Pravda o dálnicích: Česko staví průměrně 20 kilometrů ročně, Polsko 280

Polské Generální ředitelství státních silnic a dálnic (GDDKiA) - obdoba našeho ŘSD - s koncem starého roku bilancovalo výstavbu nových komunikací. Za minulých 12 měsíců bylo podle souhrnné zprávy u našich severních sousedů uvedeno do provozu celkem 425 kilometrů nových silnic.

Číslo zahrnuje celkem 37 úseků, přičemž z přiloženého přehledu staveb je zřejmé, že nové úseky dálnic a rychlostních silnic (v Polsku označené písmeny A a S) představují téměř 380 kilometrů, zbytek jsou „obyčejné“ státní silnice.

Řidičům bylo kupříkladu zpřístupněno téměř 60 kilometrů na severojižní dálnici A1. Tato páteřní polská autostráda, po níž se z Česka přes Ostravu a Bohumín lze dostat až do přístavu Gdaňsk u Baltského moře, má být už příští rok kompletně hotova, jak slíbil i polský ministr infrastruktury Andrzej Adamczyk. Z celkových 560 kilometrů teď už chybí posledních 80.

Celých sto kilometrů loni přibylo i na rychlostní silnici S19 podél východních hranic Polska (tzv. Via Carpatia).

Poslední bilanční zpráva polského GDDKiA názorně dokládá, že Polsko - druhdy vysmívané kvůli mizerné kvalitě dopravní infrastruktury - i v krizových letech pokračuje až v pekelném tempu výstavby, kterému se Česko zatím není schopno vyrovnat.

Čísla hovoří jasně. České Ředitelství silnic a dálnic loni uvedlo do provozu za loňský rok jen 46,5 kilometru dálnic a k tomu 19,6 kilometru běžných státních silnic (I. třídy).

Přitom předchozí vicepremiér a ministr dopravy Karel Havlíček (v Babišově vládě za hnutí ANO) při prosincovém slavnostním stříhání pásek mluvil o „velké dálniční jízdě roku 2021“ a „rekordním“ tempu výstavby.

I v případě, že zohledníme velikost obou zemí a čtvrtinový počet obyvatel, je současná česká „rekordní“ rychlost zhruba poloviční než ta polská.

A dlouhodobé srovnání vychází pro Česko téměř katastrofálně.

Za posledních 10 let (od začátku roku 2012) se v Polsku postavilo zhruba 2800 kilometrů dálnic a rychlostních silnic (nyní polská síť čítá už 4625 kilometrů, na začátku roku 2012 to bylo jen 1865). V Česku se za stejné desetiletí postavilo pouze 193 kilometrů (teď má česká dálniční síť 1346 kilometrů).

Polský „dálniční“ průměr na jeden rok je tak kolem 280 kilometrů, kdežto český necelých 20.

Na seznamu českých stavebních výsledků nechvalně vyniká rok 2014, kdy se čeští řidiči nedočkali jediného nového kilometru dálnic, a také rok 2018, kdy šlo jen o čtyři kilometry.

Jistou útěchou může být snad jen to, že hustota dálničních sítí v obou zemích je nyní kvůli předchozímu velkému českému náskoku stále ještě srovnatelná. Celkový trend však teď nepochybně hraje ve prospěch Polska. Ekonomové přitom dávno upozorňují, že kvalita dopravní infrastruktury je vždy jeden z klíčových faktorů, když se investoři rozhodují, které zemi dají přednost.

Šéf českého ŘSD Radek Mátl se na polská budovatelská čísla dívá s respektem, uznává vyšší tempo, přičemž hlavní důvod setrvalého rozdílu vidí v odlišné legislativě, nikoliv v samotné výstavbě. Poláci podle něj mají daleko jednodušší přípravu silničních staveb. Z hlediska byrokracie jednodušší řízení a hlavně prý jednoduší výkupy pozemků.

„Já už byl ve Varšavě asi třikrát, se svým polským kolegou jsem v kontaktu, byl jsem i na setkání s polským ministrem. Oni mají výrazně lehčí situaci v tom, že výkupy pozemků prakticky nemusí řešit. Jakmile tam stát získá stavební povolení, téměř automaticky se stává i vlastníkem dotčených pozemků a může hned začít stavět. Vlastníci samozřejmě dostanou řádně zaplaceno, a když s tím mají nějaký problém, obrací se následně na soud. Není to ale jako u nás, kdy nekonečné jednání s majiteli výstavbu o mnoho let protahuje,“ považuje za klíčový rozdíl Radek Mátl.

I nový ministr dopravy Martin Kupka (ODS) vidí zásadní rozdíl v zákonech. „Polsko dává velkou váhu veřejnému zájmu stavět před ochranou přírody, vlastnictvím půdy či ochranou zemědělského půdního fondu,“ říká.

Seznam Zprávy chtěly od nového ministra dopravy vědět, zda se nechystá do Polska, aby tamní informace a zkušenosti načerpal. Kupka uvedl, že jeho první zahraniční cesta bude směřovat tradičně na Slovensko, ale hned v závěsu je v jeho diáři právě Polsko (a Německo).

U severních sousedů jej prý bude mimo jiné zajímat, jaké při budování dopravní infrastruktury používají finanční nástroje.

Polský kvapík s dálnicemi nezačal hned po pádu komunismu. Země, které vstoupila do éry svobody téměř bez dálnic (v roce 1989 měla necelých 400 kilometrů) na tom ještě mnoho let nebyla nijak slavně. Prvním impulsem byl vstup do Evropské unie, kdy výstavba s novými dotacemi výrazně akcelerovala a už nikdy nepolevila. Oproti tomu v Česku žádný viditelný zlom zaznamenán nebyl.

Ostatně velmi kriticky vše už v roce 2017 ve své zprávě zhodnotil český Nejvyšší kontrolní úřad. „Hlavní příčinou pomalého tempa výstavby byly problémy ŘSD se získáváním územních rozhodnutí a stavebních povolení. Příprava staveb dálnic v období od získání souhlasného stanoviska k vlivům na životní prostředí do vydání pravomocného stavebního povolení trvala v průměru 13 let,“ uvedl tehdy NKÚ v závěru své kontroly a přidal i neslavnou sumarizaci ročních přírůstků.

Pro Poláky byl další silnou prorůstovou pobídkou evropský fotbalový šampionát, který se v roce 2012 v jejich zemi (a na Ukrajině) odehrál. V tomto roce dosáhlo Polsko absolutního rekordu, kdy otevřelo přes 600 kilometrů autostrád.

Ve stejném období Česko naopak výstavbu výrazně utlumilo, stejně tak přípravu nových staveb. Některé projekční kanceláře hledaly náhradní práci mimo republiku. Bylo to v éře Nečasovy vlády, kdy tehdejší ministr dopravy za Věci veřejné Vít Bárta (ve funkci 2010 až 2011) i s ohledem na vysoké ceny stavebních prací stavby na čas zcela zastavil a celá branže se z tohoto kontroverzního kroku vzpamatovávala ještě několik let.

Šéf ŘSD Radek Mátl i tento zásah dnes vidí jako jednu z klíčových příčin rozdílů mezi oběma zeměmi. „V době, kdy my jsme úplně stopli výstavbu a přípravu staveb, oni jeli dál - investovali, stavěli, udělali si k tomu legislativu,“ uvádí na adresu Poláků.

Sám věří, že i Česko na polské tempo za dva až tři roky také naváže, pokud budou peníze. Jistou zjednodušující změnou je podle něj tzv. liniový zákon, byť podle Mátla k polským zákonům má stále ještě daleko.

„Zlepšuje se to i u nás. Za příští čtyři roky, do roku 2025, bychom chtěli zahájjit 350 kilometrů nových dálnic, a to už je srovnatelné s Polskem,“ vypichuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy Mátl.

Nicméně letošní rok bude v Česku opět slabý. Dokončeno totiž má být pouze 25,5 kilometru dálnic a 19,6 státní silnice I. třídy. Tedy čísla o poznání horší než loňská „rekordní“.

„Povolební roky bývají vždycky slabší,“ naznačuje Mátl, že výstavba je hodně navázaná i na politický cyklus a stříhání pásek se obvykle koncentruje v době voleb. Slabý letošek bude podle něj poznamenán i zdržením prací na jihočeské části dálnice D3. O to příznivější čísla šéf ŘSD čeká v letech 2023 a 2024, kdy se má součet nových úseků nejdříve přiblížit k 50 kilometrům a potom až k 70.

Názornou ukázku, oč rychleji zatím staví dálnice Poláci, poskytuje srovnání, jak se tam staví severojižní rychlostní silnice S3, která vede od Svinoústí k hranicím ČR, a navazující východočeské dálnice D11. Obě se mají spojit za Trutnovem na hraničním přechodu Královec/Lubawka.

Zatímco ale Poláci mají dorazit k hranici už v roce 2023 (nelze však vyloučit dokončení až v roce 2024), čeští stavaři dílo dokončí nejdříve v roce 2026. A i to bude úspěch.

„Děláme všechno pro to, aby se ta poslední část začala stavět už příští rok. Nechci, aby se tam polská strana dostala a u nás byla jen kukuřice,“ líčí obrazně Radek Mátl.

O hrozící blamáži mluvil dříve i exministr Karel Havlíček. „Nechtěl bych být ministrem dopravy v roce 2024 v případě, že tam Polák dorazí a skončí ve slunečnicích. To by byla evropská ostuda, fiasko,“ uvedl český politik.

Že se spojení komunikací přes veškeré uspíšení nepodaří synchronizovat, je už naprosto jisté. Šéf českého ŘSD Radek Mátl bude prý tak považovat i za psychologicky přijatelnější, když projíždějící řidiči na české straně uvidí alespoň nějaký stavební ruch, když už ne hotovou dálnici D11.