Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Stát by měl zřídit Fond prevence úpadku, z nějž by se platilo poradenství dlužníkům a prevence předlužení, navrhuje ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Prostředky do fondu by měly plynout od společností, které půjčky poskytují. Výborný to navrhuje v pozměňovacím návrhu k projednávanému insolvenčnímu zákonu.
Jde ročně o stovky milionů
„Poskytovatel spotřebitelského úvěru odvádí do fondu 0,1 % z objemu spotřebitelských úvěrů jiných než na bydlení poskytnutých za uplynulý kalendářní rok,“ píše se v návrhu zákona.
Odhaduje se, že by šlo o nižší stovky milionů korun ročně. Peníze by měly putovat na preventivní programy, pomoc s návrhem na oddlužení nebo sociální poradenství dlužníkům, kteří už se dostali do problémové situace.
„Dlouhodobě bojujeme s úrovní finanční gramotnosti i podporou dluhového poradenství. Jde nejen o prevenci v rámci socioekonomických vztahů, ale třeba i o vyplňování insolvenčních návrhů,“ uvedl pro Seznam Zprávy Výborný.
Insolvenční soud už dnes může dlužníkovi uložit odborné sociální poradenství, které má pomoci s tím, aby dodržoval pravidla insolvence a situace se v budoucnu neopakovala. Podle Výborného ale v praxi tato pomoc nefunguje - mimo jiné proto, že nesmí jít na náklady dlužníka, ale zároveň není jasné, kdo by ji tedy měl platit.
„Je možné odhadovat potřebu tohoto poradenství přibližně u jedné třetiny osob v oddlužení, tedy nákladu 300 milionů korun. Přes skutečnost, že boj proti výraznému zadlužení obyvatelstva byl jednou z deklarovaných priorit téměř každé vlády, nejsou na toto sociální poradenství dlouhodobě uvolňovány peníze ze státního rozpočtu v dostatečném měřítku,“ píše Výborný v návrhu.
Prevence a vzdělávání
Dalším problémem je podle Výborného i podpora finančního vzdělávání. Nelze podle něj spoléhat na to, že firmy přezkoumají takzvanou „úvěruschopnost“ žadatele.
Návrh podle něj přinese stabilní financování, aniž by zvyšoval nároky na státní rozpočet. Naopak mu může ulehčit - dlužníci mají nyní v průměru okolo šesti exekucí, často pracují načerno a neodvádějí daně.
„Jsem přesvědčen, že se to pozitivně vrátí v úrovni klientely i poskytovatelům spotřebitelských úvěrů. Současně je nasnadě, že zde by neměl nést náklady stát, ale měli by se do systému zapojit takto drobně i poskytovatelé. Je to i projev společenské odpovědnosti,“ dodal Výborný.
Na peníze ve fondu a jejich rozdělování má dohlížet pětičlenná správní rada. Její členy by jmenovali ministři spravedlnosti, průmyslu, financí a místního rozvoje. Poskytovatelé by měli podíl posílat dvakrát ročně a každý rok by z fondu mělo odejít minimálně 70 procent prostředků na určenou činnost.
Návrh je součástí novely insolvenčního zákona, která má usnadnit oddlužení lidí. Česko už ho na základě evropské směrnice mělo přijmout v létě 2021, přijetí se ale protahuje. Novela teď prošla ve Sněmovně druhým čtením.
Základem novely je zkrácení oddlužení z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky, tedy jak podnikatele, tak soukromé osoby. Osvobození od placení zbývajících dluhů by nově nebylo podmíněné splacením určité části pohledávek věřitelů. Soudy by měly dohlédnout na to, aby dlužníci vydělávali adekvátně svým možnostem a nesnižovali si uměle příjem.
Spory v koalici
Někteří zástupci věřitelů novelu kritizují pro přílišnou benevolenci - bojí se, že nedosáhnou na část pohledávek. Kriticky se k novele staví i hnutí ANO, které rovnou hovoří o „dluhové amnestii“.
Na novele se sice shodla vládní koalice, přesto koaliční poslanci podávají pozměňující návrhy. Skupina poslanců ODS například navrhla zpřísnění - respektive zachování dnešní minimální hranice 30 procent splacených závazků.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podle ČTK připustil, že ODS má v mnoha otázkách oddlužení blíže k ANO a „pravo-levý“ spor v koalici existuje.
