Článek
Na pražské radnici se schyluje k politické bitvě o to, jak nejlépe pomoci Pražanům, kteří se propadají do chudoby kvůli inflaci a zdražování. Pražští politici vyčíslují, že se chystají poslat Pražanům zhruba miliardu.
Nápadů, jak peníze k lidem dostat, je mnoho. Například úlevy v placení školkovného nebo dotování obědů dětí.
Zvažuje se i doplatek do maximální výše 1 500 korun lidem, kteří mají sice nárok na příspěvek na bydlení, ale stát jim vypočítal, že reálně dostanou pár stokorun. A to po dobu jednoho kalendářního roku.
Na magistrátu se minulý pátek sešla pracovní skupina složená ze zástupců politických stran a expertů z oboru. Zelenou dostal návrh Prahy Sobě, který má podporu Pirátů a formálně se jedná o koaliční návrh. Stále však není jasné, jaká podoba projde čtvrtečním zastupitelstvem.
Návrh má motivovat lidi, aby více žádali o státní příspěvek na bydlení. To se teď domácnostem často nevyplatí, protože dosáhnou na nízkou částku.
Pokud návrh projde, magistrát by státní příspěvek dorovnal na 1 500 korun. „Chceme, aby lidé měli garantováno, že když už si dají práci s podáním žádosti, přinese jim to nějaký hmatatelný výsledek,“ říká zastupitel Pavel Zelenka (Praha Sobě).
Dvojnásobek domácností
„Spousta lidí je v té situaci úplně nově, nikdy nepomýšleli na to, že se ocitnou na úřadu práce, a najednou střední třída, která funguje velmi nezávisle na státu, zjišťuje, že po navýšení energií a hypoték se úplně proměnil jejich sociální status,“ vysvětloval Zelenka motivaci, proč jeho hnutí tlačí mimořádnou podporu chudnoucím Pražanům právě teď.
Obdobně mluví i opoziční zastupitelka za ANO Marta Gellová. „Od začátku roku se snažím navrhovat různou pomoc pro samoživitelky, respektive ohrožené rodiny s dětmi. Daleko více rodin se dostává na hranici, kdy jim chudoba hrozí,“ řekla Seznam Zprávám.
V současnosti příspěvek na bydlení v hlavním městě podle Zelenky pobírá 15 tisíc domácností. On sám pak předpokládá, že v případě zavedení tohoto doplatku by se počet domácností čerpajících dávku zdvojnásobil.
Dle stejného návrhu by lidé měli mít nárok na nižší školkovné nebo peníze z Fondu solidarity. Stačilo by čestné prohlášení, že pobírají některou ze sociálních dávek nebo jim po zaplacení bydlení zbyde měsíčně méně než šest tisíc korun na osobu.
Praha se rovněž chystá darovat zhruba 100 milionů školám (600 korun na každého žáka), ze kterých by měly být potřebným žákům hrazeny kroužky, výlety či školní potřeby.
Dramatičnost na jednáních dodává skutečnost, že ve čtvrtek proběhne předposlední jednání zastupitelstva Prahy před podzimními komunálními volbami, a jde tedy o poslední skutečnou možnost se voličům předvést. Kdo dokáže nerozhodnutým voličům výsledek čtvrtečního jednání lépe naservírovat, může zvýšit svůj volební zisk v září.
Předvolební past
A strany, jež s návrhy příliš nesouhlasí, jsou zatlačeny do pasti – málokterý politik chce být vykreslován jako asociál, který odmítá pomoc rodičům samoživitelům nebo osaměle žijícím seniorům.
V klinči se tak ocitly zejména pravicové strany, které na vládní úrovni zastávají pozici, že se nemají rozdávat peníze plošně. „Pomoc musí být vyjádřením solidarity zodpovědným, a ne plošným rozdáváním,“ říká například Tomáš Portlík z opoziční ODS, který byl jejím zástupcem v již zmíněné pracovní skupině.
S tím, že je třeba v době vysoké inflace a zdražování pomoci, souhlasí, pochybnosti má o míře a způsobu, jež jsou navrhovány vládní koalicí. Jak bude ODS hlasovat dopředu, říci odmítl. „Ještě jednáme,“ uvedl.
Faktem je, že stejně jako ve zbytku republiky i Pražané chudnou. Součástí podkladů, na které se odvolávají politici Prahy Sobě, jsou čísla poskytnutá sociologem Danielem Prokopem ze společnosti PAQ Research.
Ten uvádí, že v Praze narostly mezi listopadem 2021 a dubnem 2022 výdaje na bydlení o více než 2 100 korun měsíčně, což je v porovnání se zbytkem republiky nadprůměrné. Průměrná pražská domácnost dle šetření jeho týmu dává nyní na bydlení 28 % svých příjmů oproti 22 % v listopadu 2021.
Čtvrtina pražských domácností pak dává za bydlení více než 40 % příjmů a 12 % domácností v Praze zbývá po uhrazení bydlení a potravin maximálně 100 korun na člena domácnosti na den, což je 3 000 korun na osobu za měsíc. V listopadu 2021 to přitom byla jen tři procenta pražských domácností.
Prokopova čísla vychází z lednové a dubnové vlny výzkumu Život k nezaplacení, který je společným projektem PAQ Research a Českého rozhlasu a zabývá se ekonomickým vývojem domácností. Data pro Prahu se sbírala na vzorku 450 respondentů.
