Článek
Informace ministra vnitra Víta Rakušana o schválené povinné solidaritě – tento bod začali poslanci řešit ve 14:30. Mimořádnou schůzi požadovaly opoziční strany.
Většina zástupců zemí Evropské unie se minulý týden dohodla na přelomové reformě, která by měla pomoci lépe regulovat příliv uprchlíků.
Na úvod schůze si vzal slovo ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který dohodu považuje za úspěch. Oznámil, že koalice je pro schválení programu a považuje za rozumné k tématu otevřít debatu.
„Česká republika, napříč politickým spektrem, byla vždy proti povinným kvótám na přerozdělování migrantů. Dohoda Rady z minulého týdne tento postoj respektuje. Ačkoliv nezpochybňuje základní princip solidarity, na kterém EU stojí, každá země si bude moci sama vybrat, jakým způsobem se do celoevropského řešení důsledků migrace zapojí,“ uvedl vicepremiér pro Seznam Zprávy.
Babišova kritika
Opozice má však k dohodě řadu výhrad, a proto ji dnes chtěla řešit. Po Rakušanovi si hned vzal slovo šéf hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš, který už před tím na tiskové konferenci řekl, co se mu nelíbí.
„Sám za sebe bych to nazval totální zrada, další poškození života občanů České republiky. Nerozumím tomu, je to v rozporu s programovým prohlášením vlády. Znamená to další pozvánku ilegálních migrantů do Evropy,“ uvedl Babiš před mimořádným jednáním Sněmovny.
U řečnického pultu Babiš pokračoval v kritice a mluvil i o uprchlících z Ukrajiny. „Já se ptám, kolik tato vláda vydala na pomoc ukrajinským uprchlíkům, kterou jsme podpořili. Jenom se ptáme, kolik to je,“ burcoval před poslanci Babiš.
Rakušan mu neodpověděl, ale znovu zdůraznil, že dohoda neobsahuje povinné kvóty a Česko nebude ani nic platit.
„Co jsme dosáhli? Žádné povinné kvóty, žádný solidární příspěvek po dobu ukrajinské krize. Nevím, jestli je to tak špatný výsledek vyjednávání. Vy si vždy najdete něco, za co nás kritizovat,“ reagoval ministr vnitra na kritiku opozice.
Poté vystoupil opět Babiš a vyčetl Rakušanovi, že nemá tolik politických zkušeností s jednáním v zahraničí nebo se řešením uprchlické krize. „Na rozdíl od vás jsem byl všude,“ řekl šéf ANO a rozesmál část poslanců.
Žádné povinné kvóty, žádný solidární příspěvek po dobu ukrajinské krize.
Šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová si už před schůzí stěžovala na nedostatek komunikace k tomuto tématu. „Budeme chtít vědět, s jakým mandátem tam Vít Rakušan jel a jak přesně ta výjimka pro Českou republiku zní. Také nás ale bude zajímat, jestli ta nulová komunikace je jen dalším selháním Víta Rakušana, nebo šlo o záměr, protože to by skutečně znamenalo, že občany úmyslně obešel.“
Ministr Rakušan reagoval: „Chování opozice se pokusím popsat korektně: Andrej Babiš v předvolební kampani před sněmovními volbami vsadil na kartu strašení migranty a vyplatilo se mu to. Takže jen oprášil něco, co má trvale v arzenálu. Populismus útočící na ty nejnižší lidské pudy.“
Dohoda řeší oba hlavní dlouhodobě sporné body – rychlejší vyřizování žádostí o azyl už na hranicích EU a pomoc těm členským zemím, které jsou nejvíce zatížené návalem uprchlíků.
Místo závazných kvót pro přerozdělování migrantů, které při pokusu o jeho zavedení před sedmi lety odmítlo Česko, Polsko a Maďarsko, počítá schválený návrh s tím, že relokace budou pouze jednou z možností, jak přetíženým zemím zejména na jihu Evropské unie v případě potřeby pomoci. Dalšími variantami má být přímý finanční příspěvek a jiná pomoc, například vyslání expertů či materiální podpora.
Máme výjimku, oponuje Rakušan Okamurovi
K reformě migračních pravidel je kritický kromě Babiše i šéf SPD. „Hnutí SPD se jasně staví proti diktátu Bruselu a kolaboraci vlády. Nechceme si nechat vnutit migranty ani platit výpalné,“ odmítá reformu předseda hnutí Tomio Okamura.
Dodává také, co mu konkrétně vadí. „Tato reforma je založena na povinnosti všech členských zemí Evropské unie přijímat migranty, kteří žádají o azyl v jiné evropské zemi, anebo těmto zemím na migranty přispívat vysokými finančními částkami. Obojí je pro hnutí SPD naprosto nepřijatelné. Ministr Vít Rakušan neměl sebemenší mandát tento zásadní a dlouhodobý závazek za Českou republiku v utajení odsouhlasit,“ kritizuje Okamura.
Česko si ale podle Rakušana spolu s dalšími státy přijímajícími uprchlíky z Ukrajiny vyjednalo výjimku z povinnosti finančně pomáhat přetíženým jihoevropským státům a naopak bude dostávat kompenzace.
„Podařilo se mi pro Českou republiku a ostatní ukrajinskou migrační krizí stižené země vyjednat, že budou ze solidárního příspěvku vyjmuty. Vzhledem k vysokému počtu uprchlíků, které jsme přijali, se v případě schválení návrhu Evropským parlamentem staneme příjemci evropských kompenzací,“ upřesňuje Rakušan.
Váleční uprchlíci z Ukrajiny v číslech
Českem prošlo podle dat zveřejněných v dubnu Ministerstvem vnitra od začátku války na Ukrajině přes 504 tisíc uprchlíků. Právě tolikrát totiž Česko udělilo dočasnou ochranu.
Začátkem dubna podle dat setrvávalo v republice asi 326 tisíc uprchlíků s aktivní dočasnou ochranou.
Konsorcium nestátních neziskových organizací pracujících s migranty pracuje s aktuálnějšími daty z poloviny května. Jako zdroj uvádí Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. V Česku má být bezmála 338 tisíc uprchlíků. V Polsku přes 1,6 milionu, v Německu téměř 1,1 milionu, v Rakousku 97 tisíc a na Slovensku asi 117 tisíc.
Tento výrok ale rozporuje Babiš. „Tomu, že nejde o povinné migrační kvóty nebo že Česká republika z toho bude dočasně vyjmuta kvůli ukrajinským uprchlíkům po dobu války, jak se prsí ministr Rakušan, který pro dohodu zvedl ruku, může věřit jen kompletní naiva. Ve skutečnosti je toto právní základ, který Brusel potřebuje k tomu, aby salámovou metodou okrajoval suverenitu členských zemí a diktoval, kdo kde má žít,“ tvrdí bývalý předseda vlády.
Opozice s návrhy neuspěla
Opoziční ANO a SPD nakonec návrhy na odmítnutí dohody neprosadily. Sněmovna naopak na závěr mimořádné schůze přijala usnesení vládního tábora, podle kterého je dohoda ministrů vnitra členských států z minulého týdne v souladu s dlouhodobými zájmy Česka a je založena na finanční solidaritě mezi unijními zeměmi a nezahrnuje povinné přerozdělování uprchlíků. Debata trvala zhruba čtyři hodiny.
„Aspoň víme, kdo je kdo a kde stojí,“ komentovala výsledek hlasování předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Téma migrační reformy podle ní pro ANO nekončí. Předseda SPD Tomio Okamura se pozastavil nad tím, že koaliční poslanci nepodpořili návrh usnesení jeho hnutí, podle kterého nelegální migrace dlouhodobě a zásadně ohrožuje bezpečnostní situaci v Česku. „Pro nás je to úplně nepřijatelný postoj,“ řekl.
Hnutí ANO neuspělo s návrhy, podle nichž by Sněmovna nesouhlasila s přijetím povinné solidarity, uvedla by, že je v rozporu s vládním programem a vyzvala premiéra Petra Fialu (ODS), aby vyměnil ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). ANO prosazovalo také výzvu k Fialovi, aby podnítil svolání Evropské rady, na níž by navrhovanou reformu za Česko odmítl. Sněmovna odmítla rovněž snahu SPD, aby se Česko připojilo k odmítavému postoji Polska a Maďarska k reformě.
Přijaté sněmovní usnesení prakticky kopíruje stanovisko, jak ho dnes před poslanci přednesl Fiala."Kompromis, který je tam přijatý, odpovídá dlouhodobým zájmům České republiky," řekl. Pokud by Česko jen přihlíželo, mohlo by to podle premiéra vést k ohrožení jeho bezpečnosti. Premiér ale také řekl, že navrhovaná reforma patrně nenalezne podporu v Evropském parlamentu.
Hlavní body nové unijní dohody o reformě migrační politiky
- Ministři vnitra zemí EU dosáhli minulý týden dohody o dvou problematických bodech migrační reformy, což mnozí označují za historický úspěch, protože jde o průlom po mnoha letech. Pro hlasovalo i Česko, proti bylo podle diplomatů pouze Maďarsko a Polsko. Hlasování se zdrželi zástupci Slovenska, Malty, Litvy a Bulharska.
- Místo závazných kvót pro přerozdělování migrantů počítá schválený návrh s povinnou solidaritou. Země si přitom mohou vybrat, zda přijmou běžence, dalšími variantami má být přímý finanční příspěvek ve výši 20 tisíc eur za jednoho migranta (asi 472 700 korun) nebo jiná pomoc, například vyslání expertů či materiální podpora.
- Nařízením o azylovém řízení se má v celé EU zavést společné řízení, které musejí členské státy dodržovat v případech, kdy lidé žádají o mezinárodní ochranu. Zjednodušují se přitom procesní postupy (například délka řízení) a stanoví standardy pro práva žadatelů o azyl.
- V nařízení o azylovém řízení je dále zavedeno povinné řízení na hranicích, jehož účelem je rychle na vnějších hranicích EU posoudit, zda žádosti nejsou nedůvodné nebo nepřípustné. Řízení na hranicích by se použilo v případě, že žadatel o azyl učiní žádost na hraničním přechodu na vnějších hranicích po zadržení v souvislosti s nedovoleným překročením hranic a po vylodění na území členského státu po pátrací a záchranné operaci.
- Pro členské státy má být toto řízení povinné, pokud žadatel představuje hrozbu pro národní bezpečnost nebo veřejný pořádek, uvedl orgány v omyl tím, že poskytl nepravdivé informace nebo zatajil informace, a pokud má žadatel státní příslušnost země, u níž je míra uznaných žádostí nižší než 20 procent. Podle agentury AFP se jedná hlavně o Turecko, Indii, Tunisko, Srbsko nebo Albánii. Celková délka azylového řízení na hranicích a řízení o navrácení na hranicích by neměla přesáhnout šest měsíců.
- Na nezletilé osoby bez doprovodu se hraniční řízení podle návrhu nevztahuje. Německu se nepodařilo prosadit svůj požadavek na výjimky pro rodiny s dětmi. To bude předmětem dalšího jednání.
Zdroj: ČTK
Článek aktualizovaný v plném rozsahu po začátku jednání mimořádné schůze.
