Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Když na konci června vláda premiéra Petra Fialy (ODS) projednávala konsolidační balíček, jednání se stočilo i na budoucnost uvadající České pošty.
Seznam Zprávy získaly z inkriminovaného jednání interní manažerské shrnutí, ve kterém Ministerstvo vnitra, pod které státní podnik spadá, a vedení České pošty členům vlády rozkreslily možný budoucí vývoj ztrátové instituce.
Naproti scénáři nazvanému „Do nothing“ (volně přeloženo jako Nedělej nic), podle něhož by bez významnějších změn pošta v příštích třech letech vygenerovala ztrátu přes 12 miliard, manažeři představili koncept s názvem Ambice.
„Celkově jsou ambice ve výši cca 12,4 miliardy korun (11 miliard po započtení rámcově odhadovaných nákladů na jejich implementaci ve výši 1,4 miliardy korun),“ stálo ve shrnutí.
Miliardové výnosy má mimo jiné zajistit přesun některých činností a agend z jiných ministerstev a úřadů na Českou poštu. Konkrétně je zmíněno Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a „další veřejnoprávní agendy“. Tyto přesuny by měly přinést v letech 2024 až 2026 výnosy ve výši 2,4 miliardy korun.
Jak přesně by takové přesuny ulevily státnímu rozpočtu? Jak konkrétně by pošta na činnostech typu administrace sociálních dávek měla vydělávat? Projednali příslušní ministři a vedoucí institucí výměnu agendy? Na tyto otázky v tuto chvíli nejsou konkrétní odpovědi.
Ambiciózní plán šéfa rezortu vnitra Víta Rakušana (STAN) a vedení pošty, který využívá různých moderních manažerských pojmů a filozoficky laděných statí o roli České pošty ve společnosti, zatím existuje primárně na papíře.
Čas se přitom krátí. Dle červnového usnesení vlády má 1. místopředseda vlády Rakušan připravit podrobný implementační plán projektu do konce září. Spolupráci pošty má projednat s dotčenými institucemi - MPSV, ministry financí, místního rozvoje, průmyslu a obchodu či ústředními orgány státní správy. Do konce října pak má projednat financování transformace podniku.
Vyplývá to například z toho, že Ministerstvo financí, které je klíčové pro zajištění bezpečného finančního chodu pošty v příštích několika letech, nemá k dispozici podrobnější podklady.
„Ministerstvo financí má k dispozici pouze materiál, který byl na schůzi vlády představen ministrem vnitra. V současnosti probíhají jednání nad jednotlivými body materiálu, a to včetně rozpočtového dopadu transformace České pošty. Do ukončení těchto jednání nebudeme za MF jednotlivé body komentovat,“ sdělila Seznam Zprávám Gabriela Krušinová z tiskového oddělení rezortu.
Úleva státu nejistá
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odmítá, aby záchrana České pošty probíhala na úkor lepení děr ve státním rozpočtu.
„Cílem Ministerstva financí je, aby prostředky potřebné na transformaci České pošty nenavýšily schodek státního rozpočtu a byly zajištěny v rámci schválených rozpočtových prostředků příslušných rozpočtových kapitol, popřípadě při využití nároků z nespotřebovaných výdajů,“ dodala mluvčí Krušinová.
Vnitro potvrdilo, že Česká pošta může přebrat některé činnosti od státních úřadů, které budou - v důsledku digitalizace a tlaku na snižování nákladů - svoje služby omezovat. Zda by takový přesun agendy znamenal pro stát úspory, či by na ní pošta nějak vydělala, není jisté.
„Buď půjde o agendu, kterou bude ČP schopna vykonávat pro stát levněji než státní instituce, která ji vykonává nyní, nebo o agendu, která díky pobočkové síti ČP bude blíže k občanům a zvýší tedy jejich komfort při interakci se státem,“ uvedl mluvčí Ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.
Pošta by se v příštích letech mohla stát místem pro administraci sociálních dávek. Tento převod agendy Ministerstvo vnitra, respektive pošta, dle svých slov projednaly s MPSV. S dalšími rezorty a úřady se teprve jednat bude.
„Na základě této dohody však není plánováno uzavírání místních úřadů práce. Jde o řešení jejich přetíženosti. Jednání s dalšími státními institucemi o možné využití infrastruktury ČP k poskytování jejich služeb občanům budou pokračovat po dokončení detailního plánu transformace ČP na konci září,“ dodal mluvčí vnitra Krátoška.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) na dotazy Seznam Zpráv nereagoval.
Pošta pro všechny
Vnitro a Česká pošta v již zmíněném manažerském shrnutí, se kterým se ministři seznámili na konci června, zdůraznily, že vedle ekonomických a obchodních faktorů má mít pošta společenský přesah. Tím víc se její záchrana stává politickým tématem.
„Finální fungování České pošty musí existovat na dlouhodobě udržitelných principech společenské odpovědnosti, tedy s výrazně silným společensko-sociálním akcentem,“ píše se v dané analýze.
Z dokumentu dále vyplývá, že vedení České pošty plánuje udržet její strukturu zasahující celou zemi.
„Transformovaná Česká pošta bude představovat státní infrastrukturu sahající do všech měst a regionů a bude nediskriminačně otevřena všem státním, veřejným a komerčním subjektům majícím zájem využívat tuto infrastrukturu v rámci pravidel hospodářské soutěže a ve prospěch obyvatel ČR. Otevřená struktura vytvoří pro ČP nový zdroj příjmů,“ uvádí manažerské shrnutí Transformace České pošty.
Hlavní změny, které čekají Českou poštu
Transformace České pošty má za cíl dostat v současnosti prodělečný podnik do kladných čísel. Těch by podle jejího generálního ředitele měla dosáhnout v roce 2026.
Pošta proto plánuje otevřít svou infrastrukturu pro komerční subjekty, které ji budou moci využít k poskytování vlastních služeb - třeba bankovnictví, pojišťování nebo logistice. Rovněž hodlá přejmout některé ze služeb jiných státních úřadů. Transformační plán předpokládá, že 4,5 miliardy korun bude do transformace investovat stát, 2 miliardy získá pošta z bankovních úvěrů.
Podnik se také v budoucnu rozdělí na 2 subjekty:
- Českou poštu, která bude zajišťovat dosavadní poštovní služby, výdej balíků (i od komerčních doručovatelů), stejně jako některé úkony, které dnes plní jiné státní úřady (třeba úřady práce).
- Balíkovnu, jež bude spravovat současnou logistickou síť, zprostředkovávat mezinárodní obchod, ale i vlastní balíkové služby.
Od 1. července také uzavře Česká pošta na 300 poboček, a to hlavně ve větších městech. Napříč Českem jich bude nadále fungovat na 2900.