Politici chtěli bojkotovat olympiádu v Číně. ČOV je ale ani nepozve

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Politicky citlivé olympijské hry v Číně, které proběhnou v únoru příštího roku, budou bez českých politiků.

V USA a ve Velké Británii vlády mluví o diplomatickém bojkotu her, aby poukázaly na nedodržování lidských práv v této komunistické velmoci. V Česku ale politici ani nedostanou šanci vybrat si, zda se chtějí zúčastnit čínské sportovní show s politickými podtóny.

Český olympijský výbor (ČOV) zástupce vlády poprvé v historii českého olympismu vůbec nepozve. Seznam Zprávám to potvrdila mluvčí ČOV Barbora Žehanová.

Otázka účasti či spíše neúčasti českých politiků na hrách v Pekingu mohla mít třaskavý potenciál. Nastupující vláda Petra Fialy (ODS) se na přístupu k Číně výrazně neshodne s prezidentem Milošem Zemanem.

Pětikoalice Spolu a PirSTAN už ohlásila návrat k „havlovské“ diplomacii, tedy k podpoře demokracie a lidských práv ve světě. A v Asii chce podle koaliční smlouvy tužit vztahy s úplně jinými partnery, než je Čína. Výslovně třeba s Tchaj-wanem, který Peking považuje za svou vzpurnou součást. Naopak Zeman byl k čínským komunistům celé své prezidentské úřadování víc než vstřícný.

Politiky na olympiádu, typově třeba na její slavnostní zahájení, zvou národní olympijské výbory. Na hrách v čínském Pekingu se tak ale oproti tradici nestane.

„Vzhledem k aktuální situaci a všem protipandemickým opatřením panujícím v dějišti her neplánujeme zvát představitele státu na zimní olympijské hry v Pekingu 2022,“ sdělila Seznam Zprávám Barbora Žehanová. Zároveň potvrdila, že se tak stane vůbec poprvé.

Na hrách s pěti kruhy ve znaku přitom byli v minulosti k vidění čeští prezidenti, premiéři i ministři. Čína je ale speciální příběh. Diplomatický bojkot podle amerických médií zvažuje kvůli nedodržování lidských práv v zemi prezident USA Joe Biden. Stejný krok se čeká i od Velké Británie, píší místní média. Diplomatický bojkot znamená neúčast vládních představitelů, netýká se sportovců.

To, že politici pozvánky od ČOV nedostanou, je zřejmě mrzet nebude – do Číny se podle svých vyjádření pro Seznam Zprávy stejně nechystali. Na druhou stranu, česká vláda – na rozdíl od politiků ve světě – nedostane kvůli „preventivnímu“ kroku ČOV možnost vyjádřit svůj postoj ke sportovnímu spektáklu v režii čínských komunistů a úrovni lidských práv v zemi svou případnou neúčastí.

Seznam Zprávy kandidáty na ministry s otázkou, zda se mají zástupci českého státu her s ohledem na politický rozměr události zúčastnit, oslovily ještě před vyjádřením ČOV, že je zvát nebude. V odpovědích jednoznačně převažovaly negativní postoje k účasti českých vládních představitelů v Pekingu.

Ministři školství jsou tradičními hosty olympiád, protože pod resort spadá i tělovýchova. Ve Fialově vládě má úřad vést Starosta Petr Gazdík. „Do Číny se v tuto chvíli nechystám. I s ohledem na epidemickou a politickou situaci,“ napsal Seznam Zprávám Gazdík. Dodal, že bude hledat jinou formu, jak podporovat české sportovce: „Třeba zapojením škol a mládeže.“

Silný sportovní tým má pod sebou ministerstvo obrany, olympionici z Dukly letos z letních her v Japonsku dovezli čtyři medaile. Úřad má vést starostka Prahy 2 a poslankyně Jana Černochová (ODS). Ani ta se do Pekingu nechystala. „Osobně si myslím, že by se čeští vládní představitelé olympijských her v Číně účastnit neměli,“ uvedla pro Seznam Zprávy. Podle ní by měl rozhodnout společný postoj mezinárodního společenství: Evropy, Velké Británie a USA.

Seznam Zprávy oslovily i Petra Fialu, ten však neodpověděl. Proti účasti je ale i zahraničněpolitická autorita ODS, europoslanec Alexandr Vondra, sám se chystá hry sledovat doma v televizi. „Sportovcům bych účast umožnil. Politikům bych ji tentokrát nedoporučil,“ uvedl.

Účast na olympiádě objektivně komplikuje covidová pandemie. Čína podle posledních informací umožní vstup divákům na sportoviště, ale pouze těm domácím.

Poslední olympiáda – již o rok odložené hry letos v Tokiu – se musela obejít bez diváků. Krátce před jejich zahájením se v japonské metropoli výrazně zhoršila epidemická situace, diváci tam nesměli vůbec a politiků přijela jen hrstka. Z českých politiků se nezúčastnil nikdo, hlavně kvůli epidemii. Pozvánky do Tokia ale podle svých vyjádření v médiích z té doby dostali.

Pokud by ministři příští vlády pozvánky od ČOV dostali, jejich neúčast by měla i jasné politické sdělení. „Jsem přesvědčená, že podobný přístup (jako je diplomatický bojkot, pozn. redakce) je namístě, protože čínská vláda je opravdu v tuto chvíli nejenom vládou nedemokratickou, ale i vládou, která perzekvuje drastickým způsobem Ujgury, křesťany a další skupiny obyvatel Číny,“ uvedla pro Seznam Zprávy pravděpodobná ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09).

Téma účasti na olympijských hrách v komunistické Číně už řešila vláda ODS v roce 2008, kdy se sportovní slavnost poprvé odehrála v Pekingu. Tehdejší premiér Mirek Topolánek se po dlouhém váhání rozhodl do Asie odjet, nebylo to ale na slavnostní zahájení, jel fandit českým sportovcům při konkrétních závodech. Svůj odjezd ale oznámil na tiskové konferenci s tibetskou vlajkou v klopě saka. Čína si za to předvolala tehdejšího českého velvyslance sloužícího v zemi, aby proti Topolánkovu protibetskému gestu protestoval.

V roce 2021 by měl vládní bojkot olympiády specifický kontext v postoji prezidenta Miloše Zemana. Ten po celou dobu v úřadu propagoval českou inklinaci ke komunistické velmoci. Zdůvodňoval to zejména obchodními zájmy českého byznysu, Zemanem slibované mohutné investice ze strany Číny ale dosud do Česka nepřišly.

V létě Miloš Zeman plánoval na rok 2022 svou rozlučkovou cestu do Číny. Zda by to mělo být na olympiádu, Hrad neupřesnil. Na dotaz, zda se prezident bude chtít olympiády zúčastnit či zda bude chtít po vládních představitelích, aby jej tam zastoupili, mluvčí Jiří Ovčáček Seznam Zprávám odpověď nesdělil.

Prezident Zeman navštívil olympiádu v Soči v roce 2014 i v Riu de Janeiru v roce 2016.