Článek
Ve Sněmovně se v pondělí dopoledne sešly výbory pro obranu a bezpečnost parlamentů zemí visegrádské čtyřky. Zúčastnili se tedy zástupci Slovenska, Polska a Maďarska.
V dopolednímu bloku s názvem Migrace jako středoevropská výzva promluvil jako jeden z prvních řečníků policejní prezident Martin Vondrášek. Představil mimo jiné data ohledně uprchlíků z Ukrajiny.
Když sečtu všechny Ukrajince, kteří tady byli před válkou a kteří přišli jako uprchlíci, pohybujeme se okolo 550 až 570 tisíc lidí.
„Pokud jde o uprchlickou krizi z Ukrajiny, tak důsledně v komentářích rozlišujeme otázku nelegální migrace a uprchlické krize. Nelegální migrant od prvopočátku porušuje zákony České republiky, když na území vstupuje. Uprchlík z Ukrajiny se pohybuje v právním rámci, může požádat za určitých podmínek o ochranu a musí dodržovat pravidla,“ řekl na úvod Vondrášek.
Cizinců už je v Česku deset procent
Policejní prezident na prezentaci následně ukázal, že minulý rok byl v Česku více než milion cizinců. „Počet cizinců se začíná blížit deseti procentům. Z toho milionu cizinců, kteří jsou registrováni na našem území, je více než 570 tisíc občanů Ukrajiny.“
V rozhovoru pro Seznam Zprávy poté Vondrášek toto číslo vysvětlil. Už před válkou bylo v Česku podle policejního prezidenta asi 200 tisíc občanů Ukrajiny na základě platných povolení.
„Ano, když sečtu všechny Ukrajince, kteří tady byli před válkou a kteří přišli jako uprchlíci, pohybujeme se okolo 550 až 570 tisíc lidí z jednoho milionu,“ vysvětluje policejní prezident.
Další vlna z Ukrajiny může přijít
Policejní prezident také řekl, že nelze vyloučit další vlnu uprchlíků z Ukrajiny. Zmínil dva důvody. Nelze podle něj předvídat, jak se bude vyvíjet válka na Ukrajině, a tématem je také mobilizace na Ukrajině a snižování věku k branné povinnosti.
„Máme informace ze Slovenska, kde vzrostl počet Ukrajinců, kteří byli zjištěni v rámci neoprávněných vstupů na území Slovenska. Takto to prezentuje Slovensko. Tvrdí, že to má i souvislost s mobilizačními zákony a změnou věkové hranice branné povinnosti ukrajinských mužů,“ upřesnil Vondrášek v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Kolik uprchlíků z Ukrajiny by letos mohlo přijít do Česka z výše uvedených důvodů, nechtěl policejní šéf odhadovat.
Na jednání ve Sněmovně nechyběli ani čeští politici. Místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN) v projevu mluvila o migraci a migračním paktu.
„Nedávno přijatý migrační pakt má více kritiků než příznivců. Je třeba se k němu vrátit a hledat dohody o jeho zlepšení. Což znamená, jak zcela zásadně posílit ochranu vnějších hranic, jak zrychlit proces návratu uprchlíků do domovských zemí. To považuji za podstatnější než si navzájem vyčítat, kdo pakt podpořil a kdo ne,“ řekla v projevu Kovářová.
Žáček: Migrační vlny zastavit na hranicích EU
Projev k tématu migrace měl i předseda výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS).
„Jsme dnes konfrontováni jednak s migrací v důsledku šílené války diktátora Vladimira Putina na Ukrajině, která vytváří velký a systematický tlak na naši severovýchodní hranici. Zároveň jsme konfrontováni s nelegální migrací geograficky prostupující evropské hranice z jihovýchodu a z jihu,“ řekl Žáček.
Nastínil také, jak by se měla nelegální migrace řešit i po nedávné návštěvě řecko-turecké hranice. „Potvrdili jsme si tam, že není jiné než evropské řešení. Migrační vlny musí být zastaveny už na vnějších hranicích Evropské unie,“ dodal.
