Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Už více než rok v Poslanecké sněmovně funguje skupina pro změnu jednacího řádu. Ta by měla vedení Sněmovny pomoci s regulací obstrukcí ze strany opozičních stran, které trvají už téměř od první schůze. Změna jednacího řádu však v tomto volebním období není reálná a vedení Sněmovny bude muset obstrukce korigovat formou vnitřního usnesení.
Řekla to předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). „Jsem skeptik, že by změna jednacího řádu pomohla, vždy by se objevila nějaká skulina,“ uvedla předsedkyně. Dodala, že k velké revoluční změně by nejspíš Sněmovna nenašla vůbec žádnou shodu.
I na základě posledního usnesení Ústavního soudu vedení Poslanecké sněmovny věří, že by do budoucna bylo možné obstrukce, jaké Sněmovna už dva roky zažívá, regulovat formou vnitřního usnesení.
Pro připomenutí – koncem ledna Ústavní soud jasně řekl, že dlouhé bezobsažné projevy nemohou sbor zcela paralyzovat a omezovat či znemožňovat výkon moci. Opoziční ANO a SPD si tehdy stěžovaly na zavedení pevného času hlasování ve věci valorizací důchodů poté, co obstrukce podle vládní koalice trvaly už příliš dlouho.
Komentátoři z Vlevo dole o obstrukcích
V rozmezí pár měsíců využily opoziční strany obstrukční zdržovací taktiku opakovaně. Co to prozrazuje o fungování české politiky? A jaká vlastně je současná parlamentní opozice? Hovořili o tom komentátoři z Vlevo dole.
Obstrukce do formy čísel novinářům popsala i Pekarová, podle níž se současná Sněmovna už blíží k počtu schůzí, které absolvoval zákonodárný sbor během svého minulého čtyřletého volebního období. V letech 2017 až 2021 se sešli na 119 schůzích. Nynější složení Sněmovny, které je těsně za polovinou svého funkčního období, čeká v dalších týdnech schůze s pořadovým číslem 94.
Ještě výraznější jsou třeba počty jednání přes půlnoc. V minulém volebním období, kdy byla u vlády menšinová koalice ANO a ČSSD, Sněmovna jednala přes půlnoc čtyřikrát. V současném složení to bylo už ve 21 případech.
„Nám se nakonec vždy podaří projednat věci, které si dáme za úkol, ale trávíme tady více času. To znamená i vyšší náklady na energie nebo na přesčasy zaměstnanců,“ uvedla předsedkyně Sněmovny. Podotkla, že v posledních měsících se snaží schůzím přes půlnoc vyhýbat.
Kvůli několika nočním jednáním se celá Sněmovna už ocitla pod palbou kritiky médií i veřejnosti. A radost to nedělalo ani zaměstnancům, zejména těm, kteří pečují o děti. „Žádné výpovědi jsme ale kvůli obstrukcím nezaznamenali,“ uvedl kancléř Martin Plíšek.
Opoziční poslanci k obstrukcím často používají čas před schválením programu schůze. Před zahájením schůze v první jednací den neomezeně řeční při obhajobě bodů, které chtějí nově zařadit na program. Jen schvalování programu tak v posledních měsících trvá často hodiny a hodiny.
Což potvrzuje i statistika, kterou si Poslanecká sněmovna udělala. Za uplynulé dva roky poslanci řečnili při schvalování programu více času než za uplynulá dvě čtyřletá volební období. Zatím schvalováním programu strávili 372 hodin, zatímco v období 2012–2017 to bylo 163 hodin a v minulém volebním období 175 hodin.
Už loni v létě si vedení Sněmovny nechalo spočítat, že jeden jednací den stojí čtyři miliony korun. To tehdy naštvalo předsedkyni nejsilnějšího opozičního klubu ANO Alenu Schillerovou. „Zajímalo by mě, zda si paní předsedkyně nechala i spočítat, kolik stála například mnohaměsíční obstrukce EET, stavebního zákona a dalších. Nebo třeba když si pět opozičních klubů bralo deset hodin pauzy a tím ukončovaly jednací dny, takže se neprojednalo vůbec nic. Na to paní Pekarová při své aroganci asi zapomněla,“ reagovala tehdy pro Seznam Zprávy.
