Článek
Do Maďarska v těchto dnech odjíždí nová velvyslankyně Eva Dvořáková, která vystřídá Tibora Biala, jehož na post prosadil Andrej Babiš (ANO).
Do země přichází s tím, že s Maďarskem je potřeba komunikovat – i přes rozdílné postoje obou zemí. „My Češi patříme k národům, jimž jsou Maďaři ochotní naslouchat. Umíme spolu komunikovat,“ říká.
Zároveň chce tužit vazby s tamní občanskou společností a také například podporovat LGBT lidi, kteří jsou v zemi pod tlakem vládnoucího Fideszu a silového premiéra Viktora Orbána. „Nechci jít ale cestou pranýřování,“ říká nová velvyslankyně. Dosud vedla odbor států východní Evropy Ministerstva zahraničních věcí, v minulosti také byla zástupkyní velvyslance na ambasádě v Berlíně.
Kvůli zákonům namířeným proti sexuálním menšinám čelí Maďarsko soudnímu řízení ze strany Evropské komise. Česko se ale k této žalobě na rozdíl od většiny unijních zemí nepřidalo. Toto rozhodnutí vlády ostatně kritizoval i ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Odjíždíte do Maďarska, což je členská země EU a NATO. Vnímáte to ale tak, že stále jedete do spojenecké země?
Odjíždím do Maďarska s tím, že je stále naším partnerem v EU a v NATO. A pokud chceme mít funkční tyto dvě stěžejní organizace, s Maďarskem je potřeba nadále komunikovat, udržovat kontakty a hovořit s ním o všem, na čem nám záleží.
Premiér Orbán – hlavně pro své domácí publikum – nedávno prohlásil, že Česko se v migrační politice přidalo k eurofederalistům. Budete tento výrok nějak řešit? Značí to nějaké faktické zhoršení vztahů, nejen politický slovní kolorit?
Mým úkolem je tam působit prakticky. Já bych se připojila k tomu, co napsal pan vicepremiér Vít Rakušan, tedy že takové nálepkování nic pozitivního nepřináší. Náš styl to není. My máme zájem o praktickou spolupráci a o hledání řešení, která jsou prospěšná pro EU jako celek. Maďarsko stále požaduje, aby bylo respektováno, že hájí vlastní zájmy, takže předpokládám, že oni zase budou respektovat, když my hájíme své zájmy, které někdy mohou být jiné, než jsou jejich.
Bez pranýřování
Čeká vás tam chladnější přijetí, než bylo donedávna zvykem?
To neočekávám. Mentální nastavení bylo donedávna velmi pozitivní a my Češi patříme k národům, jimž jsou Maďaři ochotní naslouchat. Umíme spolu komunikovat. Řada momentů ve vzájemných vztazích je nyní komplikovaná a vzhledem k odlišným postojům jsou naše kontakty méně aktivní, ale nemyslím si, že by to mělo ovlivnit můj nástup.
Rozhovor s americkým velvyslancem
„Stíhačky F-35 jsou nejlepší ve své třídě a umožní Čechům účastnit se misí NATO,“ uvedl pro Seznam Zprávy americký velvyslanec Bijan Sabet. V jaké fázi je vyjednávání o jejich nákupu? A je americká podpora Ukrajiny stále pevná?
Rozpory jsou patrné v klíčové věci – ve vztahu k Rusku a jeho agresi na Ukrajině. Jak o tom tedy česká diplomacie s Maďary komunikuje? Snažíme se je přesvědčit, nebo je to z pohledu české diplomacie ztracený zápas?
Jako diplomatka České republiky bych měla především vysvětlovat, co je pro nás důležité a proč děláme věci, jak je děláme. A také prezentovat to, co je důležité pro českou vládu a Českou republiku. Myslím, že jeden z úkolů moderní veřejné diplomacie je nebát se prezentovat. Veřejná diplomacie není jen kultura, ale i vysvětlování různých pozic a toho, co si myslíme, že by se mělo v Evropě dít.
Ještě bych připomněla, že za rok a půl, co probíhá ruská agrese na Ukrajině, se i přes složité debaty Maďarsko připojilo ke všem balíkům sankcí. I když je komunikace někdy složitá, daří se EU jako celku být akceschopnou.
Zmiňujete veřejnou diplomacii, bude tedy snaha oslovovat maďarskou společnost i ve společenských a politických otázkách?
Komunikace na úrovni občanských společností je velmi důležitá. Kontakty a mezilidské vazby jsou široké a stojí za to v nich pokračovat.
Nebude to znamenat střet s maďarskou vládnoucí elitou? Součástí české diplomacie je například i podpora lidských práv. Podle mnohých expertů v této oblasti má Maďarsko oproti evropskému standardu nedostatky.
Nebudu se vyhýbat tématům, která jsou pro nás důležitá, a to je například LGBT komunita a podpora jejích práv. Ta jsou univerzální a jdou i přes hranice. Česká ambasáda v Budapešti se už letos přihlásila k prohlášení zahraničních ambasád ve vztahu k LGBT lidem. Ze zemí EU se k nim přihlásily všechny ambasády kromě Polska.
Nemám ale pocit, že by mělo docházet ke střetu. Nechci jít cestou veřejného pranýřování. Úkolem českého diplomata je vysvětlovat pozice České republiky a nemyslím si, že to, že je budeme představovat, může kohokoliv rušit.
„V4 pro občany“
Česká diplomacie v zemích, kde má za to, že tam nefunguje plnohodnotně demokracie, také podporuje opozici, občanskou společnost, která je politicky aktivní. Není z pohledu české diplomacie načase podporovat politickou opozici v Maďarsku? Například s ohledem na zásahy do informační svobody ze strany státu, které popisují mnozí experti a v neposlední řadě i ministr zahraničí Jan Lipavský.
Myslím, že mým úkolem bude v Maďarsku mluvit se všemi – jak s vládními kruhy, se členy Fideszu, tak s opozicí. Budu s nimi se všemi hovořit i o problémech, které mají, a o tom, co se děje. A beru to jako důležitou součást své práce. Budu potřebovat čas na rozkoukání, ale hodlám komunikovat s co nejširším segmentem maďarské společnosti.
Více o jednáních v rámci V4
Česká vláda zasedala společně s kabinetem polského premiéra Mateusze Morawieckého (Právo a spravedlnost). Přijelo devět ministrů a hlavními tématy byla bezpečnost a energetika.
Jak fungují obchodní vztahy při zhoršené politické atmosféře mezi oběma zeměmi?
To je oblast, která kvete a je velmi aktivní. O Maďarsko má zájem spousta českých firem a je tam spousta velkých investic. To platí i o maďarských v Česku. V tom nevidím žádný problém a je to jedna z oblastí, v níž se budeme snažit být aktivní jako dříve.
Jaká je spolupráce v oblasti jaderné energetiky? Elektrárnu Paks II má dostavět Rosatom, není to bezpečnostně rizikové, aby tam byly aktivní české firmy?
V oblasti jádra byla a je spolupráce docela úzká, hodně českých firem spolupracovalo na výstavbě jaderných bloků Paks I, jejichž životnost se má prodlužovat. Tam předpokládám, že zájem o spoluúčast bude značný. Co se týče Paks II, který je vzhledem k ruské účasti složitější, tam se situace vyvíjí. Se stavbou se ještě ani nezačalo a Maďarsko v této oblasti hodně hovoří s Francií. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet.
Obecně naše firmy, které se zabývají jaderným strojírenstvím, tam aktivní jsou. Jsou tam příležitosti a já bych jim v tom nebránila, zejména v prodlužování životnosti Paks I.
Česko momentálně předsedá formaci V4. Zaujalo mě motto českého předsednictví „V4 pro občany“. Lze to číst jako posun od politické spolupráce k občanské, který souvisí s tím, že si země méně rozumí, zejména tedy s Maďarskem?
Já jsem zažila V4 v mnoha polohách, vždy měla své výšky a pády a vždy to způsobila jiná země. Nikdy to nebylo tak, že bychom se shodli na všem. V4 byla založená, abychom posilovali spolupráci ve střední Evropě, která nikdy nebyla klidným regionem, a napomohli vybudování praktických sousedských kontaktů.
V současné době je jedním z cílů posilování mezilidských kontaktů. V tuto chvíli jsme ve fázi, kdy se soustředíme na to, co nám funguje a co je důležité, a to je posilování mezilidských vazeb. Těch není nikdy dost. Spolupracovat chceme na tématech, jako je konektivita či životní prostředí. Na druhou stranu se naše předsednictví nevyhýbá tématu, které je těžší, a to je Ukrajina. Na tom nám velmi záleží.
