Poslanci si berou za asistenty i firmy, platí je Sněmovna

Není žádným tajemstvím, že stát proplácí služby poslaneckých asistentů. Poslanci mají na úhradu takového servisu zákonné právo. Není však příliš známé, že jako asistenti mohou působit kromě fyzických osob také firmy.

Soukromou společnost jako asistenta uvádí nejméně deset nynějších poslanců, a to z vládního i opozičního tábora. V budoucnu se jejich počet pravděpodobně ještě zvýší, protože úředníkům Poslanecké sněmovny přicházejí ke schválení další asistentské smlouvy.

„Podmínkou je, že poslanec předloží Kanceláři Poslanecké sněmovny návrh příslušné smlouvy, ve které musí být uvedeno jméno, příjmení, sídlo, bankovní spojení, IČO, popřípadě DIČ asistenta. Na sněmovních internetových stránkách je v takovém případě uvedeno jméno kontaktní osoby z příslušné společnosti, aby bylo jasné, kdo má nárok na průkaz asistenta,“ vysvětlila Martina Lustigová z tiskového oddělení Kanceláře Poslanecké sněmovny, co je k zaevidování firmy jako poslaneckého asistenta třeba.

Příjmy „asistentských firem“ z parlamentního rozpočtu se mohou pohybovat až v desítkách tisíc korun měsíčně. Každý poslanec má pro své asistenty k dispozici zhruba 50 tisíc korun na měsíc. Poslanci však zpravidla mají asistentů více.

I když o firmách v roli asistentů nevěděli ani někteří parlamentní lobbisté, které Seznam Zprávy oslovily, nejde o úplnou novinku. Změnu pravidel, která tuto možnost výslovně potvrdila, schválil bez větší pozornosti už před třemi lety rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny. Do té doby byl výklad nejednoznačný.

Na jednání výboru 20. února 2019 předložila jeho tehdejší předsedkyně Miloslava Vostrá z KSČM kromě jiného také návrh ke stanovení podrobností zákona o platech představitelů státní moci. Právě na základě tohoto zákona Kancelář Poslanecké sněmovny hradí poslancům výdaje na jejich asistenty.

„Kancelář Poslanecké sněmovny (KPS) uhradí výdaje na asistenta poslance formou úhrady faktury za služby asistenta fyzické nebo právnické osobě (dále jen asistent), která uzavře s KPS smlouvu o poskytování služby asistenta,“ stojí v příslušném usnesení ze schůze výboru. Podle zápisu ze schůze byl bod přijat jednohlasně a bez větší diskuze.

Seznam Zprávy požádaly Vostrou o zdůvodnění, proč takovou změnu navrhla. Bývalá šéfka rozpočtového výboru, která se v loňských říjnových volbách do Sněmovny stejně jako ostatní komunističtí kandidáti nedostala, si dotazy zaslané službou Messenger přečetla, zatím však na ně nereagovala.

Firmy se každopádně začaly mezi poslaneckými asistenty častěji objevovat až po změně pravidel v roce 2019. Do konce minulého volebního období v říjnu 2021 evidovala Kancelář Poslanecké sněmovny už 22 právnických osob v roli asistentů.

Zástupci některých protikorupčních organizací možnost vykonávat asistentské služby v parlamentu „na firmu“ kritizují.

„Automaticky to vzbuzuje podezření, zda není daný zákonodárce příliš spjatý s danou firmou, zda nebude nad veřejný zájem akcentovat zájem konkrétní firmy,“ uvedl právník Rekonstrukce státu Lukáš Kraus.

Poslanci ale zdůrazňují, že po právní stránce je vše v pořádku a že smlouvy s asistenty procházejí kontrolou kanceláře Sněmovny. Výběr firmy většinou zdůvodňují praktickou stránkou věci. Podle nich jde hlavně o to, že člověk, který asistenční služby vykonává jménem firmy, si tím pádem nemusí vyřizovat živnostenský list.

Například bývalý vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek si mezi asistenty uvádí poradenskou společnost Málek & Partners. Podle jejího šéfa Romana Málka jde ale spíš o formalitu.

„Funkci asistenta poslance vykonávám fyzicky já. Právnická osoba, která je uvedena na stránkách Poslanecké sněmovny, je osoba, jež za danou osobu fakturuje. Nemusím si tedy pro práci asistenta poslance zřizovat živnostenské oprávnění,“ uvedl Málek na dotaz Seznam Zpráv.

Podobně argumentuje poslankyně za SPD Lucie Šafránková, která má mezi asistenty společnost Creative Media Group podnikatele Akopa Chodžajana.

„Jako asistenta jsem pana Akopa Chodžajana měla ve stejném pracovním režimu již v minulém volebním období. Vzhledem k tomu, že nemá živnostenský list, ale firmu, musí být smlouva dle sněmovních pravidel uzavřena takto,“ zdůvodnila Šafránková.

Z poslaneckého klubu SPD využívají firmu coby asistenta také Jaroslav Foldyna a Jiří Kobza. Ten si tímto způsobem najal služby od šéfa pražské organizace této strany Josefa Nerušila. V seznamu Kobzových asistentů není Nerušil jako fyzická osoba, ale jím vlastněná společnost Ambix Praha, která provozuje na Malé Straně stejnojmenný vinařský klub.

Poslanec hnutí ANO Lubomír Brož, který v kolonce asistentů uvedl společnost MZ Training, prý formu spolupráce vůbec neřešil. „Asistentka dostala pokyn, aby s dalšími asistentkami a asistenty zajistila administrativu týkající se jejich spolupráce. Sněmovna umožňuje formu spolupráce s OSVČ se živnostenským listem nebo s právnickou osobou. Nechal jsem to na jejich rozhodnutí,“ odepsal poslanec.

Asi nejvýše postaveným poslancem s firmou mezi asistenty je ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS. Jako asistenta si zapsal také společnost Hoppe F Group. Firmu, která se podle obchodního rejstříku zabývá správou vlastního majetku a pronájmem nemovitostí, vlastní Libor Hoppe, jenž byl od března do října 2021 poslancem za ODS, když nastoupil jako náhradník. Hoppe kandidoval i v loňských sněmovních volbách, v Jihomoravském kraji ale těsně neuspěl.

Vybrat si za asistenta právnickou osobu umožňuje také Senát. Podle webových stránek horní parlamentní komory však firmu jako asistenta využívá pouze senátorka Miluše Horská (bezpartijní za KDU-ČSL), která uvádí pardubickou společnost Kanalo.

„Využívám obě možnosti, jak fyzickou osobu, tak osobu právnickou do funkce asistenta senátorky. Právnická osoba zajišťuje vše, co souvisí s provozem kanceláře senátorky v regionu,“ řekla k tomu Horská.

Několik zákonodárců má jako asistenta zapsanou také advokátní kancelář. Ty však nemusejí být právnickou osobou.

Aktualizace 9:30: Opravili jsme v textu počet poslanců s asistenty-právnickými osobami z původně uvedených dvanácti na deset a podle toho upravili seznam asistentských firem v tabulce. Výčet původně obsahoval i advokátní kanceláře, které nejsou právnickými osobami.