Ve Sněmovně došlo na moment sblížení mezi vládou a opozicí

K jednání o vyslovení důvěře vládě se poslanci vrátili ve čtvrtek před jedenáctou hodinou. Opozice navázala na středeční maratón vysvětlování, proč si podle nich Babišův kabinet nezaslouží důvěru.

V jistý moment ale došlo i k momentu sblížení a „lidské podpory“ mezi vládním a opozičním táborem. A to ve chvíli, kdy se slova ujal poslanec hnutí STAN Jan Berki. Ten zkraje svého projevu poděkoval místopředsedovi Poslanecké Sněmovny Jiřímu Bartákovi (Motoristé) za vlídný přístup k vedení schůze.

„A zadruhé i vzhledem k některým situacím které tu vznikly, vám chci vyjádřit jakousi podporu v tom, že neočekávám, že někdo na začátku umí hned všechno a já věřím na proces učení se, jehož součástí jsou chyby, tak se nenechte některými věcmi jaksi znervóznit,“ řekl Berki. Barták mu pak poděkoval za jeho slova.

Berki se následně ve svém projevu soustředil především na oblast školství. Přislíbil, že by rád v některých ohledech s novou vládou spolupracoval. Zároveň ale podtrhl, že právě na školství mají jednotlivé koaliční subjekty rozdílný pohled, konkrétně třeba na inkluzi. Vzpomněl pak také pandemické roky a připomněl, že někteří poslanci dnes už vládních stran dlouhodobě kritizovali počínání ministrů hnutí ANO. A nejenom v „době covidové“.

„Robert Plaga a Adam Vojtěch minimálně v předvolebních diskuzích byli v nějakou chvíli nepřátelé číslo jedna – nikoliv však naši. Ty útoky přicházeli z dnes již koaličních stran, bylo to především za období covidu. A já nejsem rozhodně ten, kdo by Roberta Platu nebo Adama Vojtěcha chtěl kritizovat nebo soudit, protože já bych v jejich kůži být nechtěl,“ zmínil.

Závěrem dodal, že se sám sebe ptá, co současnou koalici spojuje a jestli se vládnímu „týmu dá věřit“.

Sněmovna se nicméně ve čtvrtek nezabývá pouze důvěrou vládě, na pořadu dne jsou i interpelace, které jednání o důvěře přeruší. Už při dopoledních písemných interpelacích Andrej Babiš na plénu prohlásil, že se nenechá vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Dotačním případem se zabývají soudy. Babiš před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky.

Žádost soudu o premiérovo vydání ke stíhání začne věcně posuzovat mandátový a imunitní výbor příští týden v úterý, doporučení plénu by měl dát začátkem února.

Kauza Čapí hnízdo pokračuje čtvrté volební období. Babiš ve čtvrtek uvedl, že někdejší prezident Miloš Zeman mu nabídl abolici, tedy zastavení trestního stíhání. Sněmovna už třikrát pokračování stíhání umožnila. K tomu Babiš mimochodem dodal, že to byl „on sám“, kdo se nechal vydat.

„Nenechal,“ vykřikl směrem k němu šéf poslanců ODS Marek Benda. „Ale ano, pane Benda. Nechal. Byl jsem vydán? Byl,“ reagoval premiér.

Následně si postěžoval, že někteří soudci jsou vůči němu zaujatí. „Já nezpochybňuju justici, ale přece jenom se najdou soudci, kteří rozhodují politicky. A proto se nenechám vydat, proto,“ řekl premiér.

Důvěru vládě Andreje Babiše Sněmovna řeší od úterý, kdy o tom poslanci jednali od 13 do 21 hodin. Dvanáctihodinovým jednáním pokračovali i ve středu. K hlasování se dostanou nejdříve dnes po 18. hodině po odpoledních interpelacích, ve hře je ale i pátek.

Zatímco první jednací den vystupovali především vládní ministři, kteří prezentovali své plány, ve středu se u řečnického pultu střídali hlavně opoziční poslanci. Ti pokračují v kritice kabinetu i ve čtvrtek.

Další ze svých tažení proti krokům vlády zahájili například Starostové hned dopoledne, když novinářům představili svůj stínový „Kabinet budoucnosti“. Prezentují se tak jako protipól současné vlády, kterou naopak nazvali kabinetem minulosti.

„Nebudeme jen kritizovat, my chceme vést, představujeme tým odborníků, kteří jsou připraveni kdykoli převzít odpovědnost a každého ministra Babišovy vlády nahradit odborným přístupem a výsledky,“ nastínil šéf hnutí Vít Rakušan. Doplnil, že vládě chtějí připomínat její sliby a být jejím zrcadlem.

„Často cítím skepsi lidí, ale je tu naděje a Česko má na výběr. Je povinnost s tím něco dělat,“ uvedl Rakušan.

Na plénu ve čtvrtek vystoupil například Karel Haas (ODS). Podobně jako jiní opoziční poslanci poukazoval na dopady vládních slibů na výdaje státu, které podle něj činí 160 miliard korun ročně. S vicepremiérem Karlem Havlíčkem (ANO) se přel správnost vládního plánu na zestátnění energetické společnosti ČEZ kvůli dopadům na její akcie, pražskou burzu i na minoritní akcionáře.

Renáta Zajíčková (ODS) uvedla, že ministr školství Robert Plaga (za ANO) bude pouze „fíkovým listem“, neboť školství bude podle ní řízeno průmyslovou lobby přes vládního zmocněnce pro technické vzdělávání Tomáše Hambergera při Ministerstvu průmyslu a obchodu. Plaga se proti tomu ohradil. Podle něj jí její manžel a prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) „doma vysvětlí, že přes vládního zmocněnce ministra Plagu řídit nebude“. Na výzvu bývalé ministryně obrany Jany Černochové (ODS) se poté za svůj výrok omluvil.

Marie Kršková (KDU-ČSL) vládu vybídla mimo jiné k tomu, aby byla v rámci EU konstruktivním a respektovaným partnerem a evropské plány pouze neodmítala. „Nemohu vyslovit důvěru vládě, která nabízí spíše slogany než řešení,“ uvedla.

Do debaty zůstali písemně přihlášeni pouze zástupci opozice. Přihláška Matěje Gregora (Motoristé) už po poledni v jejich seznamu nefigurovala. Stejně tak ze soupisu řečníků již dříve zmizel čestný předseda Motoristů Filip Turek, který mohl být původně úplně prvním z aktérů diskuse bez přednostního řečnického práva.

Trojice vládních stran ANO, SPD a Motoristů má v dolní komoře pohodlnou většinu 108 hlasů, vláda proto důvěru pravděpodobně získá. K vyslovení důvěry stačí vládě hlasy nadpoloviční většiny přítomných poslanců na rozdíl od hlasování o nedůvěře, pro niž musí navrhovatelé získat nejméně 101 hlasů.