Článek
Česko vystoupí ze dvou mezinárodních bank, které jsou relikty Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP). O záměru už v minulých dnech Seznam Zprávy informovaly. Dnes to schválili poslanci. Rozhodnutí ještě musí odsouhlasit Senát a podepsat prezident, pak Česku poběží půlroční lhůta.
Během ní se bude snažit vymoct svůj splacený kapitál a nerozdělené zisky za poslední roky. Souhrnně jde zhruba o dvě miliardy korun.
Vystoupení se týká Mezinárodní investiční banky (MIB), založené v roce 1970, a Mezinárodní banky hospodářské spolupráce (MBHS), k níž tehdejší Československo přistoupilo v roce 1963.
Hlavním akcionářem MBHS je Ruská federace, která drží téměř 52 procent. Česká republika je druhým největším akcionářem s 13,34 procenta. Dalšími podílníky jsou i další státy Evropské unie: Polsko, Rumunsko, Bulharsko a Slovensko a mimo EU ještě Mongolsko a Vietnam.
„Podařilo se nám už v únoru domluvit koordinovaný postup všech členů EU, kteří jsou v této bance,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Společně budou na bance se sídlem v Moskvě také vymáhat své pohledávky. „Během výpovědní lhůty se pokusíme uzavřít dohodu o vypořádání, pokud ji neuzavřeme, budeme to vymáhat jako pohledávku. Nic neporušujeme, možnost výpovědi tam byla zakotvena. Ale otevřeně řečeno, šance na jejich vymožení není moc velká,“ dodal.
Kolik peněz má Česko v mezinárodních postsovětských bankách?
Mezinárodní investiční banka (MIB)
– Akcionáři (od největšího): Ruská federace, Maďarsko, Bulharsko, Česká republika, Rumunsko, Slovensko, Kuba, Vietnam, Mongolsko.
– Podíl ČR: 8,77 % (= 37,4 mil. eur)
– Podíl ČR na nerozděleném zisku: 5,9 mil. eur
Mezinárodní banka hospodářské spolupráce (MBHS)
– Akcionáři (od největšího): Ruská federace, Česká republika, Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Slovensko, Mongolsko, Vietnam
– Podíl ČR: 13,34 % (= 26,7 mil. eur)
– Podíl ČR na nerozděleném zisku: 12,5 mil. eur.
Celková česká pohledávka: 82,5 mil. eur (= cca 2,06 mld. Kč)
Druhá banka, MIB, má akcionářů ještě více. Kromě Česka jsou to Rusko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Slovensko, Kuba, Vietnam a Mongolsko.
Rusko v ní sice nemá většinu, drží 47 procent, k většině mu však pomáhá Kuba s 1,17 procenta a také šestiprocentní Maďarsko, které se podle Stanjury odmítlo připojit k dalším státům EU, jež usilují o vystoupení. K bance se rovněž loni připojilo i Srbsko, to ale zatím nesplatilo podíl na základním kapitálu.
Česká republika podle Stanjury v tuto chvíli pracuje na diplomatickém řešení s Mongolskem a Vietnamem, jež jsou členy obou bank.
Česko o vystoupení z bank, které jsou relikty RVHP, usilovalo už delší dobu. Urychlila ho však agrese Ruska, jež na konci února vojensky napadlo Ukrajinu. „Byli jsme opakovaně upozorňováni komisaři EU, abychom činnost v těchto podezřelých postsovětských bankách ukončili,“ uvedl ministr financí.
Jeho předchůdkyně v křesle šéfa státní kasy, Alena Schillerová (ANO), potvrdila, že už vláda, ve které finance řídila, se vystoupením z bank zabývala. „Usnesení o vystoupení přijala už vláda Bohuslava Sobotky. Jednalo se o tom a pracovalo se na tom. Tehdy se jednalo o složité mezinárodněprávní otázky a řešila se ochrana finančních zájmů České republiky. Toto je teď už mimo diskusi, útokem Ruska na Ukrajinu se situace výrazně změnila,“ potvrdila Schillerová.
