U platů policistů se mi líbí rakouský model, říká policejní prezident

Policisté si na konci loňského roku stěžovali na platy a podmínky, ve kterých fungují. Jejich odboráři tvrdili, že policistů je málo, noví do služby nechtějí a ti stávající odcházejí. Požadovali zvýšení peněz alespoň o čtyři tisíce měsíčně, plat policistům nakonec od nového roku narostl o 2,5 tisíce.

„Dnes je nástupní příjem policisty necelých 32 tisíc hrubého. Když udělá základní odbornou přípravu, to znamená, splní si všechny povinnosti, včetně zkoušky po absolvovaném prvním roce, tak se jeho plat zvýší na necelých 34 tisíc hrubého. To je na hranici konkurenceschopnosti,“ říká policejní prezident Martin Vondrášek. Podle něj by měli mít policisté mírný, ale trvalý růst platů jako v Rakousku.

Policie také nedávno zveřejnila statistiky kriminality, dlouhodobě roste počet kybernetických útoků - jen na firmy a instituce loni stoupl meziročně o čtyři procenta, škoda vzrostla o 38 procent na 632 milionů korun. Letos také policie zaznamenala velké množství incidentů na školách, policejní prezident to v rozhovoru pro Seznam Zprávy přisuzuje dopadům pandemie covidu, během které byly děti zavřené doma.

Policisté loni protestovali proti nízkým platům a množství práce. Vy jste k tomu uvedl, že dokážete snížit byrokracii o desítky procent již v příštích měsících. Povedlo se?

Začnu více zeširoka. Každý vedoucí policista, ať už je na oddělení, na odboru, na krajském ředitelství nebo policejní prezident, tak by si dnes a denně měl pokládat otázku, jestli náhodou nějaký papír nedostává zbytečně nebo jestli ho zbytečně nevyplňuje. Je to ale strašně složité, stále přicházejí nové zákony a novely, kterými se administrativa zvyšuje.

Co konkrétně by ale mělo policistům pomoct, aby netrávili dny papírováním?

Zaprvé musíme zlepšit interní postupy, kterými lze ovlivnit interní legislativu. Naučit se nebát říct: „Tohle nám nepřísluší, zákon nám to neukládá, my to dělat nebudeme.“ Rázem budou mít policisté čas na něco důležitějšího. Děláme také celou řadu drobných kroků jako například u prošetřování pojistných událostí, kde chceme, aby policie nehrála žádnou významnou roli, tu mají nově od dubna hrát pojišťovny. Měníme také vztah k nehodám se zvěří a poškození čelního skla.

To už jsou konkrétní věci, které vzešly z policejní pracovní skupiny, kterou jste zřídili na konci loňského roku?

Ano, máme ambici do konce dubna zpracovat katalog agend. Každá činnost bude mít svůj katalogový list, který říká: „Tohle děláme, tento předpis to upravuje, chceme to dělat takhle a chceme takhle změnit předpis.“ Ideálně by to mělo znamenat, že strávíme míň času u počítače a zbude nám víc času na ulici.

Policisté po sérii protestů nakonec dostali od nového roku přidáno. Jak budete k platům do budoucna přistupovat?

Dlouhodobě říkám, že je pro všechny lepší, když je úroveň odměňování předvídatelná. Jestliže je předvídatelný růst průměrných platů v České republice, do jisté míry je předvídatelný nějaký hospodářský výsledek a vývoj HDP, tak by měly být předvídatelné i platy příslušníků bezpečnostních sborů.

A mě úplně nejvíc trápí roční plánovací období - jednou nám platy rostou o 10 procent, pak o dvě procenta klesnou. Mně se velice líbí například rakouská praxe, kde je vidět, že růst platů je mírný, ale trvalý a respektuje to, co si stát může dovolit.

O kolik byste tedy chtěl policistům ještě platy zvýšit?

Chtěl bych, aby to odpovídalo nějakým 140 % průměrného platu v České republice (loni průměrná mzda činila 46 165 korun, průměrný plat policisty činil zhruba 120 % průměrné mzdy v ČR, pozn. red.). Nechceme žádné vzdušné zámky, jen úroveň financování, se kterou jsme si schopni poradit a samozřejmě u platů je potřeba zajistit nějaký mírný, ale dlouhodobý progres, a ne skokové navyšování nebo stagnace.

Vláda nedávno rozhodla, že zvýší výdaje na obranu, armáda dostane miliardy navíc. Budete s politiky o penězích také jednat?

Jsem přesvědčen, že plat policistů by měl být vyšší, starají se o vnitřní bezpečnost, jsou denně ve válce se zločinem, policie každý den reaguje na 3500 až 4000 relevantních událostí. Já to vůbec nesrovnávám s někým, kdo se připravuje na válku, jen tvrdím, že ohodnocení policistů by mělo být lepší, propast by se neměla prohlubovat. S tím souhlasí i ministr vnitra, vláda má nyní na stole materiál, který porovnává platy vojáků, policistů a hasičů, v příštích dnech by ho podle mých informací měla projednávat a navrhnout řešení.

Pojďme dal, velkým tématem dneška jsou hrozby v kyberprostoru, dlouhodobě roste počet kybernetických útoků - jen na firmy a instituce loni stoupl meziročně o čtyři procenta, škoda vzrostla o 38 procent na 632 milionů korun. Jaké systémové kroky podniká policie v této oblasti?

K největší proměně kybernetické kriminality došlo před více než třemi lety, kdy se počet trestných činů spáchaných v kyberprostoru zdvojnásobil, najednou se z 5 % z celku stalo 10 %. To byl okamžik, kdy jsme se museli zastavit, zamyslet se a říci, co udělat pro to, aby podíl kybernetické kriminality takhle strmě nevzrůstal. Došli jsme k závěru, že soustředit se u této kriminality primárně na represivní část - to znamená na prověřování, vyšetřování, postavení před soud - je naprosto nedostatečné.

Takže jste se zaměřili na prevenci?

Nejenom, kromě prevence jsme také začali efektivněji spolupracovat s bankovním a finančním sektorem při zajišťování nelegálních finančních toků. Začali jsme také budovat naše kapacity - na specializovaných pracovištích máme vyškolené lidi, specifický hardware a software a tato pracoviště poskytují odbornou pomoc obvodnímu oddělení nebo přímo konkrétnímu kriminalistovi, který pracuje na případu.

Vedle toho začínáme pilotně pracovat s umělou inteligencí, která nám pomáhá v rámci trestního řízení. Jsme na prahu veřejné soutěže, na základě které chceme získat podporu pro běžné činnosti policistů i na obvodních odděleních při přijímání oznámení o kybernetické kriminalitě.

Do digitálního prostoru se přesouvá stále více lidských činností, čímž narůstá právě také počet „online“ kriminálních činů. Jedním z nich je určitě i sexualizované násilí, řada žen se například setkává s takzvaným „sextortion“. Je sexualizované násilí pro policii jednou z priorit? Připravuje se například nějaký zvláštní útvar?

Mravnostní kriminalita, včetně sexuálního násilí, vždycky bude stát společně s ochranou života a zdraví na prvních příčkách našeho zájmu. Máme v tuto chvíli specialisty na mravnostní kriminalitu na všech 80 územních odborech a městských a obvodních ředitelstvích a na všech 14 krajských ředitelstvích.

Záleží hodně na tom, jak je útok intenzivní. Buď na případu podle závažnosti pracuje okresní nebo krajská kriminálka, ale jsou i případy organizovaného zločinu, na kterých pracují republikové útvary. Jak říkám, specialisty máme, v tuto chvíli ale o žádném specializovaném útvaru neuvažujeme.

V letošním roce se v Česku objevilo také několik incidentů spojených s vyhrožováním ve školách, souvisí to také s technologickým pokrokem a téměř neomezenou dostupností informací? Jak si policie tyto incidenty vyhodnocuje?

Můj soukromý, ničím nepodložený názor spočívá v tom, že zdravotní škody covidové pandemie jsou úplně marginální oproti škodám sociálním. Opravdu hodně mladých lidí se zavřelo s displejem, vypadlo ze sociálního prostředí a naučilo se žít ve virtuálním světě, který je diametrálně odlišný od toho reálného, to se určitě projevuje i v rámci těchto bezpečnostních hrozeb.

Máme za sebou bohužel celou řadu incidentů, nejenom v České republice, i v zahraničí, takže tady svoji roli hraje i nápodoba. My víme, že když dojde k nějaké tragické události, okamžitě vzroste počet oznámení obdobného druhu. Byli jsme zvyklí, že vyhrožování - ať už střelbou ve škole, uložením výbušnin ve škole, zapálením školy - jsme řešili v jednotkách případů měsíčně. Dneska není neobvyklé, že máme dva takové případy denně a policie musí do poslední chvíle na hrozbu koukat jako na událost, která reálně může nastat, dokud se nepřesvědčí o opaku.

Jak v takových případech policie spolupracuje například s technologickými giganty typu Facebook nebo Google? Mohou vám v kritických případech poskytnout například data o poloze lidí?

Máme za sebou několik velice závažných trestných činů, kde se nám podařilo zadržet pachatele zřejmě jen proto, že nám tyto firmy poskytly součinnost, daly nám údaje, které jsme potřebovali. Spolupráce s těmito společnostmi je dobrá na závažných věcech. V okamžiku, kdy se jedná o nějakou méně sofistikovanou, typicky majetkovou trestnou činnost, tam už vítězí snaha ochránit soukromí, osobní údaje a podobně, ale v těch nejzávažnějších případech je spolupráce velmi dobrá.