Poslanci se hodiny hádali, kdo může za situaci na úřadech práce

Možné zvýšení rodičovského příspěvku, aktuální problémy s vyplácením dávek na úřadech práce či nesoulad mezi blížícím se růstem cen za terénní asistenční sociální služby a nezvyšováním státní dávky, skrze kterou část klientů péči hradí. To vše měli ve čtvrtek projednávat poslanci.

Podle očekávání se ale u mimořádné schůze, vyvolané opozicí, nepodařilo schválit program, byla proto ukončena. Proti byla většina přítomných koaličních poslanců.

Vypjatá diskuze a slovní přestřelky tak probíhaly téměř tři hodiny před samotným hlasováním, a to i za účasti ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL).

„Za poslední rok se propadlo pod hranici chudoby pět procent rodin,“ uvedl na začátku Aleš Juchelka (ANO), který se přihlásil k tomu, že mimořádná schůze byla jeho nápadem.

„Chcete schůzi zamáznout, protože prostě ministr práce nechce řešit sociální věci,“ zahlásil během čtvrtečního dopoledne Tomio Okamura (SPD), který předem kritizoval, že vládní poslanci nebudou chtít hlasovat pro program schůze

Zatímco opoziční poslanci zdůrazňovali aktuální trable na úřadech práce a potíže rodin s dětmi, jejich vládní kolegové argumentovali, že současná vláda Petra Fialy (ODS) problémy zdědila po předchozích kabinetech a teprve teď se jimi někdo skutečně zabývá.

„Snažím se věci krok za krokem řešit, ale je nefér, když přijde kritika od poslance Juchelky, který pro to mohl v předchozích čtyřech letech udělat obrovský krok práce a neudělal,“ reagoval mimo jiné ministr Jurečka.

Podobně i pirátská poslankyně Olga Richterová pronesla, že si opozice vytváří obrázek, že všechny sociální problémy v Česku začaly na konci roku 2021, v době nástupu současné vlády.

Spíše než diskuzí nad možným růstem nebo úpravou rodičovského příspěvku se poslanci během čtvrtku točili na aktuálních problémech na úřadech práce.

„Agenda, která končí na úřadech práce, už je natolik velká, že se nemůžeme divit, že úředníci to přestávají zvládat,“ kritizoval Juchelka, když mluvil o tom, že stát na zdražování reaguje tak, že se snaží navyšovat jednotlivé sociální dávky. Toto dohánění inflace označil za křeččí běh.

„Co je velmi kritické: Celkem 5500 žádostí nebylo vyřízeno ve více než 90 dnech,“ zdůrazňoval poslanec hnutí ANO data, která získal od Ministerstva práce a sociálních věcí.

Délka vyřizování žádostí o dávky je podle něj kritická v Plzni, středních Čechách a především v hlavním městě. „V Praze chybí úřednictvo, které by vyřizovalo dávky a rozhodnutí,“ podotkl Juchelka s tím, že na vině je podle něj nízký nástupní plat.

„Vláda si u zaměstnanců úřadu práce objednává nové a nové agendy, a nechce je za to zaplatit, důsledky vidíme,“ shrnul problém Tomio Okamura.

Ministr práce Marian Jurečka na kritiku reagoval, že ho pozdní vyplácení žádostí samotného štve. „Ale je to jev, který byl i v minulém roce. A je potřeba říct, že jsme ve zpoždění po zákonné lhůtě u necelých dvou procent a ne vždy je problém na straně úřadu práce,“ uvedl.

V odkazu na nízké mzdy úředníků zdůraznil, že během jeho ročního působení na Ministerstvu práce a sociálních věcí se reálné finanční odměny zvedly. „V roce 2021 byl průměrný plat úředníka úřadu práce 31 749 korun a roční odměna 27 523 korun. V letošním roce je průměrný plat 35 970 korun a průměrná výše odměny je 54 tisíc korun za rok,“ prohlásil s tím, že odměny zaměstnanců jsou mimořádné, protože i letošní rok byl mimořádně složitý.

Jurečka také zdůraznil, že problémy na úřadech práce jsou dlouhodobé a vytýkal je už předchozí premiér Andrej Babiš (ANO). „Za rok 2019 a 2020 premiér Babiš opakovaně psal dopisy ministryni Janě Maláčové (ČSSD) a vyjadřoval hrubou nespokojenost se situací na úřadech práce. A co se fakticky změnilo za tu dobu, kdy byl premiérem? Vůbec nic,“ prohlásil.

Marian Jurečka také řekl, že během letošního roku se podařilo zdigitalizovat žádosti u mnoha klíčových dávek od příspěvku na bydlení až po rodičovský příspěvek.

Během čtvrtečního dopoledne se poslanec Juchelka snažil rovněž vyargumentovat návrh navýšení rodičovského příspěvku z aktuálních 300 tisíc na 400 tisíc korun a k tomu i automatické navyšování každý rok podle růstu spotřebitelských cen, pod kterým je podepsaný jako spoluautor.

„Navýšit rodičovský příspěvek navrhujeme proto, že vláda nezvládá zkrotit inflaci. Se zvyšováním cen se potýkáme úplně u všeho - u dětského zboží, u kosmetiky, u dětských plen, u vybavení domácnosti, u věcí, které jsou potřebné pro výchovu dětí. Mladé rodiny jsou tímto zvyšováním velmi postiženy,“ řekl Juchelka. Upozornil, že do existenčních problémů se podle něj už dostávají i rodiny, kde jeden z rodičů pracuje a má příjem 37 tisíc korun, zatímco druhý se stará o děti.

Pirátka Richterová, která se u rodičovského příspěvku dlouhodobě snaží prosadit automatické navyšování podobně jako třeba u důchodů, současné opozici vyčetla, že když byla u vlády, neměla zájem o valorizaci příspěvku jednat.

Ministr práce Marian Jurečka zase zdůrazňoval, že podpora mladých rodin je širším problémem, a on mimo jiné zapracoval na větší podpoře zkrácených úvazků.

„Dnes je problém, že ženy nemají zajištěné pro děti předškolní zařízení, proto připravujeme formu sousedských dětských skupin,“ připomněl, že od února vstoupí v účinnost legislativa, která by měla podpořit zkrácené úvazky: Zaměstnavatelé budou mít u částečných úvazků slevu na sociálním pojištění.