Článek
Poslanci měli v úterý po 14. hodině začít projednávat dva zákony vrácené Senátem, mimo jiné i novelu zákoníku práce, která do legislativy přináší také dočasné zavedení „další dohodnuté práce přesčas“, jež se týká zejména zdravotnictví.
Proti ní se postavili mladí lékaři, podle nichž může navýšení počtu možných přesčasových hodin vést k vyhoření, ale také k odchodu lékařů do zahraničí.
K projednání se poslanci však zatím nedostali kvůli opozičním obstrukcím při schvalování programu schůze. Opoziční poslanci blokovali schvalování programu více než šest hodin. K hlasování o programu se Sněmovna dostala až po 20. hodině.
Po půl deváté se začali věnovat první senátní vratce, kterou byla novela o drahách. Málo využívané železniční tratě bude možné na žádost jejich vlastníků konzervovat, což Senát v drážním zákonu nechtěl.
Před 23. hodinou pak poslanci hlasovali o změnách zákoníku práce. I v tomto případě šlo o vratku ze Senátu. Poslanci senátní verzi odmítli a 104 hlasy potvrdili původní sněmovní znění – včetně dočasného zavedení možnosti dalších přesčasů ve zdravotnictví.
Spor o „totalitu“
Před čtvrtou hodinou odpolední si vzal slovo předseda hnutí ANO Andrej Babiš s opětovnou kritikou vlády a médií trvající dvě a půl hodiny. Štafetu po něm převzal místopředseda hnutí Karel Havlíček, na jehož „novou totalitu“ reagovali někteří představitelé vládní koalice, což vyvolalo další Babišův projev.
S dlouhými projevy před ním vystoupili ještě i lídři SPD Tomio Okamura a Radim Fiala a předsedkyně poslaneckého klubu opozičního ANO Alena Schillerová. Poslanci si pro jistotu odhlasovali možnost jednat a hlasovat i po půlnoci.
Novelu zákoníku práce vrácenou Senátem by přitom poslanci měli podle místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olgy Richterové (Piráti) schválit do 19. září. Evropská komise totiž s Českem už od dubna vede řízení, protože nezavedlo unijní pravidla týkající se předvídatelných pracovních podmínek a o sladění práce a rodiny.
Za obojí už Česku vyměřila pokutu po 45 milionech korun. Částka by se měla zvyšovat každým dnem až do nabytí účinnosti. Směrnice měly platit už loni v létě, ale Česku se podařilo vyřídit si odklad a právě do 19. září má lhůtu na odpověď.
Co lékařům na novele vadí?
Lékaři se ohrazují proti novele zákoníku práce, která by umožnila, aby pracovali dvakrát tolik přesčasů. Mluví o „podrazu“ a vyzývají politiky, aby novelu v této podobě nepřijímali. Více v článku Josefa Mačího.
Proti přijetí novely protestovali mladí lékaři, kteří se v pondělí sešli s ministry zdravotnictví a práce a sociálních věcí.
„Navýšení přesčasů nad 416 hodin ročně může vést k prohloubení problému přepracovanosti, syndromu vyhoření a samozřejmě ke zvýšení chybovosti a snížení kvality péče,“ argumentuje Sekce mladých lékařů při ČLK. Současně podle nich může dojít k dalšímu odlivu mladých lékařů do zahraničí nebo mimo obor.
Zatímco Ministerstvo zdravotnictví poslalo v úterý večer tiskovou zprávu, podle níž hodnotí schůzku jako konstruktivní a diskuzi jako živou, ale věcnou, Mladí lékaři jsou z ní spíše rozladěni.
„Na schůzce jsme se byli mimo jiné požádání, abychom neblokovali schválení novely. Jak bychom mohli, když nejsme poslanci ani prezident,“ uvedli představitelé sekce na sociální síti Facebook, kde by v úterý večer měli v živém vysílání popsat své další dojmy ze setkání.
Opozice už dříve ohlásila, že novelu nepodpoří. „To, co vidíme, je následkem toho, že MPSV to dostatečně nekonzultovalo se zástupci lékařů. Dohody ve zdravotnictví jsou využívány a cyklí se proto, že je tam nedostatek personálu,“ uvedla poslankyně SPD Karla Maříková. Dodala, že jde o „diktát Bruselu“.
Novela zákoníku kromě zavedení další dohodnuté práce přesčas zpřesňuje také předvídatelnější zadávání práce takzvaným dohodářům.
Aktualizace: doplnili jsme ukončení obstrukcí a schválení programu schůze. Doplnili jsme výsledky hlasování o novele drážního zákona a výsledky hlasování o zákoníku práce.
