokud se potřebují dostat deset kilometrů daleko.
Deset kilometrů přitom dělí od pražského centra Modřany. K tomu přistupuje, že v deseti vnitřních obvodech byly zavedeny modré zóny, které znemožňují parkovat nejméně dvěma stům tisícům pendlerům dojíždějícím automobilem za prací ze Středočeského kraje. Lidé z venkova proto nechávají auta stát na vzdálenějších sídlištích.
Ještě větší výpadek hlasů pro Piráty hlásí čtvrti rodinných domů na periferii. Zde může navíc vadit tranzitní doprava. Plán udržitelné mobility uvádí mezi dvanácti „radiálně zvláště obtížně průchodnými oblastmi“ Štěrboholy, Běchovice a Dolní Měcholupy na jihovýchodě Prahy a oblast sídliště Řepy na západě. Stejné obvody patří mezi osm městských částí, kde podpora Pirátů a Starostů klesla nejvíce.
Snahu magistrátu nahradit automobily ve vnitřních obvodech aspoň částečně veřejnou dopravou a cyklotrasami, opozice odsoudila jako příčinu všech těžkostí a ve volební kampani využila proti magistrátním stranám. Naopak sami Piráti a Starostové pražský pokus zlepšit životní prostředí ve volbách neprodali. „Svou dopravní politiku mohli předvést jako příklad dobré praxe,“ komentuje ztracenou příležitost Jan Hartl.
Něco podobného zkusili Zelení v Berlíně. V podzimních volbách na radnici slíbili, že z části hlavního města vytvoří „Bullerbyn“, ideální sídlo po skandinávském vzoru, kde bude méně automobilů, zato prostor pro rodiny. Nečekaně si polepšili, zvláště ve vnitřních obvodech jako jsou Prenzlauer Berg, Friedrichshain, Kreuzberg nebo Schöneberg, kde se v jednotlivých okrscích dostali až ke čtyřiceti procentům. Místo berlínského starosty Zeleným uteklo jenom těsně.
