Pomoci firmám jako Němci? Tolik peněz nemáme, varuje Fiala

„Já osobně nejsem rád, že musíme sestavovat takto deficitní rozpočty. Neděláme to s lehkým perem. Ale není možné tvářit se, že se nic neděje,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy. I přes rostoucí deficit ale premiér trvá na tom, že se nemají zvyšovat daně.

Zároveň odráží kritiku, že se málo šetří. „Jsou to drobné, které jsou dobré. Když nezačnete škrtat po jednotkách miliard, tak se nedostanete nikam,“ dodává premiér.

A varuje před tím, co požadují některé české firmy, nebo populistická opozice - aby se s pomocí průmyslu nečekalo na evropské řešení, ale připravila se národní pomoc. „Ať si uvědomí, v jaké konkurenci ta naše podpora potom bude. V konkurenci s Německem, Francií, Nizozemskem nebo Rakouskem - a musíme si srovnat realisticky možnosti těch zemí,“ varuje premiér.

Před rokem jste vyhrál volby. Padly nebo byly odloženy všechny plány a sliby, s kterými jste šli do voleb?

Naše vláda je trošku jako hrdina v akčním filmu. Ve chvíli, kdy jednu překážku překonáte a prostřílíte se z nepříjemné situace nebo vyplujete z nějaké katastrofy, tak přichází druhá. Neustále musíme řešit věci, které jsme určitě nečekali. Takže nemám tolik času, kolik bych chtěl, abych se mohl věnovat koncepčním věcem a změnám ve státě, jak jsme si to původně představovali. Ale to přijde, až překonáme krizi danou ruskou válkou.

Zalitoval jste někdy – safra, proč jsme ty volby vyhráli?

Ne, ne to ani minutu. Kdybych začal litovat, tak to nedělám.

Základní předvolební slib byl, že dáte dohromady rozvrácené veřejné finance. Ale sama vaše Národní rozpočtová rada varuje, že když se něco nezmění v příjmech nebo výdajích státu, tak už za pár let narazíme do zdi.

My jsme si vědomi, že je potřeba konsolidovat veřejné finance. A já osobně nejsem rád, že musíme sestavovat takto deficitní rozpočty. Neděláme to s lehkým perem. Na vládě diskutujeme při sestavování rozpočtu o jednotlivých miliardách. Existenční problémy má spousta lidí a firem a my na to musíme reagovat. Nemůžeme nechat padnout lidi kvůli tomu, aby rozpočet vypadal lépe a byl z hlediska budoucnosti rozumnější.

Takže odmítáte to, co vám hlasitě vytýká třeba bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, který mluví o trestuhodné rezignaci na klíčový slib a výmluvách na válku?

Nemůžeme mít klapky na očích. Není možné si říct, že se nic neděje, po Babišově vládě jsme zdědili vysoké deficity, tak je pojďme rychle snižovat. Kvůli vysokým cenám energií se dostávají domácnosti a firmy do zásadních problémů. A odpovědná vláda na to musí reagovat, když selhávají standardní mechanismy.

Ale vy jste ty ideologické klapky na očích odhodili jen při pohledu na výdaje státního rozpočtu, zatímco na příjmové straně jste si je ponechali. Proč odmítáte zvýšení daní?

My jsme klapky na očích neodhodili, protože jsme žádné neměli. Já se opravdu snažím situaci posuzovat racionálně a hledat správné řešení. To, že člověk ke správným řešením přistupuje z nějakého ideového hodnotového přesvědčení, si myslím, že je správné. Proto také opravdu i na té výdajové straně hlídáme každou korunu, byť to u těch vysokých deficitů může vypadat zvláštně.

To logicky nestačí. Jak navýšíte státní příjmy, pokud tedy nechcete zvyšovat zadlužení?

Na to, co potřebujeme, můžeme použít mimořádný nástroj v mimořádné situaci, což je válečná daň. Na rozdíl od standardního zvyšování daní má tu výhodu, že není ani sektorová, ani trvalá. Rozhodně nevidím jako dobré řešení zvyšování daní. Rozpočet by vypadal dobře z hlediska deficitu, ale vlastně bychom neustále stát zvětšovali a přerozdělovali víc a víc.

Nelitujete teď zpětně přece jenom toho zrušení superhrubé mzdy, tedy snížení daní pro zaměstnance? Podle expertů by se za polovinu těch peněz, které to státní rozpočet stálo, dala pořídit cílenější podpora nejslabších domácností?

Nelitujeme toho, myslím si, že je správné, že lidé mají víc peněz. A to mají, protože to zvýšilo čistou mzdu o sedm procent. Každému.

No právě, každému. Ale dalo se to udělat i cíleně a levněji.

My jsme současně zvýšili slevu na poplatníka, na to nesmíme zapomenout. Bylo to tehdy docela složité vyvažování a opravdu nelituji. Mít vysoké daně je snadná cesta, ale není správná. Musíme se soustředit na výdajovou stránku.

Mojmír Hampl, šéf Národní rozpočtové rady, se často zlobí, že titíž politici chtějí nízké daně, zároveň chtějí hodně pomáhat lidem a ještě se u toho zvládnou pohoršovat nad deficity a dluhy. Nemluví o vaší vládě?

My se s Mojmírem Hamplem bavíme, chodí na schůze vlády a on dělá to, co má dělat jako předseda Národní rozpočtové rady. Upozorňuje na problémy a k čemu to povede. Zároveň respektuje, že musíme zohledňovat všechny aspekty, včetně sociálního. Státu se dlouhodobě vyplatí více, když teď lidem i za cenu vyššího deficitu pomůže, než kdyby je nechal padnout a pak to složitě spravoval.

On naráží na to, že nestačí škrtat po jednotkách miliard, postrádá větší úsilí.

Ale když nezačnete škrtat po jednotkách miliard, tak se nedostanete nikam. Ten náš cíl nemůže být vyjádřen jenom penězi. On musí být vyjádřený hodnotově: Chceme stát, který nedělá zbytečné věci, chceme stát, který je efektivnější a opravdu slouží občanům.

Když jsme spolu dělali předvolební rozhovor před rokem, tak jste říkal, cituji: Ušetřit sto miliard není nic závratného. A mluvil jste třeba o národních neinvestičních dotacích. To se vám povedlo?

Kdybychom rozebírali rozpočet v detailech, tak nepochybně tam řada úspor je. Protože jinak by při zvýšených výdajích a nárocích nemohl vypadat takto, jak vypadá. A neinvestiční dotace? My jsme řadu z nich na vládě prostě neschválili, protože to nepovažujeme za dobrou cestu. Hlídáme si, aby ty dotace nebyly jen nějaká setrvačnost nebo aby nešly někomu velkému, protože se to hodilo. Další úspory a konkrétní kroky přinese antibyrokratický balíček.

Ten máme zrovna docela nastudovaný - a nezlobte se, to jsou z hlediska rozpočtu fakt jen drobné. Nehledě na to, že ty zákony ještě ani neprošly.

Ano, ale jsou to drobné, které jsou dobré. Je potřeba to udělat, protože i maličkosti lidem usnadňují život. A když je můžeme udělat rychle, tak je udělejme. Musíme se bavit o tom, jak snížit počet státních úředníků. Ale to nejsme schopni vyřešit teď, v době takovýchto krizí. Jakmile to přejde, tak to budeme znovu řešit.

Obáváte se krachů firem? Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar varuje, že až dvacet procent firem nedokáže unést současné ceny energií.

Naprosté většině malých a středních firem a živnostníků pomáháme. U velkých firem a u průmyslu je pomoc také - celkem 30 miliard korun, z toho až 200 milionů korun na jednotlivou firmu není tak málo. Problém je, že financovat a legálně udělat podporu velkým podnikům a průmyslu vlastně není možné v tom rozsahu, v jakém oni požadují. Musíme najít evropské řešení, které sníží ceny energií. Nejhorší by bylo začít to řešit jenom na národní úrovni.

Ale to přece dělají Němci, kteří zvažují bezkonkurenční pomoc svým firmám.

Zatím ne. Když se o to pokusí, pak to bude velmi špatné pro všechny. Všichni ti, co dnes volají po národním řešení, si musí uvědomit, v jaké konkurenci ta naše podpora potom bude. To bude v konkurenci s Německem, Francií, Nizozemskem nebo Rakouskem - a musíme si srovnat realisticky možnosti těch zemí. Toto není dobrá cesta. Proto je lepší cesta, o které mluvím já - to je, že se domluvíme na evropském řešení, které povede k poklesu cen. Samozřejmě, že jakmile se dostaneme k národním řešením, my také půjdeme dál, než jsme šli teď, ale v té konkurenci to nebude prostě dostatečné.

Cítíte to tak, že jsme vysokými cenami energií nejohroženější země v EU?

Ano, jsme velmi ohrožená země nejenom proto, že jsme nejprůmyslovější v Unii, ale také proto, že předcházející vlády neudělaly v minulosti nic pro energetickou bezpečnost. My jsme zdědili 90procentní závislost na ruském plynu a kolem 50 procent na ruské ropě.

Jak jako vláda vnímáte napětí ve společnosti, kdy jsou nespokojení lidé schopni zaplnit Václavské náměstí? Ano, organizují to proruští dezinformátoři, ale chodí tam i vystrašení lidé, ve společnosti něco doutná. Co s tím?

Já se vůbec nedivím, že lidé mají obavy o budoucnost. Je to logické a čelíme tomu všichni. My jsme přes nějaké výkyvy prožívali třicet let permanentního zlepšování životní úrovně. Měli jsme pocit bezpečí a jistoty, najednou je kousek od nás reálná válka, jsou znejistěny základní věci jako energie, potraviny. Jediné, co s tím vláda může dělat, je tu situaci zvládnout. Když lidé uvidí, že situaci zvládají, tak se přestanou i obávat a budou méně náchylní.

Máme po komunálních a senátních volbách. Není značka Spolu „odsouzená“ k tomu, že už musí vydržet? I vzhledem k předvolebním průzkumům, kde je TOP 09 a KDU-ČSL pod pěti procenty a samostatná ODS také kdovíjak nezáří?

Já jsem to nikdy neviděl jako projekt na jedny volby. Splňuje to požadavek voličů, že se dokážeme domluvit a netříštíme síly ve středopravé části politického spektra. A také splňujeme přání voličů, aby mohli volit jeden politický subjekt a nemuseli se rozhodovat třeba mezi ODS a TOP 09. Takže budu rád, když projekt Spolu bude pokračovat.

A může to dopadnout tak, že z toho opravdu časem bude jedna politická síla?

To je jedna politická síla, ale není důvod, aby to byla jedna politická strana. Strany mají svoji tradici a vzájemně se doplňují. Prokázali jsme schopnost se domluvit na více úrovních politiky - na celostátní úrovni i v řadě krajských měst.

Jste v tomto kontextu hodně zklamaný, že se koalici nepovedlo najít společného prezidentského kandidáta? A potvrdit tak to, že jste schopni se domluvit i v tomto typu voleb?

Vůbec nejsem zklamaný. Toto rozhodnutí považuji za odpovědné a správné. To není výraz neschopnosti nebo neochoty nebo bezradnosti. Mohli bychom tam mít za každou cenu někoho, kdo má na sobě pomyslné tričko ODS nebo koalice Spolu a takový člověk by určitě neměl špatný výsledek. Ale za téhle situace by to nepřispělo k hlavnímu cíli: Aby byl v čele státu člověk, který reprezentuje demokratické hodnoty.

Naposledy jsme spolu o tom dělali rozhovor v lednu a vy jste říkal, že je klíčové společného kandidáta najít. Cituji: Aby se nestalo, že bude osm skvělých kandidátů v téhle části politického spektra a budou se tříštit síly. A vy teď podporujete tři jména, je možné, že Starostové a Piráti přidají někoho dalšího. Neděje se to, před čím jste sám varoval?

Proto jsme tam nepřidali nikoho čtvrtého.

Neměli jste spíš vybrat jednoho kandidáta, kterého podpoříte?

My jsme reagovali na situaci, kdy se tu vyprofilovali tři kandidáti, kteří se dlouhodobě těší voličské podpoře. I u našich členů a voličů jsme zjistili, že napříč stranami přemýšlejí nad volbou těchto tří. Volby prezidenta nebudou nějaké stranicko-politické klání, dokonce bych řekl, že to tentokrát nebude ani souboj levicového a pravicového kandidáta. Ale bude to souboj někoho z populistického tábora a někoho, kdo reprezentuje demokratické hodnoty. A téhle realitě jsme se přizpůsobili.

Už víte o tom, zda prezident Miloš Zeman chystá k odchodu z funkce nějakou amnestii nebo abolici? Jste připraven vyjednávat, podepsat ji jako premiér?

Já jsem připraven vyjednávat o čemkoli. Ale rozhodně nejsem připraven podílet se na věcech, u kterých bych měl pocit, že budou narušovat důvěru občanů ve spravedlnost a právní stát.