Politický směr se otočí, pokud vyhraje Fico, zní ze Slovenska

Průzkumům stranických preferencí na Slovensku vévodí necelé čtyři měsíce před volbami partaje dvou bývalých premiérů - Směr Roberta Fica a Hlas-SD, v jehož čele stojí Ficův někdejší stranický kolega Peter Pellegrini.

Prezidentka Zuzana Čaputová v rozhovoru pro server Politico varovala, že politické uspořádání po blížících se volbách může ohrozit pokračování slovenské podpory Ukrajině.

Robert Fico čelí kritice, že nahrává režimu v Kremlu a jeho vlivu. Poslanci jeho Směru například letos v únoru nepodpořili usnesení, že je Rusko teroristický stát. Kritizují také sankce, které EU a další západní země uvalily na Rusko po jeho invazi do sousední země.

„Válka na Ukrajině bude hlavní téma voleb, protože pokud by vyhrál Fico a Pellegrini, tak víme, jaká je jeho politika. Odsuzovat Západ, na Rusy se dívat neutrálně,“ říká Seznam Zprávám nedaleko bratislavského nádraží 70letý Dušan.

„Fico se ve všech vyjádřeních vyhrazuje všeobecně vůči Ukrajině, Rusům nenakládá. S Čaputovou by fungovali hodně těžce,“ zamýšlí se senior v kšiltovce se znakem EU.

Dušan žije poblíž Trenčína u hranic s Českem a při dotazování na volby a politiku hned říká, že Slováci jsou celkově otráveni.

„Jedním z důvodů je, že všechny politické strany jsou strašně rozhádané. Lidé to vidí, jedna strana kydá na tu druhou. Lidé jsou z toho zklamaní a celkově na politiku nekoukají důvěryhodně. Druhá věc je přístup k situaci na Ukrajině,“ říká.

Jeho slova ilustruje i nedávný průzkum agentury Ipsos, podle něhož je jen 18 procent Slováků spokojených s fungováním demokracie v zemi. Těch nespokojených je naopak 55 procent.

Česko je na tom v porovnání o trochu lépe, demokracie u nás funguje podle 31 procent obyvatel, nespokojených je 42 procent.

Nespokojenost potvrzuje opodál stojící 22letý student v obleku. „Jsem znechucený politikou, volby mě nezajímají,“ říká mladík. „Na Slovensku politika nefunguje správně. Můj názor jako mladého člověka je odejít,“ dodává.

Naproti tomu 25letý Samuel patří k menšině, která je s demokracií spokojena. Trápí ho ale jiná věc, na kterou se výzkumníci Ipsosu rovněž ptali - vnímání informační války ze strany Ruské federace.

„Dezinformační scéna tady určitě působí. Bylo to ohledně koronaviru, to se šířilo kdeco, nebo ohledně Ruska a Ukrajiny. Názory jsou různé. Dodal bych ale, že demokracie je o tom, že názory můžou být různé,“ myslí si.

Rozdílné postoje Čechů a Slováků jsou podle něj dány tím, že Česko je západněji i v rámci geopolitického prostoru. Slovensko je zase podle něj orientované spíš na Východ.

„Na Slovensku pozorujeme obecně větší skepsi k fungování demokracie,“ říká k výzkumu Michal Kormaňák z agentury Ipsos.

„To je často posilováno silnou pozicí antisystémových stran či stran, které zpochybňují geopolitické ukotvení Slovenska a často veřejně tlumočí současné proruské narativy,“ pokračuje.

„Situaci nepomáhá ani velká politická nestabilita a fragmentace stran.“

Jak politiku vnímají lidé na východ od metropole?

Vesnice Jatov leží v Nitranském kraji, asi 80 kilometrů od Bratislavy. Žije tu necelá tisícovka obyvatel a loni tu v komunálních volbách uspěl Ficův Směr.

Od železniční zastávky, kterou právě opravují, je to do vsi kus cesty pěšky. Zároveň se mnou vystupuje muž v důchodovém věku s batohem na zádech a míří ke kolu, které tam má zabezpečené řetězem.

Jakmile přijde řeč na volby, reaguje podrážděně. „Bojím se, že budou zmanipulované. Bude se určitě řešit válka na Ukrajině. Jsem volič hnutí Republika,“ říká. Jméno prozradit nechce.

Na otázku, proč jsou Slováci nespokojeni s demokracií, odpovídá, že za tím podle něj stojí situace na Ukrajině.

„Toto není vláda, co tu je. Pomáhají a dávají cizím a my nemáme nic. Narážím na Ukrajinu, jsem s tím hodně nespokojený,“ dodává muž, který je podle svých slov místní.

Po příchodu do Jatova není v obci zrovna živo. Hodně lidí je ve všední den v práci. U jednoho domu ale zrovna věší prádlo na zahradě seniorka, zatímco její manžel něco opravuje v garáži.

Mluví se mnou přes plot, ani ona ale nechce říct své jméno. Politiku prý nemá ráda, s fungováním státu spokojená není. „Co my naděláme tady na vesnici? Trápí nás toho hodně, my už ale nic neovlivníme,“ povzdechne si.

„Hlavně že jsme jako důchodci zdraví. Nevím, jestli ještě půjdeme volit. To, že tady vloni uspěl Fico, vím,“ konstatuje. Přidá ještě omluvu, že už musí jít, a vrací se k věšení prádla.

Slovenský sociolog Michal Vašečka vysvětluje, proč jsou někdy názory Čechů a Slováků odlišné.

„Objednávka na demokratický režim byla v roce 1989 na Slovensku nižší než v Česku. To není nic nového,“ vysvětluje slovenský sociolog rozdíly v názorech Čechů a Slováků.

„Teď je to o systematickém zpochybňování liberální demokracie na Slovensku. Přichází to ze všech stran, nejen ze strany Fica a fašistů,“ podotýká.

Upozorňuje, že Slováci jsou podle něj velmi náchylní k ovlivnění konspiracemi. „Nejvíc hledají na sociálních sítích a sledují televize. Ostatní média mainstreamu už nehrají úlohu jako v jiných státech,“ říká.

„I když jsou slovenská média svobodná a reprezentují celou škálu, tak si většina lidí myslí, že svobodná nejsou, nebo je odmítají. To je ale i o počtu lidí, které můžeme nazvat jako ‚zakonspirované‘,“ uzavírá sociolog, který v minulosti mluvil o tom, že Slovensko uvázlo v „konspiračním pekle“. Nedávný průzkum Globsec například ukázal, že jen 40 procent Slováků má za to, že za válku na Ukrajině může Rusko.

Prezident Petr Pavel, který tento týden navštívil Slovensko kvůli setkání prezidentů východního křídla NATO, připouští, že volby budou klíčové.

„Pokud vnímám obavu prezidentky Zuzany Čaputové v tom smyslu, že by mohlo dojít k nějaké změně, tak je třeba připomenout, že bez ohledu na to, kdo je zrovna u moci, která strana staví vládu, tak by nám všem mělo být společné, že Rusko je pro nás ohrožením,“ upozorňuje.

Dodal také, že Rusko považuje za svého nepřítele státy Severoatlantické aliance. „Na tom nic nezmění žádný politik, který si bude myslet, že by mohl mít s Ruskem speciálnější vztah. Měli bychom podporovat Ukrajinu až do dosažení její suverenity a územní celistvosti.“