Článek
Poslanci a senátoři se nyní ve výborech a komisích sešli v diskuzi hned nad dvěma návrhy na změnu ústavy a Listiny základních práv a svobod. V tomto volebním období šlo už o sedmou, potažmo osmou navrhovanou ústavní změnu.
Ministerstvo životního prostředí by chtělo ústavou lépe chránit vodu, do Listiny základních práv a svobod se pak senátoři snaží nově dostat právo na to, být offline a do ústavy také větu o povinnosti České národní banky vydávat mince a bankovky, čímž by se zaručilo právo na hotovost.
Ochrana proti datovým schránkám
Byť politici své záměry důkladně odůvodňují a vysvětlují, proč by jimi navrhovaná změna měla nastat, odborníci na ústavní právo bývají dlouhodobě spíše skeptičtí.
„Existuje zde nadčasový názor, a to, že do Listiny se prostě nesahá,“ řekl senátorům právník a poradce prezidenta Jan Kysela během diskuze o zavedení práva na to být offline a používat finanční hotovost . Kysela je zároveň tajemníkem senátní stálé komise pro ústavu.
Předkladatelka návrhu, konzervativní senátorka Jitka Chalánková (bez PP za klub ODS a TOP 09) v podkladech pro změnu uvádí, že již existuje snaha právo na placení v hotovosti co nejvíce oslabit. Původní tisk, který chtěl do ústavy zavést pouze ochranu hotovosti, ale nyní rozšířila na právo být offline.
„Zahrnuje i ochranu před povinným a bezbřehým zřizováním datových schránek nebo plošným vnucováním elektronické evidence tržeb,“ vysvětlila v návrhu s dodatkem, že navrhovaná úprava lidskou svobodu chrání, ale nesvazuje ji.
Právo na hotovost Senátem už jednou neprošlo. Část senátorů a členů komise pro ústavu je skeptická i k současnému návrhu. „Změny se mají dělat v opravdu naléhavých případech, pokud by se objevila potřeba, že to, co je základní potřebou lidí, není dostatečně chráněno. Řada těchto věcí lze ale řešit na úrovni zákonů,“ vysvětlil bývalý senátor a člen komise Jiří Dienstbier (ČSSD).
Kysela, který pro komisi dával dohromady stanoviska odborníků na ústavní právo, senátorům zároveň připomněl, že by si měli uvědomit, zda potenciální dobro, kterého chtějí zásahem do Listiny dosáhnout, nebude kompenzováno tím, že Listina ztratí svůj nimbus právního základu země.
Tento názor sdílí i bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Zformuloval ho v prosinci 2022 na setkání k 30. výročí sepsání české ústavy: „Skutečnost, že je nějaké ‚dobro‘ důležité, diskutované a hodné ochrany, ještě neznamená, že jej musíme bez široké diskuze a co nejrychleji zapsat do ústavy,“ upozornil tehdejší předseda Ústavního soudu.
Dodal, že v uplynulých třech dekádách byl často svědkem povzdechů, co všechno v ústavě mělo být napsáno, ale není. „Ale ono to tam všechno je, stačí číst s mírným odstupem, s pochopením a hlavně se zdravým rozumem,“ podotkl.
Podle Rychetského platí, že čím méně se bude do ústavy zasahovat, tím stabilnější a odolnější bude vůči politickým i populistickým tlakům.
Senátoři připsali do ústavy zbraně
Politici z obou komor Parlamentu, ale i z vlády, to však s ústavou a Listinou základních práv a svobod zkoušejí neustále. Návrhy na změny padají pravidelně, byť do úspěšného konce se dovede jen minimum z nich.
Jen v tomto volebním období měla Poslanecká sněmovna na programu hned sedm návrhů. Prošel jen jeden – vládní návrh týkající se ukotvení termínu krajských, senátních a obecních voleb na konec prvního říjnového týdne.
V minulém volebním období se pak do Listiny podařilo skupině senátorů vložit poněkud kontroverzní právo na obranu se zbraní. V roce 2021 se do Listiny dostala věta, že „právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon“.
Poslanci pak mají před druhým čtením další ústavní změnu, která se tentokrát týká přímo textu ústavy, konkrétně jejího článku 7, který v současné době zní, že „stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství“. Nově by článek 7 měl znít: „stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů, zejména vody, a o ochranu životního prostředí“.
„Je to zbytečné, ochrana přírody v ústavě je. Voda je součástí přírody,“ řekla k tomu členka senátní komise pro ústavu Hana Kordová Marvanová (bez PP za klub ODS a TOP 09).
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) ale zakotvení přímo ochrany vody v ústavě vnímá jako důležitý krok, neboť tenčení zásob vody je celosvětový problém a její nedostatek nebo zhoršená kvalita budou mít dopad na celou společnost. Zmínil i možné války o vodu.
„Zdůraznění šetrného využívání vody v ústavě tedy může mít obecně význam při správním rozhodování v konkrétních případech, a to zejména při odůvodňování konkrétních správních rozhodnutí. Ukotvení ochrany vody do ústavy je pro mne nevyhnutelným krokem, ať už kvůli opakujícímu se suchu, nebo znečišťování vodních zdrojů,“ vysvětlil Hladík.
Další návrhy se zasekly v různém stupni projednání.
Před druhým čtením tak v dolní komoře visí třeba zanesení manželství jako svazku pouze muže a ženy do Listiny základních práv a svobod. Vláda k poslaneckému návrhu dala neutrální stanovisko a garanční výbory a komise u bodu přerušily projednávání.
Ve stejném stavu je pak i vládní změna týkající se úpravy ústavy ve věci vysílání českých vojáků do zahraničí s posvěcením Parlamentu. Záměr vznikl v roce 2022 po útoku ruské federace na Ukrajinu a mezi důvody byla uvedena právě ruská agrese, ale i větší množství bezpečnostních hrozeb, nárůst počtu aktérů ohrožujících mír a demokracii a podobně.
„Je nezbytné, aby stát mohl v těchto nových podmínkách reagovat flexibilně, rychle a efektivně i vzhledem k tomu, že varovací doba se zásadně zkrátila,“ stojí v návrhu.
Od loňského ledna, kdy návrh prošel prvním čtením, návrh projednaly jen výbory a dál se s jeho schvalováním nepohnulo.
