Článek
Když v lednu před druhým kolem prezidentské volby vystoupil předseda hnutí ANO Andrej Babiš s tím, že obdržel obálku s nábojnicí a s výhrůžkou smrtí, jen tím poukázal na to, s čím se potkávají takřka všichni známí politici.
Podle mluvčího policejního prezidia Ondřeje Moravčíka policisté od roku 2017 řeší v průměru mezi 1700 a 2000 případy nebezpečného vyhrožování ročně. Zda jde o politiky, či někoho jiného, však ve svých statistikách nerozlišují.
Politici se dělí na dvě skupiny - na ty, kteří výhrůžky házejí za hlavu a neřeší je, a pak na ty, kteří ty nejhorší případy policii předávají. Do té první se řadí například šéfka poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová.
„Možná, že někdy mi někdo něco takového napsal na sítě, ale já to zas tak neřeším,“ říká pro Seznam Zprávy. Přiznává, že v dobách, kdy byla ministryní financí, předala pár případů ochranné službě, nyní však takových vzkazů podle ní moc není.
Facebook není anonymní
Policie řeší výhrůžky nejen politikům, ale i řadovým občanům kvůli jejich názoru, orientaci či vzhledu. Vyšetřovala třeba i muže, který vyhrožoval účastníkům pochodu proti nenávisti.
„Měla bys viset“
Jak přiznávají ti z druhé skupiny, řešit vše s policií stojí dost času a úsilí. Byť to podle nich přináší výsledky.
Jednou z političek, které nebezpečnému vyhrožování čelí pravidelně a dlouhodobě, je předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Vypovídání na policii či u soudu nebo přebírání zásilek od soudů se pro ni a její asistentku už stalo téměř rutinou. Každý měsíc jim to zabere několik hodin.
„Vyjádřit názor nebo nesouhlas patří k demokracii. Ale ve chvíli, kdy to přesáhne hranici vyjádření názoru a stává se z toho výhrůžka smrtí, to už řeším a s týmem takové vzkazy vždy posíláme policii,“ uvádí Pekarová Adamová.
Úsilí se podle ní vyplácí. Případů, kdy byli lidé uchylující se k výhrůžkám odsouzeni, je podle ní hodně. „Dovolím si tvrdit, že policie je v tomto úspěšná. Ti lidé se ocitnou u soudu častokrát velice brzy od chvíle, kdy výhrůžku napíšou,“ popisuje politička, které pravidelně chodí vzkazy typu, že by měla být zabita či znásilněna.
„Měla bys viset. Kulku do hlavy okamžitě. Ať tě znásilní davy migrantů, když je tady tak chceš,“ vyjmenovává Pekarová Adamová některé ze vzkazů, které jí chodí. A za které už přišel i trest.
Před rokem třeba dostala peněžitý trest 42letá žena, která předsedkyni Sněmovny napsala, že za své názory si zaslouží být postavena ke zdi, vyhozena z okna nebo znásilněna a mučena migranty.
„Většinou dostávají pokuty. Naposledy jeden pán z Moravskoslezského kraje dostal podmínku. Takže policie to nebere na lehkou váhu,“ míní šéfka dolní komory.
Šibenice pro šéfku Sněmovny
Policie řešila šibenici se jménem předsedkyně Poslanecké sněmovny, kterou někdo namaloval v pražském metru. Ministr vnitra tehdy zvažoval možnou změnu zákona, která by přinesla přísnější tresty. Vrchní státní zástupkyně slíbila rychlejší řízení a aktivnější vyhledávání takových případů v prostředí internetu.
„Vůbec se nedivím některým kolegům, že se jim s tím nechce trávit čas a zabývat se tím, protože finálně to toho času stojí opravdu hodně. A já si kolikrát, když znovu jdu na poštu pro doporučený dopis od soudu, říkám, jestli to bylo nutné. Ale prostě mi přijde, že zlu se nesmí ustupovat. Stojí mi za to řešit takové případy i jako prevenci, aby to ti lidé už neopakovali vůči někomu jinému,“ říká.
Za jeden z důvodů, proč takovéto případy nahlašuje, označuje i příklady ze zahraničí, kde v případě několika politiků přešli jejich kritici od slov k činům. Jen namátkou: Nedávno byl odsouzen na doživotí vrah starosty polského Gdaňsku Pawla Adamowicze. Útočník ho ubodal na pódiu přímo před diváky a kamerami. Před třemi lety zavraždil pravicový extremista hesenského politika Waltera Lübckeho kvůli jeho podpoře imigrace, předloni extremista zavraždil britského konzervativního poslance Davida Amesse. V roce 2016 pak Velkou Británií otřásla vražda labouristické političky a odpůrkyně Brexitu Jo Coxové.
Podle české političky může být jen otázkou času, kdy k něčemu takovému dojde i v Česku. I z toho důvodu jí prý policie důrazně nedoporučila s lidmi, kteří jí takové vzkazy posílají, zkoušet jakkoliv komunikovat nebo se snažit si s nimi názory vyříkat.
„Tohle jsem konzultovala s policií, protože mě to také napadalo, ale bylo mi to velmi důrazně nedoporučeno. Ano, může se ve 100 případech stát, že ten člověk je jen frustrovaný a vybíjí si tím svoji zlost, ale ten stý první může být člověk, který by svoji výhrůžku byl ochoten a schopen realizovat,“ vysvětluje.
Richterová: Snažím se odpovídat
Trochu jiný přístup k tomu má její kolegyně z vedení Poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti). Místopředsedkyně Sněmovny je rovněž častou adresátkou nepříjemných výhrůžek smrtí či znásilněním a i ona už v minulosti dosáhla potrestání slovních agresorů.
„Příkladem je jedna paní, která veřejně vybízela k mému zabití, a dostala pak dvouletou podmínku. Nebo proruská dezinformátorka, která o mně vědomě šířila lež a strašila občany, za což jí soud nařídil omluvu a uhradit 50 tisíc,“ říká Richterová.
Politička Olga Richterová.
Ale zároveň dodává, že ona se v první řadě snaží vždy o rozumnou domluvu a komunikaci. „Snažím se odpovídat a ty reakce jsou dvojí. Jedni se diví, že píšu a komunikuji s nimi, umírní emoce a dá se s nimi domluvit. Často to jsou lidé ‚naštvaní na poměry‘, se strachem z budoucnosti, leckdy posilnění alkoholem. Když jim vysvětlím, že uvěřili lži, a ať si představí, že takhle vulgárně a násilně někdo komunikuje s jejich manželkou nebo dcerou, někteří se omluví,“ popisuje pirátská místopředsedkyně Sněmovny.
Druhým případem pak jsou podle ní lidé, kteří naopak ještě přitvrdí. Do druhé skupiny zařazuje svůj nejznámější soudní případ, kdy o ní šířila nepravdy Nela Lisková, samozvaná doněcká konzulka. Té letos v lednu soud nařídil zaplatit 50 tisíc korun za šíření nepravdivého příspěvku o výrocích Richterové, na jehož základě pak politička čelila slovním útokům a výhrůžkám.
Zastrašování kvůli covidové legislativě
Šibenice před plotem, obtěžování před domem. Tomu museli čelit někteří politici od odpůrců pandemického zákona. Podle policie se množství výhrůžek veřejně činným lidem zvýšilo právě v době pandemie covidu-19 a s ní spojenými opatřeními.
„Cílem tohoto politického procesu je zastrašit a ekonomicky likvidovat každého občana, který by se jakkoli kriticky vyjadřoval na adresu politiků,“ odmítla tehdy Lisková výsledek. Richterová už přislíbila, že daných 50 tisíc korun pošle na dobročinné účely na boj s nenávistí a násilím.
Podle policejního mluvčího Moravčíka je nebezpečné vyhrožování, kdy má daná osoba strach o život nebo zdraví, trestným činem. Byť počty řešených případů v policejních statistikách jsou v posledních zhruba pěti letech zhruba stále stejné, mluvčí přiznává, že s covidovou pandemií případů určitě přibylo.
„Pocitově mohu říct, že se s nástupem covidu zvýšil počet nebezpečného vyhrožování politicky a mediálně exponovaným osobám. Statisticky se to ale neprojevilo, neboť někdy to daná osoba ani neřeší a nehlásí,“ vysvětluje.
Oslovené političky se shodují, že urážky a výhrůžky přicházejí vždy ve vlnách poté, kdy se vyjádří k něčemu, co se části veřejnosti nelíbí, nebo když na ně poukáže některý z opozičních politiků. „Když straší lidi a bičují emoce, tak to lidem samozřejmě zostřuje reakce. Třeba když si Andrej Babiš vymýšlel o tom, že Piráti budou lidem stěhovat do bytů migranty, kdy i soud nedávno potvrdil, že lhal,“ uvedla Richterová.
