Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Muniční podporu Ukrajiny by měla koordinovaně zajišťovat Evropská unie, a to navýšením evropských fondů na obranu a garancí odběru munice od evropských výrobců minimálně na pět let, což by jim pomohlo si rozplánovat produkci. S takovým nápadem přišli čeští Piráti, kteří by iniciativu na úkor zemědělských dotací rádi v Evropském parlamentu prosadili.
Česko zároveň podle jeho ministra zahraničí Jana Lipavského bude pokračovat ve své iniciativě, která shání peníze na nákup munice pro Ukrajinu ze třetích zemí.
Přetahování s Ruskem
I přesto, že se v posledních dnech už objevila kritika, že munici z těchto zdrojů se nedaří nakupovat tak, jak si partnerské státy asi představovaly. A to i kvůli intervencím z ruské strany, která je schopna dodávky od některých dodavatelů skupovat rychleji, než je stihnou prodat Ukrajině. Na to na konci května upozornil list Financial Times (FT).
„Samozřejmě ty dotazy zaznamenávám. Na druhou stranu jsme stále na začátku a celý proces nákupu munice je prostě zdlouhavý. Bereme munici ze zemí, na které nemůžeme nijak diplomaticky tlačit. Chováme se jako standardní zákazník,“ řekl Seznam Zprávám Lipavský k přetahování se s Ruskem o volné muniční kapacity ze třetích zemí.
Zároveň dodal, že o některých věcech nelze veřejně mluvit. „Nedají se veřejně komunikovat, takže i těžko potom na tu krizi konkrétně reagovat, pokud je takto nekonkrétní,“ dodal ke kritice, se kterou deník FT přišel.
Na to upozornil při nedávném rozhovoru pro podcast Ptám se já i lídr evropské kandidátky Spolu Alexandr Vondra. „Čím více o tom veřejně mluvíme, tím více Rusové neváhají a tlačí na některé země ohledně dodávek,“ řekl Vondra. Dodal, že to, co Česko do června slíbilo, bude.
Rozhovor s Alexandrem Vondrou
Nejen o tom, jak běží česká iniciativa na shánění dělostřelecké munice pro Ukrajinu, hovořil v podcastu Ptám se já europoslanec Alexandr Vondra (ODS).
Podobně hovoří i Lipavský, který věří, že na konci letošního roku bude iniciativa schopna dodat vše, co bylo přislíbeno.
Připouští i to, že pod unijní záštitou, kdy Unie umí věci často i dopředu předfinancovat, by byly nákupy a vyjednávání jednodušší.
Evropa není schopna jednat společně
Na společném evropském nákupu ze třetích zemí ale podle ministra zatím v Unii není politická shoda. „Vedeme mnoho debat mezi členskými státy, nechci být konkrétní, ale to je prostě realita Evropské unie. Proto je vlastně zde i česká iniciativa. Nahrazuje něco, co Evropa není schopna dělat společně,“ dodal ministr.
List Financial Times upozornil také na fakt, že část munice získávaná z Afriky či Asie není dostatečné kvalitní. Na to už reagoval i největší český zbrojař, firma Czechoslovak Group (CSG). „Jde o stav munice, která teprve do CSG přichází od zahraničních dodavatelů k dalšímu zpracování,“ uvedla firma v tiskové zprávě. Aby byla zajištěna kompatibilita s houfnicemi ukrajinských ozbrojených sil, musí česká zbrojovka některé původní komponenty nahrazovat vlastními.
Výzvy k posílení a urychlení zbrojní pomoci pravidelně přicházejí i z Ukrajiny, která se už třetím rokem brání ruské agresi. Naposledy k urychlení dodávek vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před měsícem při neplánované návštěvě generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga v Kyjevě.
„Dodávky jsou, pomalu začaly, ale proces je třeba urychlit,“ prosil Zelenskyj a dodal, že na rychlosti dodávek závisí stabilizace na frontě v období ruské ofenzívy. O výzvě prezidenta Zelenského ke zvýšení a urychlení podpory doslova hovořili i lídři několika evropských zemí, které minulý týden pozval do Kramářovy vily český premiér Petr Fiala (ODS).
Česká muniční iniciativa
- Česko iniciativou reagovalo na palčivý nedostatek dělostřelecké munice, se kterým se Ukrajina potýká už několik měsíců. Přispěly k němu i neshody v americkém Kongresu při schvalování další vojenské pomoci Kyjevu, které už se podařilo překonat.
- Do iniciativy se zapojilo už na 20 zemí a podařilo se díky ní sehnat 500 tisíc kusů dělostřelecké munice, oznámil v dubnu premiér Fiala. Na téměř 200 tisíc kusů jsou smlouvy, dalších 300 tisíc kusů je Česko podle něj schopné velmi reálně zajistit.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj českou iniciativu přivítal a řekl, že je za ni české vládě a jejímu premiérovi vděčný.
S českou iniciativou nesouvisí snaha o navýšení fondů na výrobu munice a strategie podpory evropského obranného průmyslu, kterou by Piráti rádi prosadili na evropské úrovni. Peníze na to by měly jít ze společné zemědělské politiky, ze které chtějí ukousnout deset procent. Šlo by o 38 miliard eur (zhruba 940 miliard korun).
Strop na dotace pro agrobarony
„Peníze chceme získat hlavně zastropováním dotací pro největší agrobarony,“ uvedl europoslanec Marcel Kolaja, podle nějž je podpora ze strany dalších evropských partnerů celkem reálná. „Dotace pro agrobarony nejsou to, co by trápilo malé a střední zemědělce. Zemědělce v Evropě teď trápí jiné věci, třeba sucho a podobně,“ řekl.
Piráti podporují také navýšení rozpočtu nástroje pro Ukrajinu, v jehož rámci chce EU zemi poskytnout až 50 miliard eur (zhruba 1,2 bilionu korun). Podpoří také vypsání dalšího kola aktu na podporu výroby munice. V prvním kole EU vyhradila na podporu výroby munice v evropských zbrojovkách 500 milionů eur (12,3 miliardy korun).
Volby do Evropského parlamentu 2024
Volby do Evropského parlamentu se konají každých pět let, první Česko zažilo po vstupu do Evropské unie v roce 2004. Zatím poslední eurovolby se konaly 7.–8. června 2024. Dění v Česku jsme sledovali ONLINE.
Vyhrálo hnutí ANO, získalo 26,14 % hlasů a 7 mandátů. Druhá byla koalice Spolu s 22,27 % a 6 mandáty, třetí Přísaha a Motoristé s 10,26 % a 2 mandáty. Do EP se dostali také Stačilo!, STAN, Piráti, SPD a Trikolora.
Článek jsme aktualizovali o apel Volodymyra Zelenského.