Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Tři sněmovní podvýbory se chtějí příští týden zabývat takzvanou definicí anticikanismu. Má jít o symbolickou, právně nezávaznou definici protiromských postojů.
Definice by mohla být přijata k blížícímu se Mezinárodnímu dni Romů 8. dubna.
Předsudky od dětství
„Romská otázka je velký dluh naší společnosti a je mi z toho smutno. Pocházím z Jihlavy a taky se tam nahlas šuškalo, že na cikány je potřeba si dávat pozor,“ říká poslankyně Eva Decroix (ODS), předsedkyně Podvýboru pro podporu demokracie a lidských práv v zahraničí.
„Tyhle předsudky nás ovlivňují potichu od dětství. Jako poslankyně se mohu pokusit je trochu zlomit. Třeba přijetím usnesení, které definuje anticikanismus,“ dodává politička.
Znění formulovala před několika lety Mezinárodní aliance pro připomínání holocaustu, která se zabývá výzkumem genocidy Židů a Romů. Obdobnou definici antisemitismu z pera stejné aliance přijal Parlament ČR už v roce 2019. Formulaci anticikanismu už přijalo Německo, Rakousko nebo Polsko.
„Přijetí definice anticikanismu na parlamentní úrovni – podobně jako v případě antisemitismu – by znamenalo zřetelný signál podpory našim romským spoluobčanům, že jejich obavy z diskriminace a nerovného zacházení zřetelně vnímáme a hodláme jim čelit,“ píše se v materiálu pro poslance.
Segregace romských žáků pokračuje
Na jednání podvýborů má dorazit například zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková nebo zvláštní zmocněnec pro holocaust Robert Řehák.
Přesnou formulací se budou zabývat podvýbory, má ale směřovat k diskriminaci, která vede k násilí či k projevům nenávisti vůči Romům. Patřit sem má například schvalování genocidy Romů, podporování stereotypů vůči nim, připisování kolektivní odpovědnosti či segregace romských komunit.
Samotná definice nemá právní účinky a má být především symbolickým gestem a vyjádřením podpory.
V podkladech pro jednání podvýborů se ale také uvádí, že definice může v praktické rovině „napomoci naplňování vládní Strategie romské integrace 2021–2030, kde jedním z cílů je snížit míru anticikanismu“. Dále může jít o doplňkový materiál při výkladu antidiskriminačního zákona.
Stav protiromských nálad každoročně shrnuje Zpráva o stavu romské menšiny, nejnovější je z roku 2022. Uvádí se v ní například, že v porovnání s rokem 2019 se zvýšilo pozitivní hodnocení soužití Romů a neromské většiny o devět procent, o stejnou výši procentních bodů se snížilo negativní hodnocení. Ale také se v ní píše, že se nedaří snižovat segregaci romských žáků.
