Pozvánku za Bidenem dostal Zeman. „Last minute“ usmíření se ale nekoná

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Mohlo to být loučení české hlavy státu ve velkém stylu - spolu se sousedy, politickými souputníky a VIP hostem, americkým prezidentem Joem Bidenem. Na středeční setkání lídrů zemí bývalého východního bloku s nejmocnějším mužem světa ale prezident Miloš Zeman nejede.

Jako jedinou ze zemí, které se tohoto summitu účastní, bude Česko reprezentovat premiér. Diplomatický formát je přitom takový, že Biden bude jednat s hlavami států tzv. bukurešťské devítky, tedy prezidenty a prezidentkami těchto zemí.

Narýsování formátu setkání v Polsku, které má ukázat jednotu zemí vůči ruskému agresorovi, předcházely citlivé dohody. Se Spojenými státy coby klíčovým bezpečnostním spojencem Česka měl Zeman po celou dobu svého úřadování více než napjaté vztahy a usmíření na závěr se nekoná.

Prezident Zeman poslední dny ve funkci tráví loučením s partnery v cizině. Díky zlepšenému zdravotnímu stavu podnikl na závěr svého mandátu i několik výjezdů či přímo zahraničních cest.

Nedávno se loučil se Slovenskem a neobešlo se to bez zemanovské exhibice - prezidentku Zuzanu Čaputovou osočil ze „zeleného fanatismu“. To byla jeho poslední zahraniční cesta ve funkci. S polským protějškem Andrzejem Dudou se naposledy potkali v lednu „na hranici“ - v Náchodě. Zřejmě už v té době bylo v zákulisí rozhodnuto, že do Varšavy za Bidenem nepojede, aby nedošlo ke kolizi právě s vrcholnou schůzkou. Summit ve Varšavě byl sice oznámen teprve nedávno, ale jeho příprava nepochybně zabrala týdny či dokonce měsíce.

Podle dvou zdrojů Seznam Zpráv prezidentská kancelář sondovala možnost Zemanovy účasti na jednání s americkým prezidentem, ale zároveň si ji „nenárokovala“.

Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar, který koordinuje na Úřadu vlády zahraniční politiku, Seznam Zprávám řekl, že pozvánka na jednání ve Varšavě přišla pro hlavu státu. „Prezident požádal premiéra, aby Českou republiku ve Varšavě zastupoval. Premiér s tím souhlasil, a takto se tedy vzájemně dohodli,“ uvedl exdiplomat Pojar.

Skupinu tvoří Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko a pobaltské státy.

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček neúčast Zemana ve Varšavě vysvětlil končícím úřadováním. „Účast předsedy vlády je logičtější, jeho pozice má časový přesah, pan prezident za krátkou dobu svůj mandát završí. Jde o vzájemnou dohodu,“ uvedl.

Končící mandát přitom nemusí být překážkou pro vrcholné setkání - naopak. Například summit NATO v roce 2002 s účastí amerického prezidenta George W. Bushe se odehrál v Praze krátce před koncem mandátu prezidenta Václava Havla.

Podle zákulisních informací přece jen šlo o křehkou dohodu, jak formát schůzky, v níž půjde hlavně o solidaritu s Ukrajinou, řešit. A to nejen s ohledem na Zemana.

V USA mají prezidentský systém – hlava státu stojí i v čele vlády neboli administrativy –, dle protokolu je tedy možné jednání na prezidentské i premiérské úrovni. Podle informací Seznam Zpráv volbu formátu ovlivnila i otázka účasti maďarského premiéra Viktora Orbána, který jako jediný ze „západních“ zemí Evropy podporu Ukrajiny zpochybňuje - prakticky i rétoricky.

Orbán a Zeman byli dlouhodobě souputníky se svou zahraniční politikou orientovanou na Východ. Zeman po celé své působení v čele státu vsadil na východní zahraniční politiku. Tužil zejména vztahy s Ruskem a Čínou. Navzdory českým bezpečnostním složkám, justici i vládním politikům zpochybňoval účast ruských špionů na výbuších ve Vrběticích. A právě před rokem, tedy pár dnů před brutálním útokem Moskvy na Ukrajinu, bagatelizoval informace amerických tajných služeb, které před vyhrocením situace varovaly. Jejich práci označil za „blamáž“. Později připustil, že se spletl.

Američané také neměli v Praze dva roky velvyslance, nový muž, technologický investor Bijan Sabet do Česka dorazil koncem ledna, více či méně shodou okolností v době, kdy už byl známý Zemanův nástupce.

Podle Ovčáčka Miloše Zemana ještě čekají diplomatické aktivity. Na „rozlučku“ přijede do Prahy rakouský prezident Alexander Van der Bellen.

Samostatnou kapitolou prezidenta Zemana jsou jeho vztahy s Němci. Do funkce mu v roce 2013 pomohla tvrdá rétorika založená na historicky citlivých vztazích se západními sousedy. Vztahy se sice v průběhu let zklidnily a například německý prezident Frank-Walter Steinmeier Prahu navštívil v roce 2021. Rozlučka s Berlínem teď ale bude pouze distanční. „S německým prezidentem bude pan prezident hovořit prostřednictvím videospojení,“ řekl Seznam Zprávám Ovčáček.

Před koncem svého úřadování Zeman navštívil také Srbsko, kde vládnou politici s proruskou zahraničněpolitickou orientací. Podle svých slov končící prezident velmi stál o cestu do Izraele, a to i s premiérem, ta se ale dosud neuskutečnila.