Polsko nežádá o spuštění Článku 4 smlouvy o NATO. V únoru k tomu už ale došlo

Polsko zatím nepožádalo o aktivování Článku 4 Severoatlantické smlouvy kvůli dopadu rakety v obci Przewodów. Redakci Seznam Zpráv to řekl velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský.

„Dnes se sešla ve věci incidentu v obci Przewodów Severoatlantická rada. Polská strana nepožádala o konzultace podle Článku 4 Severoatlantické smlouvy. Vyšetřování stále probíhá. Nejpravděpodobnější závěr je, že se nejedná o úmyslný útok na polské území, tudíž to nemá implikace v rovině Článku 5 Severoatlantické smlouvy,“ řekl Landovský.

Podle Článku 4 spolu členské země jednají, pokud se některá z nich cítí v ohrožení. Článek 5 uvádí, že útok na jeden z členských států je považován za útok proti všem.

„Pokud by Polsko o jednání podle Článku 4 požádalo, nemusí to znamenat žádné konkrétní vojenské kroky,“ říká Michal Smetana z Katedry bezpečnostních studií Univerzity Karlovy.

„Článek 4 sám o sobě nezavazuje k žádným dalším krokům. V minulosti došlo k jeho použití členskými státy několikrát, například Tureckem v roce 2015 v kontextu implementace protiteroristických opatření nebo naposledy letos v únoru několika státy na východním křídle NATO, včetně České republiky, v kontextu ruské invaze na Ukrajinu,“ řekl redakci Seznam Zpráv Smetana.

V úterý večer zabila dva lidi v polské obci Przewodów raketa zřejmě ruské výroby. Agentura AP ve středu ráno uvedla, že se pravděpodobně jednalo o raketu vypálenou Ukrajinci ve snaze zlikvidovat ruskou střelu. Rusko v posledních dnech vede masivní raketový útok proti civilní infrastruktuře na celém území Ukrajiny.

Podle českého velvyslance při NATO je důležité zdůraznit, že za smrt dvou lidí na území Polska je každopádně zodpovědné Rusko.

„Na Ukrajině probíhá ze strany Ruska masivní ofenziva směřovaná na civilní infrastrukturu ukrajinského státu. Ukrajinská protivzdušná obrana na to samozřejmě reaguje a bylo by velice nevhodné, aby se zapomnělo na to, že tím ultimátním viníkem jakéhokoliv incidentu tohoto druhu je Ruská federace,“ říká Landovský.

Zda vyšetřování incidentu povede například ke zvýšení protivzdušné obrany na východní hranici NATO, nechce předjímat.

„Na reakci NATO si budeme muset počkat, protože vyšetřování ještě není u konce. Co je možné v tuto chvíli jednoznačně potvrdit, je obrovská jednota a solidarita spojenců,“ dodal Landovský.

Odborníci na bezpečnostní politiku oslovení redakcí Seznam Zpráv se shodují, že raketu pravděpodobně mohli vypálit Ukrajinci ve snaze zničit ruskou střelu. Neznamená to ale, že by viníkem nebylo Rusko.

„Vy východní Evropě se už tři čtvrtě roku vede vysoce intenzivní válka. Je trochu zázrak, že se žádný takový incident do té doby nepřihodil. Nikdo jiný než Rusko za tento incident není odpovědný, je to Rusko, kdo vede nevyprovokovanou válku na Ukrajině. Nemyslím si, že by Varšava měla politický zájem tento incident využít ke zhoršení vztahů s Ukrajinou, spíš si myslím, že Varšava bude chtít zvýšit tlak na Rusko,“ říká Zdeněk Kříž, vedoucí Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity.

Podobný názor má i Michal Smetana z Katedry bezpečnostních studií Univerzity Karlovy.

„Při používání těchto vojenských systémů v ozbrojeném konfliktu se podobné nehody skutečně stávat mohou. (…) Není možné Ukrajinu vinit za to, že se brání ruským raketovým útokům a že v dílčím případě došlo k technickému selhání vojenského systému. Pokud něco, může tento incident naopak vést spíše k dalšímu posílení dodávek západních zbraní na Ukrajinu, včetně dalších systémů protivzdušné obrany a do nich příslušné munice,“ říká Smetana.

Letos 11. března například bezpilotní letoun, pravděpodobně ukrajinský, doletěl až do chorvatského Záhřebu. Naštěstí tehdy nikomu neublížil.

Ať už raketu, která zabíjela v Polsku, vypálili Rusové, nebo Ukrajinci, incident může vést ke zvýšení podpory Ukrajiny, shodují se bezpečnostní experti.

„Je skutečně možné, že v důsledku tohoto incidentu dojde k posílení protivzdušné obrany v Polsku a dalších státech na východním křídle NATO,“ říká Smetana.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg dnes po mimořádné schůzce velvyslanců členských zemí řekl, že spojenci budou nadále situaci blízce monitorovat a koordinovat svůj postup. O konkrétním posilování protivzdušné obrany na východě Aliance však podle něj dnes nebyla řeč. Například slovenský premiér Eduard Heger přitom dnes hovořil o tom, že incident vyvolá debatu právě o této otázce.

Analytik Smetana neočekává, že by NATO jako celek stálo o další eskalaci konfliktu.

„Jakkoliv se další vývoj dá těžko předvídat, nedomnívám se, že tento incident povede na straně NATO k nějakým zásadně eskalačním krokům. Logickým důsledkem může být větší politická vůle směrem k dalším dodávkám západní vojenské techniky na Ukrajinu a posílení obrany členských států sousedících s Ukrajinou,“ říká odborník z Univerzity Karlovy.

A jak by případná eskalace mohla vypadat? „NATO by mohlo začít sestřelovat rakety vypálené Ruskem nad ukrajinským územím,“ říká Kříž.

„Severoatlantická aliance by mohla například říci, že systémy protivzdušné obrany, které jsou dneska dislokovány na východním křídle NATO, budou působit proti ruským cílům pohybujícím se v ukrajinském vzdušném prostoru, které směřují k členským státům NATO. Jinými slovy: NATO by mohlo, kdyby chtělo, přikrýt svojí protivzdušnou obranou západní Ukrajinu a nemuselo by k tomu měnit její současnou dislokaci,“ popisuje bezpečnostní odborník brněnské Masarykovy univerzity.

Kdyby Aliance chtěla eskalovat ještě víc, mohla by vysunout své prvky protivzdušné obrany až na západní Ukrajinu.

„Přikryla by tak nejenom cíle na západní Ukrajině, ale i třeba ve střední Ukrajině. Ale bavíme se o hypotetických scénářích. Netvrdím, že to je cílem NATO, a nemyslím si, že taková opatření Severoatlantická aliance přijme. I když možná některé státy na východním křídle NATO se budou snažit vést diskuzi tímto směrem,“ dodává Kříž.